Barack Obama k západní kultuře řekl, že prvním krokem musí být její ochrana před dezinformacemi. K vyřešení problému dezinformací, je podle Obamy zapotřebí kombinace regulace a systémových standardů. Viní též technologie „chytrých“ telefonů, které stojí za nebývale rychlým šířením konspiračních teorií, které odvádějí pozornost a přehlušují pravdy a fakta. Jako první příklad neblahého vlivu fake news uvádí stav, kdy přibližně polovina Američanů se domnívá, že Joseph Biden není spravedlivým vítězem prezidentských voleb. Druhým příkladem Obamy je zpochybňovaná účinnost vakcín proti onemocnění COVID-19, které on sám naopak označuje za zázračné.
Max Boot, spisovatel, politický komentátor a vojenský historik na svém twitterovém účtu před pár dny k zachování demokracie podotkl, že obsah Twitteru by měl být rozhodně mnohem více regulován. („… For democracy to survive, we need more content moderation, not less.“) Ted Cruz, republikánský senátor z Texasu k Bootově poznámce napsal, proč se tak hrozně bojí svobody slova, když si myslí, že má pravdu. Na to Boot odpověděl, že není levičák, obvinil Cruze ze šíření dezinformací a označil ho za toho, který demokracii ohrožuje.
Konverzace těchto pánů sice ještě chvilku probíhala, ale to podstatné jste si už přečetli. Rekapitulací tedy můžeme dojít k závěru, že někteří lidé se skutečně domnívají, že dosavadní míru svobody je možné udržet jen za pomocí její ještě větší regulace.
Cenzura a Twitter
Představa Baracka Obamy a Maxe Boota o tom, že cenzura je výrazem demokracie, je samozřejmě postavená na hlavu a absolutně falešná. Cenzura je přeci výrazem především autoritářství. V čem chybovali naši rodiče, totiž těžko doženeme mazáním nevhodných příspěvků na sociálních sítích. Lháři tu jsou od nepaměti a nezbavíme se jich, ani když se ministrem spravedlnosti do třetice stane Jiří Pospíšil.
Twitter je americká soukromá firma, která vznikla v roce 2006, její tržby činí okolo 5 miliard dolarů, má okolo sedm a půl tisíce zaměstnanců a její akcie se obchodují na burze. Primárním důvodem k založení této firmy byl podnikatelský zisk akcionářů. Cena akcií Twitteru se před měsícem pohybovala okolo 39 dolarů za akcii. Po nákupu 9,2 % akcií americkým miliardářem Elonem Muskem vyskočila cena na 45 dolarů. Musk nyní usiluje o ovládnutí celého Twitteru, přičemž veřejnou nabídkou akcionářům předestřel, že jejich akcie odkoupí za úctyhodných 54,20 dolarů.
To vyděsilo především levicovou kulturní frontu, která má jako jeden muž za to, že pokud bude Musk ovládat Twitter, nebudou se mazat všechny závadné tweety, a co víc, mohl by se na síť vrátit dokonce i Donald Trump. To považují za konec světa, minimálně však za ohrožení liberální demokracie.
Pokud dosavadní akcionáři na Muskovu nabídku přistoupí, vydělají na svých investicích od ledna minimálně 50%.
Musk podal žádost o ovládnutí Twitteru u americké Komise pro cenné papíry ve čtvrtek. Toto podání obsahovalo také dopis zaslaný předsedovi představenstva Twitteru Bretu Taylorovi, ve kterém píše:
„Investoval jsem do Twitteru, protože věřím v jeho potenciál stát se platformou pro svobodu projevu po celém světě a věřím, že svoboda slova je společenským imperativem fungující demokracie. Nicméně od té doby, co jsem provedl svou investici (nákup prvního devítiprocentního balíku akcií), si nyní uvědomuji, že společnost Twitter nebude ani prosperovat, ani nebude sloužit tomuto společenskému imperativu ve své současné podobě. Twitter musí být transformován jako soukromá společnost.“
Poslední Muskova věta je asi nejdůležitější. Musk ví, že politická nerozmanitost klubu manažerů Twitteru v souboji s mocnými selhala, a politika dnešního Twitteru je v podstatě vůči politickému mainstreamu servilní, a to jaksi popírá původní myšlenku o svobodné sociální síti, která umožní projev všech možných světonázorových myšlenek.
Jak říká klasik: Nikdy nevěř tomu, kdo má svůj tryskáč (natož tomu, kdo má tisíce satelitů ve Vesmíru, dodám já), ale Muskovi můžeme věřit to, že bude chtít vydělat. Vydělat může pochopitelně i tím, že umožní návrat všem těm, kteří odešli na různé jiné sítě (a s nimi i milióny potenciálních kupců a klientů twitterových inzerentů). Vydělat může atraktivitou prostředí.
Trump, twitter a televize
Vzpomeňme v tomto ohledu na vizionáře Trumpa, který jako první z politických vůdců přijal sociální sítě do svého marketingového portfolia. Do té doby byl i intelektuálně pojímaný Twitter jaksi nehodný váženým politikům – Trump vše změnil do té míry, že se právě tato síť stala hlavní hlásnou troubou mnoha (od Tálibánu, přes ISIS a íránské nacisty až třeba po Putina). Twitter se stal dokonce důležitějším, než do té doby královské televizní vysílání. Mohl totiž reagovat hned a opakovaně, čímž bylo umožněno okamžité vytváření subpříběhů, což žádný jiný komunikační nástroj neumožňuje (reakce na stanovisko se stala často, jak se říká, virálnější).
Musk ke své pěkné nabídce podotkl, že pokud nebude přijata, svůj dosavadní podíl prodá. Prodej jeho bezmála 10% akcií přinese pokles ceny pod hranici 39 dolarů, analytici předpovídají cenu až pod třicet, což přinese současným akcionářům skutečně velké ztráty.
Liberálové ohledně Twitteru žijí v jakési těžké schizofrenii. Na jedné straně tvrdí, že soukromá společnost může cenzurovat, neboť je soukromá, ale co se týče jejího eventuálního prodeje, hovoří o ochraně demokracie a vyhrožují odchodem z Twitteru pokud nebude cenzurovat (samozřejmě, že neodejdou.) A pak je tu ta skvělá Muskova nabídka. Liberálové na demokracii z vysoka kašlou, pokud jde o peníze, vždyť je známe. Proti Muskově nabídce ale také stojí zástup společensky uvědomělých amerických miliardářů, kteří vědí, že Musk má k Trumpovi dost blízko, a Trump je pro Ameriku tím vůbec největším nebezpečím, dokonce větším, než íránský režim s Putinem dohromady, takže Muskovo převzetí Twitteru dnes jisté opravdu není.
Hlavním autorem cenzury byl historicky vždy stát. Ten z různých důvodů omezoval svobodný přístup jeho občanů k informacím. V dnešní době, kdy většinu rozhodných médií provozují v naší civilizaci soukromí vlastníci, kteří tím pro svůj vlastní ekonomický prospěch zásadně ovlivňují hlavní politický proces, jako jsou volby, je v této konstelaci vlastně neudržitelný stav, pokud tedy máme na mysli demokratické principy vlády – a to ať už bude Twitter řídit skupina bezejmenných vlastníků pravdy nebo jeden miliardář Elon Musk.
Jediným řešením se tak zdá zákaz cenzury zákonem. Pokud vláda zakazuje kouřit v soukromém, ale veřejnosti přístupném prostoru, pak může zakázat i cenzuru na sociálních sítích. Je to velmi podobný vzorec selekce chování. Tedy až na to, že cenzura, je skutečně škodlivá.
Podaří se?
Prodej Twitteru je tak především významnou zatěžkávací zkouškou americké demokracie. Zjistíme totiž, až kam sahá korupce – zjistí to minimálně 82 milionů sledujících Elona Muska. Mezitím totiž začalo vyšetřování Komise pro cenné papíry neboť jí Musk prý nepředal veškeré podklady o původu peněz, za které nakoupil svůj devítiprocentní podíl …
Na obrázku je s Donald Trump (75) se svým poradcem Elonem Muskem (51). Pohádali se, když Spojené státy odstoupily od Pařížské klimatické dohody. Teď jsou už ale zadobře.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme