Ruská stopa

Peter Strzok a Lisa Pageová nebyli jen tak obyčejnými agenty FBI. Strzok byl náměstkem ředitele kontrarozvědky FBI a Pageová právníkem FBI. Byli součástí vyšetřovacího týmu, který makal na emailové komunikaci ministryně zahraničí Clintonové, která i přes doporučení a poté i opakovaný výslovný zákaz používala nezabezpečený emailový účet, prostřednictvím něhož promlouvala ke svým podřízeným a řešila s nimi pracovní i osobní agendu.

„Ohrožovala tím národní bezpečnost“, jak se takové chování běžně charakterizuje. Podle těch, kteří tyto zprávy četli, prý jen dokreslovali to, jak je Clintonová úplně blbá, než, že by špatně řídila zahraniční politiku Spojených států – neřídila jí, byla otrokem těch, kteří jí lezli do zadku a starala se o všelicos, jen ne o zájmy USA. Kongresové vyšetřování nám u Clintonové vyšumělo ve zjištění, že má milenku a že při 11-ti hodinovém zpovídání Kongresem si nemohla vzpomenout na jméno svého velvyslance Chrise Stevense, za jehož smrt nesla odpovědnost při útoku na americký konzulát v libyjském Benghází.

„Zastavíme Trumpa“

Strzok s Pageovou dělali také na souboru problémů, který se média naučila nazývat „vyšetřování ruského zasahování do voleb v roce 2016“, které nám všem mělo poněkud nadprahově podsunout, že prezident Trump ve volbách zvítězil proto, že mu pomohlo Rusko a pokud by mu nepomohlo, určitě by se prezidentkou stala Hillary Clintonová.

Tato dvojice elitních agentů spolupracovala velmi úzce, jak ukazuje kongresové vyšetřování jejich práce. Za rok a půl si vyměnili na 50 000 SMS zpráv. Kdo by je četl, napadlo agenty a tak se podle nich dá celkem přesně zrekonstruovat celá jejich práce …

Jak vyplývá z vyšetřování Kongresu, dne 8. srpna 2016 si vyměnili, vzhledem k okolnostem letošních voleb, tuze zajímavé esemesky (Strzok píše Pageové): „Zastavíme Trumpa, aby nebyl zvolen“.

Možná, že vám taková esemeska nepřijde příliš vypovídající a také si můžete říci, jak mohou dva politicky zaujatí agenti zvrátit výsledek federálních voleb.

Jak víme, výsledek voleb se jim zvrátit nepodařilo, Trump volby v roce 2016 vyhrál, ale svou – mírně řečeno –  neprofesionalitou, rozvířili velmi nebezpečnou politickou hru, která má značný přesah. Vypustili do médií tuto pro prezidenta špatně komunikovatelnou fámu, která svým pokrytím a životností způsobila velké problémy.

Je důležité si v případě tak citlivých obvinění uvědomit, že prezident jen těžko může vyvracet informace za pomoci pádných argumentů, neboť ty jsou v podrobnostech obyčejně v režimu přísně tajné, nehledě na to, že Rusko se skutečně pokouší o politickou destabilizaci obecně, a všude tam, kde je to pro něj výhodné, tedy i v USA.

Druhým aspektem práce těchto dvou agentů je otázka autora zadání. Agenti jsou též voliči s politickou preferencí, ale nepracují samostatně. Naopak, mají své nadřízené v několika stupních, kteří jejich směr vyšetřování významně korigují. Představa, že by tuto činnost vyvíjeli jen o své vůli, je nepředstavitelná. Vzhledem k složité organizační struktuře FBI, vystopovat konkrétního zadavatele bylo nemožné (proto byli až po ředitele suspendování raději všichni).

Semínko podezření

Aféra s ruskou podporou Trumpova zvolení si žije vlastně do dnešních dnů a jak už to v „poctivém světě žurnalistiky“ bývá, rozvětvila se nám do několika samostatných linií, vyšlo dokonce o tom několik knih a pár nevinných muselo odstoupit, ač dodnes neví proč. O politických škodách spočívajících v šumech doprovázejících celé funkční období prezidenta Trumpa ani nemluvě. Nakonec i dnes v hlavách mnoha miliónů Američanů zůstalo jednou pro vždy zaseto semínko nezničitelného a jedovatého bolševičníku o zrádcovství Trumpa.

Přenesme se však z let 2018 – 2019 do dnešních dnů, kdy prezident Trump zápasí vlastně se stejným protivníkem, který používá úplně všechny dostupné zbraně a dokonce i ty, které jsou zakázané.

Agenti Strzok a Pageová už u FBI sice nejsou, ale mají jistě své následovníky. S jistotou prezident Trump zmařil mnoho nadějných kariér, mnoho lidí ze zpravodajské komunity nenávidí Trumpa pro jeho neochotu politikařit (něco jiného dělat a říkat). Naopak, co ho napadlo, to udělal a zastání (ochranu) má vlastně jen u vojenských zpravodajských služeb neboť mezi vojáky je obecně oblíben. Tyto služby, snad kromě kontrarozvědky, však mají omezenou působnost v civilních záležitostech a tak Trump celé čtyři roky vládnul vlastně na nepřátelském území. Systém, který by ho mohl chránit před sofistikovanými akcemi politických nepřátel, nefungoval. Prezident má v rukách pouze personální pravomoc, kterou, jak víme, nevyužil vždy ke svému prospěchu a nechal v úřadech lidi, kteří se mu za to téměř vždy odvděčili neloajalitou.

 

 

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme

200 Kč 500 Kč 1000 Kč