Dopady sankcí na Rusko zesilují debatu o jejich vlivu na tamní ekonomiku. Odhady stojí do značné míry na vodě, protože ruské orgány přestaly zveřejňovat některé zásadní ukazatele. Vedle prezidenta Putina, který pochopitelně bude vždy vykreslovat situaci v mnohem lepším světle, se objevily i výrazně méně optimistické hlasy. Nyní se ke slovu dostávají i takzvaní liberálové v ruském vedení, tedy Alexej Kudrin, bývalý ministr financí a vicepremiér či Elvira Nabiullina, šéfka Centrální banky.
Ani jedna z předpovědí není příliš optimistická, byť obě mluví o krizi jako o záležitosti roku, maximálně dvou. Podle Kudrina půjde o krizi hlubší, než byla ta v roce 2009 i než ta pandemická. Citoval prognózy ruského ministerstva ekonomiky, které předpovědělo propad o 8,8 procenta, i konzervativnější odhady, které mluvily až o 12 procentech. Stejně tak inflace ve výši 20 procent neslibovala nic příjemného. Kudrin tak fakticky zopakoval to, co už říkají mezinárodní agentury, tedy hluboký propad v roce 2022 a jistá stabilizace v roce 2023. Ať tak nebo tak, i po tomto období předpovědi neočekávají nějaký prudký růst, ale velmi mírný, pokud nějaký, vzestup HDP.
Dopady sankcí