„Chci, abyste si pamatovali, že žádný parchant nikdy nevyhrál válku tím, že by zemřel za svou zemi. Vyhrál ji tím, že donutil jiného ubohého, hloupého parchanta zemřít za tu svou,“ zní jeden z nejslavnějších citátů amerického generála George Pattona. Tak začíná Ondřej Šmigol svůj komentář v týdeníku Echo o progresivismu v americké armádě, který symbolizuje rekrutační video US Army, které vypadá spíše jako reklama na homosňatky (ano, úvodní obrázek je z armádního rekrutačního videa).
Uvedené věty nejspíše nikdy neřekl, pochází totiž z jeho životopisného filmu Patton. Nicméně dobře ilustrují jeho pohled na svět. Například jeho prohlášení „Nejrychlejší způsob, jak ukončit válku, je dostat ty parchanty, kteří ji začali. Čím rychleji je vypráskáme, tím rychleji se budeme moci vrátit domů“ je již pravé. Patton byl jenom jeden z mnoha naprosto nesnesitelných, namyšlených a po slávě prahnoucích amerických velitelů druhé světové války. Zároveň většina z nich byli jedni z nejefektivnějších válečníků své doby, kteří dokázali porazit nacistické Německo a imperialistické Japonsko. Srovnání s Pattonem se vynořila díky nedávnému proslovu amerického generála Marka Milleyho, současného předsedy sboru náčelníků štábu čili nejvýše postaveného amerického vojáka.
Ten na slyšení kongresu vedl, že studuje tzv. Kritickou rasovou teorii. Kritická rasová teorie je přitom dílo marxistů z tzv. Frankfurtské školy, u které pouze v 70. létech skupina harvardských akademiků vyměnila sociální hledisko za rasové. O to znamená v praxi? Jeden newyorský ředitel vyprávěl rodičům, jak se na své škole snaží „rozebrat bělošství a nepřipustit, aby se bělošství znovu prosadilo“. V Cupertinu v Kalifornii se žáci třetí třídy měli klasifikovat podle míry své „moci a postavení“, něco podobného se opakovalo na škole v Missouri. Největší školní okrsek v Severní Karolíně zahájil kampaň proti „bělošství v edukačním prostoru“. Podobné případy jsou k vidění napříč Amerikou.
Konzervativci se obávají hlavně dvou věcí: že jejich děti budou touto ideologií indoktrinovány a že to negativně ovlivní chod státu. Proto takové pobouření nad slovy generála Milleyho. Armáda by se podle nich měla zabývat hlavně tím, jak zabít nepřátele Ameriky, ne studiemi pochybné teorie. Bojí se, že armáda ztrácí svou bojeschopnost a stává se jen další institucí snažící se o sociální spravedlnost. Proto v květnu podobné pozdvižení vyvolalo porovnání ruského a amerického armádního náborového videa. Zatímco ruské ukazuje osvalené vojáky, kteří skáčou z letadla, brodí se sněhem a pálí z odstřelovacích pušek, to americké je animované. Zobrazuje dívku vyrůstající v homosexuální rodině, která již odmalička „pochodovala za rovnoprávnost“ a k armádě se přidala mimo jiné i proto, aby bořila stereotypy. Není jisté, jestli by takováto vojačka dokázala zabít toho pattonovského „parchanta na druhé straně“, nebo by se mu snažila vysvětlit „kritickou rasovou teorii“.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!