Když vloni na podzim nominoval prezident Trump na místo soudkyně Nejvyššího soudu USA Amy Coneyovou Barrettovou, byly nejen americké, ale i české noviny plné informací o navržené soudkyni a o jejím světonázorovém profilu. O to méně pochopitelné je, že se naše média nezajímají o nominanty na post soudce Evropského soudu pro lidská práva za ČR.
Na rozdíl od Nejvyššího soudu USA nás tento soud ovlivňuje zcela bezprostředně. A podobně jako se americký Nejvyšší soud zásadním způsobem podílí na formování nejen právního, ale i kulturního prostředí USA, ESLP svou judikaturou významně utváří právo a kulturu nejen České republiky, ale všech členských zemí Rady Evropy. Přesto je osobnostem těch, kdo v ESLP zasedají, věnována jen malá pozornost. Přitom osobnostní profil soudce v justičním orgánu vázaném toliko vysoce abstraktní Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod má na jeho rozhodovací činnost značný vliv.
Za Českou republiku je soudcem ESLP od listopadu 2012 Aleš Pejchal. Ten je spolu s polským kolegou Krzysztofem Wojtyczkem vnímán jako jeden z nejkonzervativnějších soudců, kritických k justičnímu aktivismu. Je legitimní se ptát, zda a jak nový soudce ESLP za Českou republiku na Pejchalovo dědictví naváže.
Česká republika nominovala pro volbu tři kandidáty: soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona, ústavní soudkyni Kateřinu Šimáčkovou a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška. Samotná tato informace sice médii proběhla, po názorech nominovaných na jejich případnou roli v ESLP se ovšem média příliš nepídí. Světlou výjimkou je rozhovor, uveřejněný v březnovém Bulletinu lidských práv; k dispozici je rovněž na internetových stránkách Centra pro lidská práva (https://www.centrumlidskaprava.cz/langasek-simon-simackova-vyzpovidali-jsme-jsme-kandidaty-na-pozici-noveho-soudce-ci-soudkyne-eslp). Je to počin, který by s ohledem na význam ESLP neměl zůstat bez povšimnutí. Rozhovor samotný se soustřeďuje převážně na fungování Soudu, jeho vnitřní problémy a otázky implementace jeho rozhodnutí. Hodnotové orientace kandidátů ve vztahu k „výbušným“ tématům současnosti se prakticky nedotýká. Soudce Langášek jen letmo zmiňuje jako problém obviňování ESLP z přílišného aktivismu, svévolné tvorby soudcovského práva či nedostatku demokratické legitimity, přičemž dodává, že „nejde jen o kritiku pronášenou ze zlé víry“; soudkyně Šimáčková pak hovoří o potřebě vyvážení ochrany zranitelných osob na okraji společnosti a ochrany celku a společného zájmu.
Bylo by nanejvýš žádoucí, kdyby podobných rozhovorů – a to i takových, které by se dotkly i „ožehavějších“ témat – bylo více.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!