Po celý minulý týden přitahovaly pozornost nekonečné obstrukce a verbální souboje v českém parlamentu. Bojištěm byl teď spor, zda umožnit korespondenční volbu lidem, pokud žijí, pracují nebo studují v zahraničí. Téma důležité, ne však zásadní. K obstrukcím se vyjádřil i ústavní soud ve verdiktu, který se týká valorizace důchodů, což je určitě téma zásadnější, protože je ve hře stabilita důchodového systému a veřejných financí. Všichni se soustředili na to, kdo souboj vyhrál. Koalice se radovala, opozice naříkala. Jasně, taky se raduju.
Ale události vybízejí i ke srovnání, jak jsou nastavena pravidla pro parlamentní diskusi u nás a v zahraničí. Mohu srovnávat s Evropským parlamentem. Rozdíl je ohromný. Jako mezi dnem a nocí. Jednací řád českého parlamentu je nesmírně liberální. De facto umožňuje nekončící diskuse. Každý může mluvit k čemukoli a kdykoli. Forma je víc než obsah. Obstrukce (jakkoli jsou legitimním nástrojem politického zápasu) se zvrhávají v lámání rekordů v délce projevů. Řečníci si měří hladinu testosteronu a diváci spekulují, jak řeší vyměšovací potřeby. Hlasování je možné téměř kdykoli. Poslanci neustále přebíhají mezi kanceláří a jednacím sálem. Kdo nedoběhne včas, může zavinit porážku. Když se zápas vyhrotí a protáhne do noci, berou si poslanci do budovy spacáky. Připomínají vojáky v zákopové válce, kterým hrozí ponorková nemoc. Nechci to parodovat.
Demokratická politika je soutěžní disciplína. Jako sportovní klání. Vyžaduje pracovitost, nasazení, obětování. Ale taky fair play. Jasně – můžeme najít parlamenty, třeba na Balkáně nebo v Latinské Americe, kde souboje vyústí v pěstní bitky. Můžeme se utěšovat, že tohle u nás není. Přesto mám pocit, že by stálo za to dát parlamentnímu jednání lepší řád. Že to, co vidíme, je extrém, který podkopává důvěru v instituce státu. A bez důvěry může být demokracie ohrožena.
Jednací řád Evropského parlamentu je zas úplně opačný extrém. Na plénu se hlasuje jen v poledne. Hodinu, maximálně dvě, v jednom kuse, velmi rychle za sebou. Třeba i několik desítek zákonů.
U většiny se hlasuje i o pozměňovacích návrzích, takže těch hlasovacích úkonů jsou stovky, občas i tisíc. Hlasuje se podle voting listů, které připraví asistenti. Lidé v naší frakci vše pečlivě pročítají a kontrolují, ale často mám pocit, že řada poslanců v jiných frakcích ani pořádně neví, o čem hlasují. Je to mechanická činnost.
Je-li poslanec unaven, má problém neusnout. Debaty se odehrávají dopoledne a odpoledne až do pozdního večera. Sál je prázdný, protože hlasování nehrozí. Řečník mluví do prázdna, ale může si to natočit a pak pustit fanouškům na sítích. Časový prostor k vystoupení je minimální. Zpravodaj návrhu má 5 minut, ostatní mají minutu, maximálně dvě, s tím, že omezení se vztahují na celé frakce podle jejich velikosti. V praxi to znamená, že za frakci ke konkrétnímu návrhu vystoupí jen několik poslanců. O demokratické diskusi, na jakou jsme doma zvyklí, nemůže být řeč. Přitom návrhy mají zásadní dopad na život lidí v členských státech.
Kolik je bude stát doprava a potrava, bydlení i topení. Jde-li o tzv. směrnice, máme prostor to nějak upravit v domácích parlamentech. Pokud jde o rozhodnutí s přímou účinností (je jichčím dál víc), žádná diskuse se u nás už nekoná. Zkrátka tohle rozhodně není vzor k následování. S demokracií je opravdu na štíru.
Parlament je od starofrancouzského „parlement“. Tedy diskuse. Italsky „parlare“, což znamená mluvit, debatovat. Demokracie je diskuse, říkával Masaryk. Je nebezpečné leninsky pohrdat parlamentní „žvanírnou“, jak to onehdá říkal Babiš. Ale má smysl dát té naší „žvanírně“ u nás lepší řád. Právě v tom může pomoct poslední verdikt našeho ústavní soudu. Čtěte ho pozorně.
K obstrukcím říká celkem jasně, že takový řád má na jedné straně dát prostor menšinové opozici vyjádřit své postoje, ale na druhé straně má umožnit parlamentní většině, která byla zvolena ve svobodných volbách, vládnout. Zkrátka takový řád musí být vyvážený, bez extrémů. Cesta ke korekci je otevřená.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
