V sobotu Němci vypnou svou poslední jadernou elektrárnu. Končí šedesát let trvající éra, kdy moderní, čistá, silná a levná technologie postupně prohrávala se zelenou ideologií a schválně zveličovaným strachem. Až prohrála docela. Jaký dopad to má na Evropu, včetně Česka? Drtivý.
Boj proti atomovým elektrárnám v Německu po dvou desetiletích vrcholí. Začal s ním kancléř Gerhard Schröder, který zatáhl Berlín do osudové závislosti na Moskvě. Byla z toho dlouhodobá spolupráce v podobě dovozu levného ruského plynu, což je třeba připomínat.
Traduje se, že k ústupu od jádra zavelela Angela Merkelová v důsledku tsunami, která zasáhla jadernou elektrárnu Fukušima v Japonsku roku 2011. Ve skutečnosti ho naplánoval právě její předchůdce a to v podstatě na stejné datum, totiž na rok 2022. Kancléřka chtěla ten proces zpomalit (nikoli zastavit), nakonec se ale vrátila k původnímu harmonogramu. Japonská havárie se stala vítanou záminkou, aby to nevypadalo, že Merkelová kapituluje před demonstranty a aktivisty.
Ostatně Angela Merkelová už od roku 2007 začala razit ambiciózní zelenou energetickou politiku. Jejími základními cíli bylo doma masivně rozjet náhradu klasických zdrojů obnovitelnými (takzvaná energiewende) a celé Evropské unii vnutit ústup jak od fosilních paliv, tak od jádra – a následně všem prodat německé technologie navázané na obnovitelné zdroje energie. Kdyby viděla v jádru perspektivu, tak by na Evropské radě tolik nebojovala proti tomu, aby mělo rovné postavení s větrem a sluncem.
Pro Českou republiku bylo přinejmenším rozčarováním, že spolu s uhlím nám EU (pod taktovou Němců) chtěla znechutit i čisté jádro. Atomové elektrárny byly spolu s fosilními palivy na blacklistu, coby technologie a zdroje, které nemají banky a investoři podporovat. Zato si Němci vymohli plyn jako „přechodný zdroj“. Jasná pobídka pro Putina, s nímž také uzavřeli exkluzivní dohody. Odmítli ostatně i stavbu alternativního plynovodu Nabucco.
Rusko to vše samozřejmě vítalo, podporovalo a mělo mezi německými politiky své favority. Byla to tehdy nezávadná „korupce pro dobrou věc“?
Cynické partnerství
Na energiewende, ústupu od jádra a evropské klimatické politice si Putin mohl vybudovat dlouhodobý byznys plán. V roce 2022, na kdy jeho přítel Schröder naplánoval konec atomových elektráren, zahájil agresivní válku proti Ukrajině. Počítal přitom s tím, že Evropa vedená Německem – jež se k Moskvě připoutalo Nordstreamem jako pupeční šňůrou – neudělá nic. Málem mu to vyšlo.
Ruská kapitola nicméně končí. Berlín nakonec sice nerad, ale musel od Putina a jeho plynu dát ruce pryč. Nekončí však protijaderné tažení. Už od sedmdesátých let je boj proti atomové energii spojen s „mírovými“ a „ekologickými“ hnutími, mnohdy financovanými Moskvou. Kreml si připravoval půdu padesát let a dlouho na tom profitoval. Kdo nyní vydělá na zaříznutí jádra v Německu?
Zelení lobbisté se evidentně nevzdávají. Přes drastickou zkušenost a škody, jež boj proti jádru způsobil, německá předsedkyně Evropské komise prohlásila, že tento zdroj nepovažuje za strategický pro přechod k takzvané uhlíkové neutralitě.
No jistě, Němci přeci chtěli profitovat na prodeji technologií OZE ostatním členským zemím, což zatím moc nevychází. Vidina konkurence francouzských a dalších firem, které by v Evropě budovaly místo větrníků jaderné reaktory, musí v Berlíně budit děs.
Ursula von der Leyenová udělala přesně to, co mají evropští úředníci přísně zakázáno: postavila se za národní zájem své domovské země. Odstřižení jádra od výhod, které budou mít vítr, slunce, vodík či bioplyn, není v zájmu nikoho a ničeho jiného než Němců a jejich průmyslu. Ani EU jako celku, ani klimatu. Atomové elektrárny dostanou dražší úvěry a opět nezískají evropské dotace, což v důsledku znamená, že jich bude méně. Prodělají Francouzi i Češi a snižování emisí bude pomalejší.
Jde o hodně peněz. Podle komise má jít na dekarbonizace unie do roku 2030 přes 100 miliard eur investic. O tento balík by se větrníky musely výrazně podělit s jádrem, kdyby ho unie „zrovnoprávnila“ s ostatními čistými zdroji (jak tomu mělo dávno být).
Nakonec ale nejde jen o Poláky nebo Čechy. Uhlí si samozřejmě dál „dopřávají“ i sami Němci. Není divu – když odstavíte jádro, čím ho nahradíte? Jen větrem a sluncem? Až vám bude někdo tvrdit, jak zlí chamtiví uhlobaroni ničí planetu, odpovězte jednoduše: fosilní byznys roztáčejí celou dobu zelení němečtí politici. Oni bojují proti jádru, oni dělali kšefty s Putinem, někteří se od něj nechali uplácet. Podnikatelé netvoří pravidla. Pokud se českým byznysmenům vyplácí provozovat v Německu uhelné elektrárny, stížnosti zasílejte do Berlína, ne do Prahy.
Méně jádra znamená více uhlí a plynu. Protože slunce a vítr onu mezeru jen tak rychle nezaplní (pokud vůbec). Ta rovnice je až primitivně jednoduchá, a kdyby neměli čeští klimatičtí aktivisté plnou hlavou ideologie, přišli by na ni sami.
Každý jeden jaderný blok, který se vinou dlouhodobé německé politiky v unii nepostavil nebo který Němci doma zbytečně zavřeli, znamená miliony tun CO2 ročně navíc. Jenomže když se naopak vybuduje, výrobci větrných elektráren přijdou s každým z nich o desítky miliard korun. Zde hledejme důvod dvojího metru uplatňovaného Evropskou komisí.
Paříž nyní vede alianci čtrnácti členských zemí EU včetně Česka, jež žádají „zrovnoprávnění“ jaderné energie s ostatními čistými zdroji s těžko zpochybnitelným argumentem, že by mělo být každému dovoleno vybrat si vlastní cestu k uhlíkové neutralitě. Němci mají e-paliva, my máme právo na elektřinu ze štěpení atomů. Antijaderná lobby, v níž mají hlavní slovo Němci, chce omezovat i výrobu nefosilního vodíku prostřednictvím nové generace reaktorů. Zde nejde o klima. Jen byznys, nic osobního, nic ideového…
Němci končí s jádrem a dělají obrovskou chybu. Musíme zajistit, aby byla jen jejich. Proč by ostatní měli doplácet na to, že v Německu se nadchli pro nějakou ideu? V zeleném byznysu mají mnozí nainvestovány stovky miliard eur. Závislost na Rusku a plynu mizí, vystřídá ji závislost na Číně? Ta místo každého nového bloku ráda dodá panely, baterie a další suroviny. Německo vede Evropu po cestě, která ohrožuje její budoucí prosperitu a svobodu.
Převzato z Info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme