Pro seznámení se s názory Pirátů na otázky evropské integrace či migrace netřeba spoléhat na pochybné zdroje nebo řetězové maily. Stačí číst samotné Piráty například na Twitteru a znát kontext evropské politiky. Progresivní eurofederalističtí voliči jsou u Pirátů správně a budiž jim přáno, že našli svou stranu. Ale co ti ostatní?
1. Role Evropského parlamentu a hlasování v Radě
Ze všech euroinstitucí (trojlístek EP, Rada, Komise) je Evropský parlament ten nejprogresivističtější – dlouhodobě vyvíjí nátlak na Radu i Komisi např. ve věci okamžitého potrestání Polska a Maďarska, v migračních záležitostech, v zelené politice apod.
Posílení Evropského parlamentu vůči Radě a Komisi znamená obrovské posílení všech těchto trendů. Parlament na rozdíl od Komise není vázán ani minimálními pravidly a je zcela ovládán aktivistickými levičáky – jako příklad může sloužit nouzový stav, který přijalo Maďarsko vloni na jaře. Zatímco Komise musela zákon právně analyzovat a poté chtě nechtě uznat, že neporušuje unijní legislativu, Evropský parlament – bez toho, aniž by většina poslanců zákon četla – jej okamžitě odsoudil v rezoluci. Nyní komisařka Věra Jourová v souladu s přijatými pravidly musela konstatovat, že maďarský zákon zakazující LGBT propagandu ve školách nepatří mezi vymezené záležitosti, na jejichž základě jde členský stát připravit o peníze.
Pět frakcí (naprostá většina) Evropského parlamentu má ale jiný názor a připravilo rezoluci, která volá po odebrání peněz Maďarsku – ačkoliv i Maďarsko do společného rozpočtu přispívá – i proti schváleným pravidlům (dohodnutým v Radě), které toto umožňují pouze v případě, že postup daného státu má dopad na rozpočet EU (ano, podařilo se jim díky obrovské mentální gymnastice najít propojení mezi zákazem LGBT lekcí ve školách a ohrožením rozpočtu EU).
Je potřeba si uvědomit, že i poslanci stran, které „doma“ vystupují umírněně nebo dokonce euroskepticky, se v Evropském parlamentu chovají zcela jinak – příkladem může být hnutí ANO nebo slovenský SMER. To posiluje totální levicově-liberální většinu v EP.
Eliminace jednomyslnosti v Radě (která seskupuje premiéry všech členských států a z toho důvodu ji lze považovat za „nejrozumnější“, nejumírněnější orgán) pak v podstatě znemožní Česku jakkoliv se vůči těmto nápadům levicově-liberální většiny bránit; znamená i konec naší proizraelské politiky, protože kromě nás a Maďarska není nikdo, kdo by vůči Izraeli zastával tak vstřícné postoje. Budeme jednoduše přehlasováni většinou. Paradoxně by to znamenalo i oslabení protiruského sentimentu v EU – Německo a Francie prosazují vůči Rusku spíše vstřícnou politiku, kterou blokuje Polsko a pobaltské státy.
2) Migrace. Nic než fakta
Většina levicových projektů – naposledy např. tzv. Matićova zpráva, podle níž mj. muži mohou rodit – prochází Evropským parlamentem obrovskou většinou, a to především díky kapitulaci Evropské lidové strany. Jediné dvě frakce, které obvykle hlasují proti a v naprosté většině hlasování prohrávají, jsou ECR (kde je členem ODS) a ID (kde je členem SPD). Jen zcela výjimečně se stane, že projekt je natolik extremistický, že EPP hlasuje s ECR a ID, nemluvě o jiných frakcích.
Jedním z takových výjimečných příkladů byl Návrh usnesení o pátracích a záchranných akcích ve Středozemním moři.
Přečíst si jej lze zde, z highlights vybíráme:
8. vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda jsou kroky, které učinily členské státy na základě vnitrostátního práva s cílem zabránit zachráněným plavidlům ve vstupu do jejich teritoriálních vod bez předchozího povolení, v souladu s unijními předpisy v oblasti azylu a s článkem 18 Listiny základních práv vykládanými ve světle Evropské úmluvy o lidských právech a Ženevské úmluvy;
9. vyzývá členské státy, aby své přístavy nechávaly otevřené pro plavidla nevládních organizací;
12. vyzývá členské státy, aby urychleně evakuovaly detenční zařízení v Libyi a přesunuly migranty jinam, a to i do EU;
Ale celá rezoluce stojí za přečtení; celá je o tom, že státy musí zajistit denní lodní provoz mezi Libyí a státy jižní Evropy a dovážet migranty. Činnost neziskových organizací, které již takto podstupují, by neměla být kriminalizována, ale podporovaná členskými státy („vyzývá Komisi, aby takovéto iniciativy politicky a finančně podporovala“), které by měly na tyto účely vyhradit více personálu a plavidel a dohlížet na to, zda se Frontex nekoordinuje s Libyjci tak, aby utečence naloděné u libyjských břehů vraceli do Afriky.
Je přitom prokázáno, že v době, kdy byly v Itálii vlády bránící migraci, klesl nejen počet příchozích, ale i počet utonulých. Lidé se zkrátka přestali o toto pokoušet. To přiznává ve své knize s názvem Szczerze i bývalý šéf Rady a evropských lidovců Donald Tusk, když v poznámce do deníku z dubna 2015 (těsně před začátkem migrační krize) píše:
„Unie již nějakou dobu provádí operace ve Středozemním moři – Poseidon na východě, Triton z italské strany. Jde o dvě věci – pronásledování pašeráků a záchranu tonoucích. Problém je v tom, že čím více lidí zachráníme a následně odvezeme do evropských přístavů, tím více jich chce tímto způsobem migrovat. Skutečně ďábelská alternativa: zachraňovat a vyvolávat nové vlny migrantů, nebo je nechat zahynout bez pomoci? To je přece vyloučené! Orbán však tvrdí, že zintenzivnění záchranných operací je cestou do pekel. Pokud vyšleme signál, že zachráníme všechny, budou k nám proudit miliony lidí. A v důsledku toho budeme mít více migrantů a více mrtvých, říká. Racionální argumenty, pokud znějí příliš cynicky, nepřesvědčí.“
Další věcí je, že při velkém nárůstu počtu migrantů, který v železné logice vždy následuje poté, co se ukáže, že hranice je otevřená, vznikne obrovský tlak na jižní státy a na stůl se vrátí kvóty, protože jde o jediné řešení situace, kdy a) dotyční už na území EU jsou, b) Itálie a Španělsko nezvládá, c) návratové procedury prakticky nefungují.
Čtyři roky po krizi, v roce 2019, po mnoha odhalených skandálech, kdy se pracovníci neziskovek koordinovali s pašeráky, aby obelhali Frontex a libyjskou pobřežní stráž, byla tato rezoluce o zintenzivnění operací tzv. zu viel pro většinu Evropského parlamentu. Neprošla o 2 (!!!) hlasy. Z 21 českých europoslanců hlasovali pro tuto rezoluci pouze všichni (tři) zástupci Pirátů. Podobně tomu bylo např. u hlasování o zařazení jádra jakožto čistého zdroje do zelené revoluce a podobně.
Andrej Babiš bude nepochybně v kampani útočit na Piráty skrze migraci a levicový unijní mainstreaming (ačkoliv by vzhledem k obvyklému hlasování svých zástupců v EP měl být raději zticha), ale i rozbité hodiny ukazují dvakrát denně správný čas.
