Na následujících řádcích si dovolím krátce reagovat na text uveřejněný na portále PravyBreh.cz „Nová generace v politice“ autorů Michala Chládka a Jana Hroudného (dále jen Autoři). Nejde mi přitom o to polemizovat se závěry a doporučeními článku, ale přímo s jeho hlavní premisou.
O co se mi tedy jedná. Autoři v úvodu uváději: „České politické strany stárnou a přicházejí o členy. Ačkoliv se jedná o poměrně závažný jev, který může v důsledku ohrozit fungování celého demokratického systému, není mu věnována dostatečná pozornost. … V Česku sice tento trend není tak výrazný, ale přesto je v současnosti na historicky nejvyšší úrovni průměrný věk senátorů (57,8 let). Čím dál starší jsou i kandidáti do Poslanecké sněmovny. Pokud se podíváme do obecních zastupitelstev, tak i zde se po letošních volbách zvýšil věkový průměr (47,6 let). Jaké má tento trend negativní důsledky? V prvé řadě může vést u mladých voličů k pocitu, že jejich generace není dostatečně reprezentována.“ Nechci se přitom věnovat poznámce o tom, že politické strany přicházejí o členy, ale hlavnímu předpokladu, který se opírá o předložené tvrzení, že průměrný věk senátorů, poslanců a členů zastupitelstev obcí a měst ukazuje na podreprezentovanost mladších ročníků (vyhýbám se přitom zmíněnému pocitu, ke kterému ledasco jistě vést může…).
Stárneme…
Za zarážející považuji zejména skutečnost, že Autoři na jedné straně reflektují skutečnost nižší volební účasti „mladé generace“ (ať už tuto definujeme jakkoli), ale ani slůvkem se nezmíní o dvou zcela zásadních skutečnostech: (1) česká populace stárne jako celek, (2) právo „být volen“ má občan ČR až od dosažení 18 roků pro zastupitelstvo obce, 21 let pro Poslaneckou sněmovnu a 40 let pro Senát.
Jaký je tedy správný postup? Zjistit nejprve průměrný věk občanů ČR ve věku 18 let a více a ten porovnat s průměrným věkem členů obecních zastupitelstev. Je vyšší? O kolik? (Přesněji: je rozdíl mezi oběma průměry statisticky významný? – to lze testovat…) A jaký je trend? Dá se předpokládat, že oba zmíněné průměry rostou, ale přesto se k sobě mohou blížit (např. tak, že průměrný věk občanů ČR ve věku alespoň 18 let je sice nižší, než průměrný věk členů zastupitelstev, ale roste rychleji…). A, samozřejmě, analogicky pro Poslaneckou sněmovnu a pro Senát.
Autoři uvádějí dva konkrétní údaje, tak je prověřme – bez toho, abychom se zabývali zmíněným trendem (který je však ještě zajímavější, než jedno konkrétní číslo…). Vycházejme přitom z nejnovějších publikovaných údajů platných k 31.12.2021. Příslušným výpočtem snadno zjistíme, že průměrný věk obyvatel ČR ve věku 18 let a starších je 50,2 roků (zaokrouhleno dolů) a průměrný věk obyvatel ČR ve věku 40 let starších je 59,6 roků (zaokrouhleno nahoru). V obou předložených případech tedy platí, že s přihlédnutím k věkovému rozložení populace ČR a s přihlédnutím k omezením plynoucím z příslušných volebních zákonu není „mladá generace“ podrepresentovaná, ale naopak nadrepresentovaná. Nakolik je toto nadrepresentativní zastoupení významné?
Analytický lapsus
Jako další krok bychom mohli např. zpracovat data bez občanů starších 85 let, kteří voleni být mohou, ale většinou voleni nejsou a tak je jejich zastoupení v zastupitelských sborech všeho druhu zanedbatelné (aniž bych jakkoli volal po „nápravě“ tohoto stavu, v tomto případě se dá skutečně říct, že senioři tohoto nejvyššího věku jsou v zastupitelských sborech významně podrepresentováni). Ale světe div se, průměrný věk v obou skupinách, tedy nově mezi 18 a 84 let včetně a mezi 40 a 84 let včetně, je 49,3 resp. 58,6 – tedy i s tímto omezením vychází, že je „mladá generace“ zastoupena nadproporčně. Pod hodnoty průměrného věku zastupitelů resp. senátorů se dostaneme až v okamžiku, kdy ignorujeme všechny obyvatele nad 77 let (včetně) resp. 81 let (včetně). Tak posuďte sami (např. i s přihlédnutím k naději na dožití, popř. naději na dožití ve zdraví /v tomto případě odkazuji na starší, pouze ilustrativní data/)… A to pomíjím, že průměry nám říkají pouze cosi orientačního a nejsprávnější by bylo nejprve definovat ty „mladé“, řekněme třeba do 30 let (v tom okamžiku by zůstal Senát zcela stranou), a vyhodnotit poměr přímo jejich zastoupení vzhledem k jejich podílu na celkové populaci… Tyto úvahy jsou však již poněkud nad rámec hlavního záměru této mé poznámky.
Rád bych závěrem dodal, že většinu toho, co Autoři v textu uvádějí o mládežnických organizacích politických stran, nijak nerozporuji, dokonce mi to připadá rozumné. Pouze mě zarazil tak výrazný analytický lapsus.
Autor je předsedou Konzervativní strany a matematikem.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme