Ondřej Šmigol se v Echu vrací ke zděšení, jaké vyvolalo rozhodnutí amerického nejvyššího soudu o potratech a připomíná základní obrysy celé kauzy, které kritikům rozhodnutí obvykle unikají.
Zaprvé Nejvyšší soud nezakázal potraty, jak se lze občas dočíst. Pouze konstatoval, že na ně neexistuje ústavní právo a jejich regulace je zcela na parlamentech jednotlivých států. „Soud… vrací tuto pravomoc lidem a jejich voleným zástupcům,“ stojí v rozsudku. Pokud měl soud postupovat podle práva, nemohl rozhodnout jinak. Americká ústava o potratech naprosto mlčí a je velice nepravděpodobné, že by její tvůrci, nábožensky založení muži 18. století, kdy byl potrat považován za jeden z nejhorších zločinů, právo na umělou interrupci do ústavy nějak záludně ukryli.
Přitom rozsudek Roe vs. Wade z roku 1973 tam toto právo objevil. Dnes je všeobecně přijímáno, že Roe vs. Wade je právní paskvil, soud si právo na potrat vycucal z prstu a jeho rozhodnutí je zářným příkladem toho, kdy soudci nejdříve dospějí k rozhodnutí a teprve poté hledají odůvodnění.
Roe vs. Wade je známý tím, že neurčuje, kde přesně se právo na potrat v ústavě nachází. Blackmun se domnívá, že je to nejspíše ve čtrnáctém dodatku. Čtrnáctý dodatek byl přijat po občanské válce s cílem zaručit osvobozeným otrokům stejná práva, jeho klauzule o rovnoprávnosti se od té doby dočkaly značně expanzivního výkladu. Zároveň ale je podle Blackmuna dobře možné, že se může nalézat v prvním, čtvrtém, pátém a devátém dodatku ústavy. Dále tvrdí, že právo na potrat je důsledkem práva na soukromí.
Zastánci potratů si byli vědomi, že rozhodnutí Roe vs. Wade stojí na hliněných nohách. Proto neargumentovali jeho obsahem, ale tvrzením, že se jedná o dlouhodobý precedent, který se vžil a neměl by být odvolán. Odpůrci Roe vs. Wade opáčili, že v americkém systému nejvyšším precedentem je ústava. Pokud v ní rozhodnutí nemá oporu, nemělo by platit. Navíc právní historie USA je plná zrušených precedentů. Asi nejslavnější je Plessy vs. Ferguson, kdy Nejvyšší soud v roce 1896 posvětil segregaci. Rozhodnutí Brown vs. Board of Education v roce 1954 naopak segregaci označilo za protiústavní. Dnes nikdo netvrdí, že Plessy vs. Ferguson by měl platit jenom proto, že se jednalo o dlouhotrvající precedent.
Pak jsou tu politické důsledky zrušení Roe vs. Wade. Z dlouhodobého hlediska je to jedině dobře. V roce 1973 se soudci domnívali, že tím vyřeší otázku potratů jednou provždy. Ve skutečnosti pouze přilili olej do ohně. Zatímco v Evropě, kde se do této otázky soudy nemíchaly, se politickým procesem došlo k nějakému kompromisu a otázka potratů přestala být tématem, v USA soud tento přirozený proces vykolejil. Umírnění se neměli jak vyjádřit, a tak agitaci převzali aktivisté a vyhrotili ji do dnešní podoby.
Nesmíme podceňovat schopnost republikánů střelit se do nohy. Pokud zavedou rozumné restrikce s výjimkami, na kterých se všichni shodnou, jedná se především o znásilnění, incest a ohrožení života matky, tak jim rozhodnutí neublíží. Zvláště pokud to spojí s prorodinnou politikou, aby nastávajícím matkám ulehčili. Pokud však budou prosazovat absolutní zákaz a drakonické tresty pro ženy, které šly na potrat, další nepopulární opatření, tak se hněv může obrátit proti nim.
Naštěstí demokraté mají na své straně také pěknou řádku bláznů. Dlouho mantrou hnutí za práva na potrat bylo „bezpečné, legální a vzácné“. Právě „vzácné“ bylo klíčovým slovem. Ujišťovalo umírněné, že jde o zákrok vykonávaný ve výjimečných případech, ne o běžnou praxi. Nyní však toto hnutí ovládli aktivisté žádající právo na potrat až do momentu porodu, vyzývají ženy, aby „vykřičely svůj potrat“. Potrat je pro aktivistickou levici téměř znakem dospělé ženskosti, něčím, na co má být žena pyšná.
Toto umírněné centristy děsí stejně jako řeči o tom, že žena musí porodit dítě svého násilníka. Proto je zrušení Roe vs. Wade pro Ameriku zdravé. Dává možnost středu prosadit se a dojít k nějakému kompromisu, který bude znamenat méně zabitých nenarozených dětí.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkuje