Britský ministr zdravotnictví je prý zděšen, protože jeho úředníci ignorují směrnici, která jim nařizuje, aby nenechali LGBT aktivisty z organizace Stonewall psát pro britské zdravotnictví „pokyny pro inkluzi“. Ministryně obchodu Kemi Badenochovou by zase „nikdy nenapadlo, kolik času strávím tím, že se budu zabývat záchodovou politikou“ (otázkou nebinárních WC…) a že „stále častěji svou práci trávím tím, že vytvářím legislativu pro zdravý rozum a zastavuji lidi odhodlané dělat destruktivní věci“. Jak se k tom Británie po třinácti (!) letech vlády konzervativců dostala?
Během těch třinácti let totiž téměř všechny veřejné i soukromé instituce v zemi v menší – ale obvykle větší – míře kapitulovaly před importovanou ideologií intersekcionálního progresivismu. Všechno – od BBC přes Památkovou péči až po všechny knihovny, galerie a muzea v zemi – je až po okraj napěchováno tímto žvástem. Toryové zadali sexuální výchovu ve školách a neobtěžovali se zkontrolovat, kdo jí píše. Stáli opodál a přešlapovali na místě…
Je těžké vystihnout, jak obrovské je jejich selhání v této oblasti. Co dělali toryové, zatímco instituce padaly? Obě odpovědi – neměli to pod kontrolou, nebo je to nezajímalo – jsou děsivé. Úmyslná slepota není něco, co by člověk u politika hledal.
Dlouhá řada výmluv toryů na jejich selhání v oblasti kultury – „no, to byli koaliční liberální demokraté, víte, měli jsme svázané ruce“, a pak „no, brexit nám zabral všechen čas“, „a pak tu byl Covid, jo a Ukrajina“ – vyznívá stále více do prázdna. Stydí se být konzervativci, stydí se dělat věci, které by mohly naštvat „lepší“ lidi. Vyhýbali se jakékoli konfrontaci – trvalo jim více než deset let, než se začali zabývat například zjevným zastrašováním na akademické půdě.
Toryové si nechtěli všimnout toho, co se zjevně děje, a – což je neuvěřitelné – jsou tím stále šokováni. Jsou „zděšeni“, že navzdory tomu, že vydávají „pokyny“, si jich instituce vůbec nevšímají.
Vtipnou ironií je, že Konzervativní strana je svými nepřáteli často obviňována z populismu. Progresivisti ji obviňují z „rozdmýchávání kulturní války“, což je tak daleko od pravdy, že je to jako ukázat prstem na Švýcarsko jako viníka druhé světové války.
Ve skutečnosti toryové vymysleli zcela novou filozofii – nepopulismus. Ten jde naproti věcem, které jejich voliči nenávidí: Odklon od fosilních paliv, zvyšování daní, pokračující masová imigrace, zavírání očí před rozbíječi, kteří ničí kulturní dědictví národa a podněcují rasové rozdělení. Občas se někdo trochu pochlapí, ale ve skutečnosti nezrušili nic z Blairovy a Brownovy éry a nechali vše ještě více rozbujet. Nechali se obelstít.
Je příliš pozdě na to, aby toryové překonali strach z toho, že budou považováni za hloupé, nebo aby si uvědomili, že nic nemůže být méně důležité než to, jak se cítí trapně…
Převzato z The Spectator. Redakčně zkráceno.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme