Právní stát vyžaduje, aby demokratickému guvernérovi státu New York Andrewovi Cuomovi byla poskytnuta příležitost zpochybnit vážná obvinění vznesená proti němu ve zprávě, kterou dala vypracovat generální prokurátorka státu New York Letitia James. Tato zpráva a její závěry jsou založeny na jednostranném vyšetřování, které nezahrnovalo křížový výslech ani jiné mechanismy určování pravdy, které jsou nezbytné pro řádný a spravedlivý proces.
Tvrzení ve zprávě spadají do tří různých, i když poněkud se překrývajících kategorií.
První a nejzávažnější jsou obvinění, která, pokud jsou pravdivá, by mohla odůvodnit kriminální vyšetřování a stíhání. Anonymní žalobkyně ve zprávě tvrdí, že jí guvernér Cuomo strčil ruku pod blůzu a nevhodně jí bez jejího souhlasu sáhl na prsa; pokud je to pravda, tak byl spáchán trestný čin. Tato žalobkyně však zůstává v anonymitě a Cuomo musí být pokládán v souvislosti s tímto obviněním za nevinného – z důvodu presumpce neviny – dokud nebude soudem jeho vina prokázána. Totéž platí pro další vážná obvinění z fyzických dotyků, ke kterým Cuomo nedostal svolení. Cuomo všechny tyto obvinění kategoricky popírá, a dokud se neprokáže opak, musí být považován za nevinného z těchto závažných obvinění, která tvoří první kategorii ve zprávě.
Druhá kategorie, kterou Cuomo konkrétně nepopřel, popisuje atmosféru a kulturu chování, která ho obklopovala jako guvernéra státu New York. Tato obvinění jsou také vážná, ale nejsou kriminálního charakteru, i když zahrnují občanskoprávní a civilní stížnosti na sexuální obtěžování. I tato obvinění vyžadují řádné soudní vyhodnocení. Pokud by byla pravdivá, vedla by k občanskoprávní odpovědnosti.
Třetí kategorie je extrémně nebezpečná pro občanské svobody a mohla by vážně snížit důvěryhodnost zprávy jako celku. Tvrdí, že guvernér Cuomo se chlípně „díval“ na ženy, zaměřoval se na konkrétní části jejich těl a pohledem si je přeměřoval. Toto však není ani zločin, ani delikt, ani to nemůže být předmětem důkazu nebo vyvrácení. Je to něco mezi pozorovatelem a sledovanou ženou a nepatří to do závažné zprávy o možném kriminálním a obtěžujícím chování guvernéra Cuoma. Zahrnutí této třetí kategorie ukazuje potenciální předpojatost vyšetřovatelů, samotné generální prokurátorky a dost možná i některých Cuomových žalobkyň. Pokud by byl každý člověk, který se někdy podíval na příslušníky opačného pohlaví způsobem popsaným ve zprávě, oficiálně soudně stíhán, žili bychom ve společnosti s velmi malým počtem neodsouzených lidí. Vláda by neměla lidem říkat, na koho a na co se mohou dívat. Pohled se zásadně liší od dotyku, ačkoli hnutí #MeToo někdy nedokáže rozlišit mezi chováním, které někteří považují za nepřijatelné, zatímco jiní ho považují za běžné, i když ne nutně ctnostné.
Při hodnocení obvinění vznesených vůči Cuomovi je třeba mít tyto nuance na paměti. To platí bez ohledu na to, zda se jedná o trestní nebo občanskoprávní odpovědnost nebo o jednání, které by mohlo mít za následek dokonce i impeachment. Házet do jednoho pytle několik velmi odlišných typů obvinění je nebezpečné pro občanské svobody a právní stát všeobecně.
Řada politiků se nyní staví proti Cuomovi, aniž by se s takovým rozlišením obtěžovali. To je bohužel typické pro naši současnou kulturu, ve které je politicky nekorektní požadovat uplatňování spravedlivých procesů právního státu na obvinění ze sexuálního zneužívání. Právní stát byl nahrazen přístupem bez pravidel, který vyžaduje, aby se všem ženám nekriticky a bez řádného procesu věřilo. V případě guvernéra Cuoma není možné vyvrátit některá obvinění vznesená proti němu – ale ani je nelze dokázat.
Náš systém spravedlnosti klade důkazní břemeno na žalobce bez ohledu na pohlaví. Bylo by protiústavní upřednostňovat obvinění vznesená jedním pohlavím nebo skupinou před popíráním druhým pohlavím nebo skupinou. Abychom chránili všechny občany, musí být náš právní systém genderově, politicky a ideologicky neutrální. „Fakta bývají tvrdohlavá,“ prohlásil před čtvrt tisíciletím John Adams. Právní stát vyžaduje, abychom všechna faktická obvinění podrobili osvědčeným mechanismům určování pravdy. Těm radikálům, kteří věří, že jim jejich ideologie umožňuje přístup k Pravdě bez potřeby řádného procesu nebo důkazu, se to může stát staromódní, ale naše staromódní ústava nám při vypořádávání se s excesy radikální pravice i radikální levice zatím sloužila velmi dobře.
Kauza Cuomo je pouze viditelnou špičkou obrovského a znepokojivého ledovce, který ohrožuje náš stát. Nesmíme dopustit, aby genderová, politická nebo ideologická předpojatost – bez ohledu na to, z jaké strany pochází a kdo z ní má prospěch – podkopávala náš právní stát a náš historický závazek spravedlivého procesu, který sahá až k listině Magna charta libertatum a který nám tak dobře slouží již od roku 1776.
Vyšetřujme tedy guvernéra Cuoma – ale musí mu být přiznáno právo křížově vyslýchat a konfrontovat své žalobkyně. Toto je právo každého obviněného.
Alan M. Dershowitz je emeritní držitel profesury Felixe Frankfurtera na Harvard Law School, autor knihy „Guilt by Accusation: The Challenge of Proving Innocence in the Age of #MeToo“ (Skyhorse Publishing, 2019) a spolupracovník Gatestone Institute sponzorovaný Charitativní nadací Jacka Rotha. Na Spotify, Apple a YouTube můžete sledovat jeho nový videokanál „The Dershow“.
Převzato z Gatestone institute
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!