Furedi se narodil roku 1947 v židovské rodině v Maďarsku. Jeho rodina emigrovala na Západ po neúspěšném maďarském povstání v roce 1956. Pod vlivem atmosféry 60. let na britských univerzitách se stal radikálním levičákem a zakládal stranu s názvem Revoluční komunistická strana. Zpočátku se věnoval studiu imperialismu a rasových otázek, v roce 2005 se mimo jiné stal nejcitovanějším britským sociologem. Píše knihy o sociologii rizika a nízkých očekávání, o vztahu svobody a autority.
Od 90. let se účastnil kampaní společnosti Humanisté UK, organizace Britů bez náboženského vyznání. Bojovali za sekularismus a proti omezování svobody slova ze strany náboženských skupin. O tom, že Furedi skutečně není konzervativec, svědčí i fakt, že jeho manželka byla letitou šéfkou hlavního britského poskytovatele potratů.
Jenže pak se vítr začal měnit a Furedi byl z těch, kteří začali vnímat, kdo dnes skutečně útočí na svobodu slova, kdo používá dvojí (kilo)metry, na čí straně je reálně nadnárodní byznys a největší kapitalisté. Už v roce 2008 se zastal Sarah Palinové, která čelila od údajných feministů nevídaným urážkám. Dnes píše pro rebelský magazín bývalých marxistů Spiked a do své rodné země jezdí podle vlastních slov „za svobodou“. Jako emeritní profesor na univerzitě v Kentu si už může dovolit říkat různé věci, dokonce se i zastat své vlasti.
„MAĎARSKÉ POVSTÁNÍ PROTI WOKE ZÁPADU
Na fotbal chodím celý život. Ale tohle byl nejintenzivnější a nejpozitivnější zážitek, jaký jsem kdy na zápase prožil.
Zápas se koná v Budapešti. Hraje Maďarsko proti Francii. Ale je to víc než jen další zápas Eura 2020. Když přicházím do fanouškovské zóny, vidím partu kluků, kteří drží transparent zpochybňující gesto pokleknutí. Na transparentu je obrázek klečícího a přes něj je křížek – jasné odmítnutí této ponižující praktiky.
Mluvím s Gergelyem a Sanyiem, dvěma kluky, kteří se kolem transparentu motají. Říkají mi, proč si myslí, že je správné postavit se proti angloamerickému gestu pokleknutí. Sanyi mi říká: ‚Nejsme jako oni, jsme hrdý národ, který se odmítá před kýmkoli sklonit.‘ Vedle nás stojí Orsolya, která říká, že rituál pokleknutí nemá nic společného s bojem proti rasismu. ‚Je to nová forma náboženského rituálu. Je nám z toho zle.‘
Téměř každý, s kým mluvím, mi říká, že my Maďaři jsme se rozhodli postavit se proti všemu tomu svinstvu. Stále se zlobí, že když při nedávném zápase vypískali Iry za pokleknutí, západní tisk je odsoudil jako rasisty. Mají pocit, že je západní média neustále poučují, jako by byli koloniální poddaní. A to už si nenechají líbit.
Mluvit s těmito fanoušky bylo jako být pohlcen hávem zdravého rozumu. Jejich bujaré veselí bylo nakažlivé. Měl jsem opravdu silný pocit, že ve vzduchu visí svoboda.
Tisíce lidí pochodovaly k Puskásově aréně za transparentem s nápisem ‚Bratrství‘. Byli hluční. Odhodláni zajistit, aby byl jejich hlas slyšet.
Když jsem se dostal na stadion, atmosféra už byla šílená. Bylo tam přes 60 000 fanoušků. A žádné sociální distancování a roušky. Fandění bylo ohlušující. Když Maďarsko skórovalo proti Francii – mistrům světa – rozpoutalo se peklo. Všichni byli tak vzrušení, že mnozí jen sotva zaregistrovali, že i Francie vstřelila gól a zápas směřuje k remíze.
Když zápas skončil výsledkem 1:1, stadion propukl ve zpěv a skandování. Lidé skákali radostí – cítili, že remíza je morálním vítězstvím Maďarska.
Šel jsem ke skupince francouzských fanoušků, abych je utěšil. Usmívali se a říkali mi, že i oni si to užili. Jedna z nich řekla, že není zvyklá vidět na fotbalovém zápase tolik emocí a hluku. Vysvětlil jsem jí, že hluk, který slyšeli, je hlasem svobody.
Zarazila mě absence nevraživosti mezi maďarskými a francouzskými fanoušky. Po zápase se všichni mezi sebou mísili, povídali si a popíjeli. Francouzi tu byli vítáni a já cítil hrdost a radost, že transparent hlásající ‚Bratrství‘ opravdu něco znamená.
Kéž by se evropská média dokázala na tuto událost podívat objektivně a nezaujatě. Možná by pochopila, že Janis Joplinová se mýlila, když zpívala, že svoboda je jen jiné slovo pro situaci, kdy už není co ztratit. V tuto velkolepou slunečnou sobotu byla svoboda mnohem víc než to.“
Frank Furedi: The Hungarian uprising against the woke West, vyšlo ve Spiked 20. 6. 2021
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
