Budoucí soudce Ústavního soudu Robert Fremr při nominačním projevu v Senátu ve snaze nějak se dotknout svého předlistopadového působení odmítl, že byl prorežimním soudcem. Kým tedy byl?
Byl ústavním činitelem státu ovládaného komunistickým totalitním režimem, a to činitelem prominentním: ještě před pádem režimu se stal soudcem Nejvyššího soudu ČSR. Jako soudce sliboval „být věrný věci socialismu“ a zákony vykládat „v souladu se socialistickým právním vědomím“ (srov. § 42 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb.). Byl členem KSČ, „předvoje dělnické třídy“ a „dobrovolného bojového svazku nejaktivnějších a nejuvědomnělejších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligence“ (srov. čl. 4 Ústavy Československé socialistické republiky z roku 1960).
Nic nenasvědčuje tomu, že by byl k režimu netečným úředníkem snažícím se nějak přežít v nenáviděném systému. Jako čerstvý třicátník už soudil na Nejvyšším soudu (ano, nikoliv federálním, ale nejvyšším), to je slušná kariéra, které by protirežimní nebo k režimu lhostejný živel jistě nebyl schopen (pokud by vůbec mohl být soudcem).
Tvrdit, že nebyl prorežimním soudcem, je stejné, jako tvrdit, že komunistický poslanec České národní rady České socialistické republiky nebyl prorežimním poslancem. To přirovnání sedí jak plechová prdel na motorku: v obou případech se jedná o nejvyšší představitele jedné z mocí v socialistickém státě; navíc soudce nejvyšších soudů republik volily právě jejich národní rady.
Málem to vypadá, že nám tu ten režim levitoval sám od sebe a že ho při životě neudržovali ani vojenští rozvědčíci ani politicky organizovaní snaživí soudci.
Autor je advokát, publikuje na svém blogu Právo v dešti.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme