Velká část členské základy německé strany Zelených (Grünen) kritizuje své vedení za to, že kývlo ve vládě na zpřísnění podmínek pro přijímání uprchlíků v EU. Někteří členové to považují za porušení jednoho ze základních principů dosavadní zelené politiky. Vedle toho se mnoha německým zeleným nelíbí ani údajně příliš opatrný postup stranického vedení v boji s globálním oteplováním. „Jsou Zelení vlastně ještě zelení?“, ptají se mnozí členové strany. Na nadcházejícím víkendové sjezdu by mohla strana zažít personální zemětřesení.
Hlavním důvodem rozkolu Zelených je fakt, že německá vláda minulý týden odsouhlasila zpřísnění azylové politiky EU, na kterém se dohodla většina států unie. Podle této dohody by měly být například žadatelé o azyl po překročení hranic unie shromažďováni ve speciálních přijímacích zařízeních, a pokud prověrka dojde k závěru, že na azyl nemají nárok, budou okamžitě odesláni domů. Dohoda EU obsahuje i některá další zpřísňující opatření pro migraci.
To se ale velké části německých Zelených nelíbí.
„Vzrušení v okresních organizacích strany je opravdu velké,“
varoval například poslanec německého Bundestagu za Zelené Sven-Christian Kindler. Od roku 2015 se podle něj k Zeleným připojily desítky tisíc nových členů kvůli ochraně klimatu, kvůli odporu vůči ultranacionalistické straně Alternativa pro Německo (AfD) a kvůli tomu, že na lokální úrovni pomáhali uprchlíkům.
„Když ale nyní vidí, co schvaluje vedení Zelených ve vládě, přestávají rozumět světu,“
uvedl Kindler. To, co podle něj s německým přispěním schválila většina států EU v otázce zpřísnění podmínek migrace, je údajně „ostuda pro Evropu, která způsobí mnoho utrpení“.
Kritika zevnitř i zvenku
Členská základna se bouří a žádá od svých zástupců ve vládě vysvětlení. Pod palbou kritiky je nejen ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková a její kolega, ministr hospodářství Robert Habeck, ale také spolupředseda strany Omid Nouripour, který souhlas s novou azylovou politikou EU obhajoval i proti vůli druhé spolupředsedkyně Ricardy Langové.
Langová naopak zpřísnění azylové politiky ostře kritizovala, mimo jiné kvůli tomu, že Německo nedokázalo na jednání v Lucemburku vyjednat výjimku alespoň pro rodiny s dětmi. Slova Annaleny Baerbockové o tom, že se jednalo o hořký, ale nutný kompromis, mnoho Zelených neuspokojila.
I političtí pozorovatelé v Německu přitom potvrzují, že Zelení se nyní nacházejí na křižovatce, která může rozhodnout o jejich politické budoucnosti.
Vedení Zelených je také pod tlakem koaličních partnerů ve vládě, tedy sociálních demokratů a liberálů z FDP, a to zejména kvůli ústupkům v oblasti klimatické politiky.
Chystá se stranický minisjezd
Jak už jsme psali, ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck například dohodl zvýšení dovozu uhlí z Kolumbie, což opět vzbudilo ve straně rozhořčené reakce. Zelení by neměli být těmi, kdo řeší plnění klimatických cílů dovozem fosilních paliv z Jižní Ameriky.
Na jedné straně tak musí vedení Zelených dělat kompromisy vůči svým koaličním partnerům, na straně druhé je kritizováno zespoda vlastními lidmi. A to velmi ostře. Členové kritizují především fakt, že se strana vzdala svého poslání „hájit lidská práva i proti větru“ a nepřizpůsobovat se momentálním náladám veřejnosti.
Celé Německo tak s napětím čeká na výsledky víkendové stranické „minikonference“ v hesenském Bad Vilbelu, na které se sejdou zástupci zemských organizací i vedení strany. A budou rozhodovat nejen o návrhu možných personálních změn, ale také například o tom, zda chce být strana Zelených součástí vládní koalice, jejíž politiky až tak úplně nekorespondují s tím, co Zelení oficiálně prosazují.
Převzato z Info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!