V roce 2017, kdy padla první obvinění „MeToo“ proti Harveyi Weinsteinovi, se společnost bleskově shodla, že už nadále žádné sexuální nabídky a flirtování tolerovat ani omlouvat nebude. S překvapivou rychlostí se vytyčily ostré hranice zákazů, jež ukrývaly mnoho nepěkných a nedávno předtím zcela běžných incidentů. Po skandálu s Weinsteinem se média tvářila, že se problém vztahů mezi pohlavími v Hollywoodu i ve světě konečně vyjasnil, pravidla jsou jednoduchá a samozřejmá. Ve skutečnosti nic takového ani v Hollywoodu, ani ve světě neplatí.
Jedna z mála osob zábavního průmyslu, která se vymyká trendu, je herečka Mayim Bialiková. V říjnu 2017, právě když vypuklo „MeToo“, si vysloužila nepříjemné reakce za svůj článek v deníku The New York Times. V něm totiž otevřeně popsala své zkušenosti z herecké kariéry od chvíle, kdy poprvé v jedenácti letech stanula na jevišti jako „nosatá, nemotorná a podivínská židovská holka“. „Nikdy jsem se v průmyslu, jenž vydělává na předvádění ženy jako erotického objektu, necítila dobře .“ Byla velmi mladá, když začínala hrát, a rozhodla se, zřejmě i pod vlivem svých rodičů z první generace Američanů, zaujmout konzervativní postoj, chovat se obezřetně a na lidi z branže si dávat pozor. Pomáhala jí v tom náboženská víra a zvyklosti, což bylo mezi ženami v Hollywoodu něco nevídaného, a jak sama říká, považovali ji za osobu dost zvláštní.
Životní příběh Bialikové rozhodně neobvyklý je. Hereckou kariéru na několik let opustila, aby se mohla věnovat doktorandskému studiu neurovědy. Po návratu zazářila v hlavní roli sitcomu The Big Bang Theory (Teorie velkého třesku). V roce 2017 o sobě řekla: „Ještě dnes ve svých jednačtyřiceti letech se musím jako herečka každý den rozhodovat, jak se nejlépe chránit. Moje volba je jednoznačná, své sexuální já omezit na soukromou sféru, na ty, s nimiž se nacházím v intimním vztahu. Oblékám se neokázale a s muži zásadně neflirtuji.“ Po takové výpovědi se samozřejmě ozvaly potrefené husy z Hollywoodu a nařkli ji z „obviňování sexuálních obětí“, protože nepřímo kritizovala ženy, které se oblékají pro potěchu mužů. Bialiková se pod tlakem musela za článek omluvit a za některé své výroky vyjádřit lítost. Mnohem podivnější je ale něco docela jiného: to, co o sobě řekla, je totiž v naprostém rozporu s chováním, jaké předvedla pouhý rok předtím.
V únoru 2016 se Bialiková objevila v televizním pořadu The Late Late Show (Show pozdě v noci) s Jamesem Cordenem a jedním z hostů byl i Piers Morgan. V jednu chvíli se Corden svého britského kolegy zeptal, zda by mu nevysvětlil nedávný hashtag „Cleavagegate“ (Skandál s dekoltem). Morgan řekl, že se chytil se Susan Sarandonovou, protože na udílení Screen Actors Guild Awards (Cen Cechu filmových herců) při předávání posmrtné ceny „In memoriam“ se devětašedesátiletá americká herečka představila v odvážném topu s hlubokým výstřihem. To Morganovi při vzdávání úcty mrtvým kolegům připadalo velmi nevkusné a v tomto smyslu si postěžoval na sociálních sítích. Vypukla šílená bouře, jakou nečekal, a nechtěná pozornost jej jistě ohromně trápila. Sarandonová mu na Twitter poslala svou fotografii v podprsence před sochou Michelangelova Davida, na níž prstem ukazuje na Davidův malý penis. Morgan divákům Cordenovy show ještě sdělil, že mu tisíce protestujících „feministek“ poslalo své fotografie s hlubokým výstřihem.
Bialiková seděla mezi Cordenem a Morganem v odvážných zelených šatech. Ve chvíli, kdy se Morgan zmíní o „feministkách“, mu položí ruku na paži a zarazí ho. „Víte, já se taky považuju za feministku a teď to udělám takhle.“ Postaví se zády k publiku a odhalí Morganovi svá prsa. Publikum ve studiu divoce zajásá a ozve se hlučný potlesk. Moderátor s druhým hostem se k potlesku přidávají a nápadně hlasitě se smějí. Padne poznámka, že se snad Morgan začervenal a připadá si trapně. Za okamžik se vzpamatuje a omluvně řekne, že proti hlubokým výstřihům nic nemá, ale k poctě mrtvých kolegů snad opravdu nepatří, ale znovu, že hluboké dekolty miluje. Bialiková se usmířit nedá, vstane a otočí se k němu. „Tak vy to potřebujete vidět ještě jednou?“ A opět, byť teď už jen na okamžik, si před ním rozhalí vršek šatů.
Větší úspěch se ani nedal očekávat. Publikum ve studiu a možná i doma u televize bylo nadšeno. Vystavovat poprsí v roce 2016 se považovalo za projev protestního feminismu. A dokonce i žena, jež se z náboženských a společenských důvodů považuje za „cudnou“, bez váhání a k nadšení publika odhalovala poprsí muži, který o to nežádal.
Neříkám, že snad máme ženy omezovat v tom, co se jim líbí dělat se svým tělem, ani netvrdím, že se celebrity nemají před lidmi obnažovat, aby vyvolaly veselí a získaly si pozornost, nebo že takové chování je totéž, jako kdyby muž vytáhl před
ženou penis. Buďme ale féroví, ženy – a především ty slavné nebo oslavované – vysílají svému publiku velice popletené poselství. A výraz „popletené“ je slabý, jestliže i taková Bialiková, o níž by se dalo soudit, že si v dnešní bouři zachová rozum, má v hlavě zmatek.
Douglas Murray je rodák z Londýna, známá postava britské intelektuální scény. Vystudoval anglistiku v Oxfordu. Je autorem jedné divadelní hry (o švédském diplomatu Raoulu Wallenbergovi) a šesti knih. Podivná smrt Evropy (o masové imigraci) vyšla česky v roce 2018, Šílenství davů (odkud je tato ukázka) vychází v těchto dnech v nakladatelství Leda. Murray je otevřený homosexuál, označuje se za neokonzervativce a křesťanského ateistu.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!