Včera uplynulo 60 let od atentátu na Kennedyho. V úplně stejný den – 22. 11. 1963 zemřeli ještě C. S. Lewis a Aldous Huxley. Náhoda nebo spiknutí?
Konspirační teorie ke smrti JFK zpopularizoval hlavně film Olivera Stonea. Spiknul se celý establishment, protože jen ten by měl možnost jednak oslabit tu ochranku Kennedyho a potom ještě mařit to vyšetřování, jak ve slavné scéně vysvětluje Donald Sutherland Kevinu Costnerovi.
Ovšem nikdy nikdo nepřišel s dobrou teorií, která by objasnila, v čem konkrétně Kennedy tomu establishmentu tak vadil. Protože ve skutečnosti Kennedy veškerými svými názory, původem, vzděláním a výchovou byl naprosto průměrný člen tehdejšího establishmentu. Všechny jeho politiky, všechny jeho volební sliby, byly ten hlavní a převládající proud, který politický, vojenský a bankovní establishment podporoval. Přelom padesátých a šedesátých let byla doba, kdy k sobě obě hlavní politické strany měly asi nejblíž v celé historii. Pokud by se v něčem Kennedy odchyloval, stačilo by ho establishmentu vydírat, nebo sabotovat jeho předvolební kampaň. Proč riskovat nějakou střelbu?
To, že by se chtěl stáhnout z Vietnamu, je jen chatrně podložená pověst. A i kdyby – jeho předvolebním programem v roce 1960 bylo uzavřít „mezeru“ v raketové technologii mezi USA a SSSR. Peníze by nešly do tolika vrtulníků, ale šly by do více raket a průmyslově vojenský komplex by si přišel na své tak jako tak. A všechny ostatní důvody jsou víceméně vybájené.
Existuje jeden takový argument – co kdyby se to stalo v Rusku? Někdo by zastřelil vládce Ruska a hlavní podezřelý by byl krátce na to sám zastřelen. Kolik lidí by věřilo v jednoho šíleného střelce a souhru náhod kolik lidí by věřilo, že za tím musí být složitější mocenská hra?
A tady právě vstupují do rovnice institucionální rámce a tradice obou zemí. V USA totiž k tomu ničení protivníka nějakou mocenskou klikou stačí mediální hon, šikovně vyvolaný skandál, lawfare soudních sporů nebo v krajním případě – a tady mluvím o dávnější minulosti, kdy k tomu zdokumentovaně došlo – volební podvod. A když někdo střílí, je to většinou jednotlivec. Jednotlivec střílel na Andrewa Jacsona, Abrahama Lincolna, Williama McKinleyho, Theodora Roosevelta, Franklina Roosevelta, Ronalda Reagana. To byly dva úspěšné a čtyři neúspěšné atentáty, a panuje velká shoda, že je provedli jednotlivci, často dost vyšinutí. Kennedy by tak nevystoupil z řady.
Kdežto když se zabíjelo a zabíjí v nejvyšších patrech politiky v Rusku, tak ten motiv je většinou to, že se vládce v Rusku prostě nedá vyměnit jinak. Nedá se proti němu zorganizovat žádný skandál, který by ho politicky potopil, mediální štvanice, nedá se obžalovat ani porazit ve volbách. Proto jsou ty míry pravděpodobnosti v Rusku úplně jiné.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!