Čínský prezident Si Ťin-pching tvrdí, že se připravuje na válku. Na březnovém výročním zasedání čínského parlamentu a jeho nejvyššího politického poradního orgánu Si ve čtyřech samostatných projevech hovořil na téma válečné připravenosti a v jednom případě svým generálům řekl, aby „měli odvahu bojovat“. Jeho vláda také oznámila další zvýšení obranného rozpočtu o 7,2 procent (přičemž ten se už za posledních deset let zdvojnásobil), a rovněž plány na snížení závislosti země na dovozu obilí ze zahraničí. V neposlední řadě Peking v posledních měsících představil nové zákony o vojenské připravenosti, staví nové protiletecké kryty ve městech za průlivem od Tchaj-wanu a buduje nové orgány „národní obranné mobilizace“ po celé zemi. Není radno z těchto kroků cokoliv s jistotou vyvozovat. Konflikt zatím není neodvratitelný ani bezprostředně hrozící.
V Pekingu však dochází ke změnám, které si politici a byznysmeni na celém světě nemohou dovolit ignorovat. Pokud Si říká, že se připravuje na válku, bylo by hloupé ho ignorovat.
První známka toho, že letošní zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců a Čínské lidové poradní konference – známá jako „dvojzasedání“ – možná nebudou jako obvykle, přišla 1. března, kdy nejvýznamnější ideový časopis Komunistické strany Číny zveřejnil esej s názvem „Pod vedením Si Ťin-pchingových myšlenek o posilování armády na cestě k vítězství“.
Esej vyšla pod názvem „Jun Zheng“ – což je homonymum pro „vojenskou vládu“, které pravděpodobně odkazuje na nejvyšší čínský vojenský orgán, Ústřední vojenskou komisi.
Esej rozvíjela myšlenku, že „modernizace národní obrany a armády musí být urychlena“, přičemž vyzývala k zintenzivnění takzvané vojensko-civilní fúze, což je Siova současná politika vyžadující, aby soukromé společnosti a civilní instituce sloužily modernizace a posilování čínské armády.
V říjnu 2022 pronesl Si k čínským vojenským představitelům, v němž se zastřeně otřel o Spojené státy: „Tváří v tvář válkám, které nám mohou být vnuceny, musíme s nepřáteli mluvit jazykem, kterému rozumí, a vítězstvím si vydobýt mír a respekt. V nové době lidová armáda trvá na použití síly k zastavení bojů… Naše armáda je známá tím, že umí dobře bojovat a má silného bojového ducha. S prosem a puškami porazila kuomintangskou armádu vybavenou americkou technikou. Na korejském bojišti porazila po zuby ozbrojeného nepřítele číslo jedna a předvedla mohutná a majestátní bitevní dramata, která šokovala svět a způsobila nářek duchů a bohů.“
Ještě před vydáním eseje se objevily určité náznaky, že čínští představitelé možná chystají zemi na válku. V prosinci Peking oznámil nový zákon, který by umožnil Lidové osvobozenecké armádě v případě konfliktu snadněji aktivovat záložníky a institucionalizovat systém doplňování bojových jednotek. Podle analytiků tato opatření naznačují, že čínský prezident si možná vzal ponaučení ohledně vojenské mobilizace z neúspěchů ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.
Zákon upravující mobilizaci záložníků není jedinou právní úpravou, která naznačuje přípravy Pekingu. V únoru přijal nejvyšší poradní orgán Všečínského shromáždění lidových zástupců rozhodnutí o úpravě aplikace některých ustanovení trestního práva procesního na armádu v době války, které podle státního deníku People’s Daily dává Ústřední vojenské komisi pravomoc v případě konfliktu zasahovat do různých právních ustanovení, včetně „jurisdikce, obhajoby a zastupování, povinných opatření, žalob, vyšetřování, stíhání, soudního řízení a výkonu trestů“.
Tato úprava by se mimo jiné dala použít proti osobám, které odmítají převzetí Tchaj-wanu. Armáda by ji také mohla využít k uplatnění čínské jurisdikce nad potenciálně okupovaným územím. Nebo jako donucovací prostředek proti vlastním občanům v době války.
Od prosince také čínská vláda otevřela řadu Úřadů národní obranné mobilizace – náborových středisek – po celé zemi, mimo jiné v Pekingu, Fu-ťienu, Chu-pej, Chu-nanu, Vnitřním Mongolsku, Šan-tungu, Šanghaji, S‘-čchuanu, Tibetu a Wu-chanu. Podle čínských státních médií zároveň města v provincii Fuťien, ležící na druhé straně úžiny od Tchaj-wanu, začala budovat nebo modernizovat protiletecké kryty a nejméně jednu „válečnou pohotovostní nemocnici“.
V březnu začaly Fu-ťien a několik měst v provincii bránit zahraničním IP adresám v přístupu na vládní webové stránky, pravděpodobně proto, aby ztížily sledování čínských příprav na válku.
Pokud tento vývoj naznačuje změnu v myšlení Pekingu, pak společná zasedání na začátku března ji jen potvrdila. Mezi návrhy, které projednávala Čínská lidová poradní konference, byl plán na vytvoření černé listiny aktivistů a politických vůdců podporujících nezávislost Tchaj-wanu. Plán, který předložil populární ultranacionalistický blogger Čou Siao-pching, by umožňoval zavraždit osoby uvedené na černé listině – včetně viceprezidenta Tchaj-wanu Williama Lai Ching-te.
Čou později řekl hongkongským novinám Ming Pao, že jeho návrh byl konferencí přijat a „předán příslušným orgánům k posouzení a zvážení“. Návrhy, jako je tento, nepřicházejí náhodou. V roce 2014 Si pochválil Čoua za „pozitivní energii“ jeho horlení proti Tchaj-wanu a Spojeným státům.
Na dvou zasedáních také odstupující premiér Li Kche-čchiang oznámil vojenský rozpočet na rok 2023 ve výši 1,55 bilionu jüanů (zhruba 224,8 miliardy dolarů), což je o 7,2 % více než loni. Stejně tak Li vyzval k „přípravám na válku“. Západní experti se navíc dlouhodobě domnívají, že Čína své výdaje na obranu účelově podhodnocuje. Například v roce 2021 Peking tvrdil, že na obranu vydal 209 miliard dolarů, ale například Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru uváděl na základě svých propočtů 293,4 miliardy dolarů. Avšak dokonce i oficiální čínský údaj převyšuje vojenské výdaje všech tichomořských spojenců Spojených států dohromady (Austrálie, Japonska, Filipín, Jižní Koreje a Thajska), přičemž je jisté, že Čína vydává podstatně více, než uvádí.
Nejvýmluvnější momenty společného zasedání se však nepřekvapivě týkaly samotného Si. Čínský vůdce přednesl dohromady čtyři projevy – jeden k delegátům Čínské lidové poradní konference, dva k Národnímu lidovému kongresu a jeden k vojenským a polovojenským představitelům.
V nich popsal neutěšenou geopolitickou situaci, označil Spojené státy za hlavního protivníka Číny, nabádal soukromé podniky, aby sloužily čínským vojenským a strategickým cílům, a zopakoval, že sjednocení Tchaj-wanu a čínské pevniny považuje za zásadní pro úspěch své politiky, jejímž cílem je dosáhnout „velkého omlazení čínského etnika“. V prvním projevu z 6. března Si opásal čínskou průmyslovou základnu pro boj a konflikt. „V nadcházejícím období rizika a výzvy, kterým budeme čelit, budou jen narůstat a budou stále závažnější,“ varoval. „Pouze když budou všichni lidé myslet jako jeden, tvrdě pracovat jako jeden, pomáhat si jako jeden, sjednocovat se jako jeden, jen když budou bojovní, odvážní a dobří v boji, budeme nadále získávat nová a větší vítězství.“
Aby on sám pomohl dosáhnout těchto „větších vítězství“, přislíbil, že bude „správně vést“ soukromé podniky k tomu, aby investovaly do projektů, které stát pokládá za prioritní.
Si ve svém projevu tentokrát přímo zaútočil na Spojené státy, čímž porušil svou praxi, kdy Washington obvykle vyloženě nejmenuje, s výjimkou historických souvislostí. Spojené státy a jejich spojence označil za hlavní příčiny současných problémů Číny. „Západní země v čele se Spojenými státy proti nám provádějí politiku systematického zadržování ze všech stran, obkličování a potlačování, což přináší bezprecedentně vážné problémy pro rozvoj naší země,“ řekl.
Dne 5. března Si pronesl druhý projev, v němž představil vizi čínské soběstačnosti, která šla podstatně dál než všechny jeho předchozí projevy na toto téma, a uvedl, že čínský pochod k modernizaci je podmíněn přerušením technologické závislosti na zahraničních ekonomikách – tedy především na Spojených státech a dalších průmyslových demokraciích. Rovněž řekl, že je nezbytné, aby Čína přestala být závislá na dovozu obilí a průmyslového zboží.
„V případě, že budeme mít obojího nedostatek, mezinárodní trh nás neochrání,“ prohlásil Si. Odstupující premiér Li ve stejný den ve své výroční zprávě zdůraznil stejnou myšlenku a uvedl, že Peking musí „držet misky rýže více než 1,4 miliardy Číňanů pevně ve svých rukou“. Čína je v současné době stále závislá na dovozu více než třetiny své čisté spotřeby potravin.
Ve svém třetím projevu 8. března k představitelům Lidové armády a Lidové ozbrojené policie Si prohlásil, že Čína nyní musí zaměřit své inovační úsilí na posílení národní obrany a vytvořit síť národních záložních sil, které by bylo možné využít v době války. Si také vyzval ke kampani „Výchova k národní obraně“, která by sjednotila společnost za armádou, a jako inspiraci uvedl Hnutí dvojí podpory, kampaň komunistů z roku 1943, jejímž cílem bylo militarizovat společnost v jejich prapůvodní oblasti Jen-an. Ve svém čtvrtém projevu (a prvním po zisku třetího funkčního období) 13. března Si oznámil, že „podstatou“ jeho nové vlády je „sjednocení vlasti“. Opětovně naznačil souvislost mezi pohlcením Tchaj-wanu a svou tolik opěvovanou kampaní za Čínu „znovu velkou“, přičemž málokdy předtím, pokud vůbec, tak učinil s podobnou průzračností.
Po deseti letech Siovy vlády je jasné, že je důležité brát ho vážně – což bohužel mnozí američtí analytici nedělají. Když Si zahájil sérii agresivních kampaní proti korupci, soukromému podnikání, finančním institucím, nemovitostnímu a technologickému sektoru, mnozí analytici předpovídali, že budou mít krátké trvání. Nebyla to pravda. Totéž platilo o Siově drakonické politice „zero COVID“ – vydržela tři roky, než byl nezvykle donucen původní kurz zmírnit. Si v současnosti zintenzivňuje své mnohaleté úsilí, jehož cílem je zlomit klíčové ekonomické a technologické závislosti na světě vedeném USA. Činí tak v očekávání nové fáze ideologického a geostrategického „boje“, jak sám říká. Jeho sdělení o přípravě války a ztotožnění „národního omlazení“ se sjednocením značí novou fázi jeho vládnutí. Je zjevně ochoten použít sílu k ovládnutí Tchaj-wanu. Nejasné zůstává, zda si myslí, že tak může učinit, aniž by riskoval nekontrolovanou eskalaci se Spojenými státy.
John Pomfret, Matt Pottinger / Foreign Affairs
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme