Polský premiér Mateusz Morawiecki poskytl při návštěvě Francie rozhovor nestorovi francouzské žurnalistiky Rénaudu Girardovi z Le Figaro. Morawiecki do Paříže vyrazil především kvůli situaci na polsko-běloruské hranici. Nicméně rozhovor se dotýkal i sporů mezi Polskem a EU. Klíčové pasáže přinášíme v překladu.
Co jste prezidentu Macronovi řekl?
Ve středu jsem především upozornil na ty prvky, jež v současnosti destabilizují východní Evropu, a na nebezpečné puzzle problémů, které tam vzniká. Především máme co do činění se zlovolnou akcí a je třeba si uvědomovat, jakým způsobem Alexandr Lukašenko nakládá s lidskými bytostmi: ilegálně sváží do Běloruska imigranty ze zemí Blízkého východu a posléze se je snaží protlačit přes polskou hranici. Dochází rovněž k posilování ruské vojenské přítomnosti kolem hranic Ukrajiny. A konečně je tu problém energetického deficitu Ukrajiny, pokud jde o plyn, ropu nebo uhlí. Další naléhavý problém představuje energetické vydírání Moldavska Rusy. Součástí zmíněného puzzle je i propagandistická válka Ruska proti Západu provázená množstvím skrytých kybernetických útoků. Je jasné, že Putin se v současnosti snaží mobilizovat ruské veřejné mínění proti vnějším nepřátelům a obnovit Velkou Rus.
Žádal jste prezidenta Macrona, aby Evropská unie financovala zeď, kterou chce vaše země postavit na hranici s Běloruskem?
Ne, protože to dnes není zásadní problém. V současnosti je zásadní vypracování společné politiky Evropské unie tváří v tvář všem nebezpečím, která se rýsují na obzoru a která mohou nabýt bezprecedentní podobu. V tomto ohledu se mnou Emmanuel souhlasí.
Pokud jde o otázku zdi, zatím máme na naší hranici bariéru, která není tak neprostupná jako zdi postavené mezi Řeckem a Tureckem. Začínáme však stavět zeď, jejíž účinnost bude velmi vysoká. Chceme ukázat, že plníme svou povinnost, že bráníme východní hranici NATO a Evropské unie. Myslím, že by bylo namístě rozdělit financování stavby této zdi rovnoměrně mezi Polsko a EU. Naše hranice je do značné míry neprostupná a my její neprostupnost ještě posílíme. Ukážeme Lukašenkovi, že se mu jeho plán, vydírat Evropu, nepodaří.
Druhý problém, který má Polsko s Evropskou unií, se týká našeho Ústavního soudu. Soudní dvůr Evropské unie odsoudil Polsko k pokutě jednoho milionu euro denně, dokud nebudou změněny disciplinární procedury v polském Nejvyšším soudu.
Budete tuto pokutu platit?
Ne.
Proč?
Protože EU překročila své pravomoci. Jde o organizaci, jež může rozhodovat pouze v těch oblastech, které jí svěřily suverénní státy. Po desetiletí to bylo všem jasné, ale jak se často stává, instituce mají tendenci rozšiřovat své pravomoci. Evropský parlament, Soudní dvůr EU a Evropská komise své pravomoci rozšiřovat chtějí. Proto tvrdí, že mohou rozhodovat ve věcech, které nejsou zahrnuty ve smlouvách. S tím pochopitelně nesouhlasím. A jsem velice vděčný za to, že řada kandidátů pro příští prezidentské volby ve Francii vyjádřila svou solidaritu s Polskem. Pátý článek Lisabonské smlouvy jasně říká, že veškeré kompetence, které nebyly ve smlouvách svěřeny EU, příslušejí členským státům. Trváme na tom, že žádný právní dokument, byť evropský, nemůže být u nás nadřazován naší ústavě. Ústavní soudy mnohých členských států, německým ústavním soudem počínaje, zastávají stejný názor.
Myslíte si, že vás Evropská komise vydírá, tvrdí-li, že když nevyřešíte otázku disciplinární komory vašeho Nejvyššího soudu, nedostanete 38 miliard euro určených pro Polsko v rámci Evropského fondu obnovy?
Ano, pokusili se nás vydírat.
Ostatním zemím už dokonce peníze vydali…
Už téměř všem, ale nám ne, protože nás chtějí zlomit. Chtějí v našem případě změnit kompetence a dynamiku Evropské unie. Za našimi zády. My na jejich vydírání nepřistoupíme. Jediným důvodem, proč s nimi ještě hovoříme, je to, že chceme zachovat jednotu EU, a také to, že jsme důležité prvky naší soudní reformy měli v plánu už před rokem. A součástí našeho plánu bylo rovněž zrušení disciplinární komory.
Máte v Evropě podporu? Mám na mysli především Visegrádskou skupinu (Maďarsko, Slovensko, Česká republika a Polsko).
Máme podporu nejen ve Visegrádské skupině, ale v celé Evropě, a tato podpora roste. V Evropské unii jsme na historické křižovatce. Stane se centralizovanou byrokratickou organizací, v níž budou všechna zásadní rozhodnutí přicházet z Berlína? Nebo nadále setrvá v podobě dvaceti sedmi nezávislých států? Ve smlouvě o přistoupení jsme tyto kompetence nepředali a chceme zachovat naši suverenitu. V tom také spočíval duch francouzského a nizozemského referenda o euroústavě. Francouzi a Nizozemci tehdy [v roce 2005] federální model Evropy jednoznačně odmítli. Dnes vidíme instituce, které si de facto přivlastňují nové kompetence, aniž by došlo ke změně ve smlouvách. S tím nesouhlasíme.
Provádí Německo v Evropě hegemonistickou politiku?
V tomto smyslu se nedávno na stránkách The Financial Times vyjádřil můj přítel Michel Barnier. Plynovod Nord Stream 2 měl sloužit zájmům Německa, ale v tuto chvíli představuje nástroj v rukou Putina, který má vydírat Evropu a vyloučit z plynovodního systému Ukrajinu. Zde vidíte egoistickou politiku Německa, jež přinesla špatné výsledky.
Pokud jde o zbrojní kontrakty nebo o zahraniční politiku, Poláci vždy dávali přednost Americe před Francií. Bude tomu tak i nadále?
Otázka, již jste mi položil, je velice důležitá. Polsko je jak proevropské, tak proamerické. Chtěli bychom zachovat transatlantickou jednotu. Velice rádi spolupracujeme s Američany, ale s Francouzi rovněž. Společně s prezidentem Macronem jsme započali novou éru vzájemné spolupráce. Už dnes vám mohu říci, že budeme s Francouzi velice úzce spolupracovat v oblasti obrany a rovněž v oblasti jaderné energie.
Le Figaro, 24. listopadu 2021
Z francouzštiny přeložil jfm. Redakčně kráceno
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!