Autokratické režimy navazují těsnější spolupráci, aby odolaly diplomatickému tlaku Západu. Nedávná vzpoura v Rusku odhalila trhliny v mocenském aparátu prezidenta Vladimira Putina a vzbudila na Západě naději, že jeho dny u vlády jsou sečteny. Důvody k opatrnosti jsou dva: Autokraté mají pozoruhodnou sílu a jen zřídkakdy je nahradí demokratická vláda.
Záběry stovek těžce ozbrojených mužů, kteří se v konvoji řítili na Moskvu, vyvolaly naději, že by muž, který rozpoutal válku na Ukrajině a více než dvacet let dominuje ruské politice, mohl přijít o moc. Nabouralo to Putinovu auru neporazitelnosti a nenahraditelnosti.
O týden později však Putin stále vládne a jeho potenciální soupeř Jevgenij Prigožin je v exilu.
„Neměli bychom být překvapeni. Ruský stát byl po 300 až 400 let koncipován tak, aby chránil cara.“
řekl minulý týden britský ministr obrany Ben Wallace
V 80. a 90. letech 20. století vojenské diktatury v Jižní Americe ustupovaly demokracii, komunistické režimy po světě padaly a protestní hnutí vyháněla diktátory, jako byl filipínský vládce Ferdinand Marcos. Další autoritářské vlády padly během arabského jara a tzv. barevných revolucí v bývalých sovětských republikách.
Autokraté jsou však v dnešní době daleko odolnější
Vznikla jakási příručka pro přežití režimů, kdy státy kombinují smrtící sílu a rozsáhlé zatýkání, aby zastavily protesty, zaměřují se na opoziční vůdce a selektivně je zabíjejí, vězní a vyhánějí do exilu a umožňují nespokojeným obyvatelům odejít.
Režimy od Běloruska přes Čínu až po Venezuelu také stále intenzivněji vzájemně spolupracují, aby odolaly diplomatickému tlaku Západu, obešly hospodářské sankce a využívají stále sofistikovanější sledovací technologie ke kontrole disidentů.
V posledních letech se úřadům v Bělorusku, Kamerunu, na Kubě, v Hongkongu, Íránu, Thajsku, Nikaragui a Venezuele podařilo potlačit rozsáhlá lidová protestní hnutí.
Změnily se také podněty, které dříve diktátory mohly motivovat k odstoupení z čela státu. Dříve mohl být diktátor přesvědčen, aby si odvezl své miliony dolarů do pohodlného exilu v jižní Francii nebo v Karibiku. To se však s nástupem Mezinárodního trestního soudu a vyhlídkou na doživotní tresty odnětí svobody stalo méně reálným.
Nikdo nechce dojít osudu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, který byl ubit k smrti rozzuřeným davem. Podle knihy ředitele CIA Williama Burnse z roku 2019 se sám Putin opakovaně díval na videozáznam Kaddáfího smrti.
Nepočítáme-li krále, emíry a další monarchy, je dnes na světě nejméně 30 autokratů, vůdců, kteří falšují volby nebo je vůbec nepořádají a zároveň používají mimosoudní sílu, aby se udrželi u moci, uvedl Moises Naim z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. Většina z nich se nachází v Africe a Asii, ale tři jsou také v Latinské Americe a dva v Evropě. Tři z nich disponují jaderným arzenálem – Putin, čínský Si Ťin-pching a severokorejský Kim Čong-un.
Lidé v desítkách zemí získali svobodu v 80. a 90. letech 20. století, ale od roku 2005 se pokrok zastavil. V uplynulém roce došlo již po sedmnácté v řadě k poklesu globální svobody, jak ji měří washingtonský think tank Freedom House.
Jakmile se jednou prosadí autokrat, jako je Putin, je velmi těžké ho vykořenit, říkají politologové.
„Čím déle zůstávají u moci, tím větší ochranářskou síť si vytvářejí a tím těžší je ji narušit. Takže k jejímu přeskupení je zapotřebí poměrně značný otřes.“
řekl Jonathan Eyal, mezinárodní ředitel Royal United Services Institute v Londýně
Zřejmým potenciálním zdrojem takového otřesu je válka
Náhlé zhroucení ruských linií na Ukrajině by se mohlo ukázat jako dostatečně velký šok, který by Kremlem otřásl. Čím déle se bude válka protahovat a čím hůře na tom bude ruská ekonomika, tím obtížnější bude Putinova pozice.
Autokraté však během války málokdy ztrácejí moc. I když utrpí velkou porážku, historická bilance je smíšená. Irácký diktátor Saddám Husajn prohrál první válku v Perském zálivu a přežil krátkou občanskou válku, aby vládl dalších dvanáct let do americké invaze v roce 2003.
Na druhé straně válka o Falklandy vedla ke svržení vojenské junty v Argentině a řecká generalita pozbyla moci poté, co podpořila puč na Kypru, který vedl k turecké invazi v roce 1974.
Rozdíl v těchto výsledcích je výmluvný. Husajn, stejně jako Putin, vedl personalizovanou autokracii postavenou na jediné osobě, na rozdíl od institucionální autokracie postavené na straně, armádě nebo královské rodině.
Personalizované autokracie je těžší vykořenit, protože celý systém je postaven na jediné osobě. Podle politologů je také méně pravděpodobné, že v důsledku toho ustoupí vyjednanému přechodu nebo demokracii. Stojí za zmínku, že Čína nedávno přešla od institucionální autokracie k personalizovanější autokracii pod vedením Si Ťin-pchinga.
V Nikaragui v 80. letech komunistický předák Daniel Ortega, který často vládl s dalšími vysoce postavenými sandinisty, na nátlak USA umožnil konání voleb. Nyní má za sebou druhé, ještě delší období u moci v systému vytvořeném nikoli kolem ideologie nebo strany, ale kolem jeho samotného a jeho manželky.
Pokus o převrat nebo neúspěšné povstání může posílit autokratovu pozici
Podle Andrey Kendall-Taylorové, vedoucí pracovnice Centra pro novou americkou bezpečnost, a Eriky Frantzové, profesorky politologie na Michiganské státní univerzitě, od konce studené války typický autokrat, který vládl zemi 20 let a bylo mu nejméně 65 let, nakonec vládl asi 30 let. Personalizovaní autokraté vydrželi vládnout ještě déle: až 36 let. Putinovi je 70 let a u moci je již 23 let.
Dvojice také zjistila, že od konce studené války autoritářské režimy přežily 89 % dlouhodobých vůdců, kteří zemřeli ve funkci.
„Po Putinovi přijde další Putin, záleží jen na tom, jaký typ Putina,“
řekl Stephen Hall, profesor politiky na Bath University a odborník na Rusko.
Pokus o převrat nebo neúspěšné povstání může posílit autokratovu pozici. Po neúspěšném puči v roce 2016 turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odvolal desítky tisíc vojenských úředníků, státních zaměstnanců, soudců a guvernérů, čímž získal nad institucemi v zemi větší kontrolu.
James Nixey, vedoucí programu Eurasie-Rusko v londýnském think tanku Chatham House, uvedl, že mu jeden přítel v Rusku v minulém týdnu řekl, že se elity kolem Putina konsolidovaly a že by bylo chybou Západu předpokládat, že ruský vůdce byl výrazněji oslaben.
„I když nikdy nevíte jistě, co se děje v zákulisí, důkazy, které máme, ukazují, že tajné služby zůstaly s ním, zdá se, že nikdo z elity nepřeběhl, a zdá se, že Putin má situaci pod kontrolou,“
– řekl
Autokracie si navzájem pomáhají
Kuba vyslala své vlastní tajné agenty, aby posílili vnitřní bezpečnostní službu Nicoláse Madura ve Venezuele. Putin podpořil běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, když ten v letech 2020-21 čelil protestům. Lukašenko mu nyní laskavost oplatil tím, že přijal do země Jevgenije Prigožina.
V celé Africe se silní vůdci stále častěji obracejí na autokraty, jako je Si a Putin, aby jim nabídli alternativu k západnímu prodemokratickému narativu a také nástroje, jak se udržet u moci, od peněz Pekingu na financování infrastrukturních projektů a sledovacích technologií, které mají udržet oponenty na uzdě, až po vojenské dodávky a dezinformační síly Kremlu. Ugandský prezident Yoweri Museveni se spoléhá na čínský sledovací systém, aby mohl své rivaly neustále monitorovat.
Autokraté v Guineji, Burkině Faso, Súdánu a Mali byli svrženi armádou, aby byli nahrazeni jinými mocichtivými vládci. V Súdánu smrtící boj o moc mezi dvěma vrcholnými generály, kteří v roce 2019 spolupracovali na svržení dlouholetého despoty Umara al-Bašíra, proměnil od dubna hlavní město Chartúm v aktivní válečnou zónu a vyhnal z domovů téměř tři miliony lidí.
Pokud bude Putin svržen, je možné, že se k moci dostane ještě jestřábovitější autokrat, což zvýší pravděpodobnost eskalace vztahů se Západem, soudí západní představitelé. Takže možná nejpříznivějším výsledkem je, že Putinova válka na Ukrajině ztroskotá a že bude oslaben a nebude schopen dál projektovat ruskou sílu do zahraničí, říkají.
Převzato z Info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme