Prezident Joe Biden je médii prezentován jako obhájce práv různých utlačovaných skupin. Pohled do historie ovšem naznačuje mírně odlišný příběh.
Murray Rothbard z rakouské ekonomické školy před třiceti lety napsal:
Idea rovnostářství je dokonalý politický nástroj. U jedněch vyvolá pocity spravedlivého nároku, u druhých pocit viny a řešení nabídne profesionálně soucitná vláda.
Jak může ale menšina s rovnostářskými idejemi přesvědčit většinu veřejnosti, aby jí předala nástroje moci? V prvé řadě je nutné ovládnout média a další instituce, které ovlivňují veřejné mínění, uvedl Murray Rothbard.
Média mají obrovskou moc ovlivnit, co si mají lidé myslet o nějakém politikovi, zejména zahraničním. Tím, co říkají, a hlavně tím, co neříkají. V jakém kontextu to říkají nebo z jakého úhlu pohledu se na to dívají. Případ Joe Biden a Demokratická strana z jiného subjektivního úhlu pohledu.
(Kompletní informace v odkazu na konci článku)
(1) Případ parlamentní obstrukce
Přelomový zákon o občanských právech, který zakazoval jakoukoli diskriminaci, schválili v USA v roce 1964. Demokratická strana se snažila po dobu 75 dní za pomoci různých parlamentních procedur odvrátit jeho přijetí. Více z dávné historie zde.
(2) Případ rasové segregace
Nejvyšší soud ukončil v roce 1954 praxi rasově segregovaných škol, více zde. Nicméně školy zůstávaly dále oddělené. V sedmdesátých letech se místní komunity snažily omezit rasovou segregaci tím, že bílé děti vozily autobusy do převážně černošských škol a černé děti do škol pro bílé. Pro opatření se vžil název „busing”.
Tehdejší senátor Joe Biden, kterému bylo v té době 32 let, byl jedním z nejvýraznějších oponentů snah o omezení rasové segregace. V rozhovoru pro rádio prohlásil, že pokud se mu nepodaří prosadit zákaz busingu za pomoci legislativy, zvažuje návrh dodatku ústavy.
Dále řekl, že sociální inženýři si myslí, že přeměna současné heterogenní společnosti na společnost kompletně homogenní vyřeší všechny problémy. Je to podle něj naopak. Desegregace je v podstatě „odmítnutí konceptu vlastního uvědomění se pro černou rasu”.
(3) Případ odlišných trestů
V roce 1986 schválili v USA protidrogový zákon, který zaváděl dramaticky odlišné tresty pro uživatele práškového kokainu v porovnání s těmi, kdo se oddávali kokainu ve formě cracku. Tresty za držení 5 gramů cracku zahrnovaly minimálně pět let za mřížemi bez možnosti dřívějšího propuštění, byť by se jednalo o první problém se zákonem. Pro stejný trest bylo nutné mít u sebe práškový kokain o váze půl kilogramu.
Zákon byl diskriminující, neboť kokain ve formě cracku užívali především černoši, neb byl levnější, práškový kokain bohatší bílé vrstvy. Výsledkem byly federální věznice plné černochů, přestože běloši užívali kokain stejně nebo více.
Joe Biden byl nejen výrazným podporovatelem zákona, ale i jeho spoluautorem.
(4) Případ černého soudce
Clarence Thomas je soudce amerického Nejvyššího soudu a černoch. Teprve druhý černoch, který se kdy stal jedním z devíti soudců Nejvyššího soudu. Je zastáncem konzervativního výkladu americké Ústavy, podle které není úkolem soudce vymýšlet, jaký by ústavní text mohl mít význam, kdybychom se na něj podívali moderníma očima.
Do funkce byl zvolen v roce 1991. Předsedou senátního výboru, který jej do funkce schvaloval, byl tehdy Joe Biden. O Clarence Thomasovi prohlásil:
„Kdyby byl Thomas bílý, nikdy by ho nenominovali. Jediným důvodem je jeho barva kůže.”
Proces nominace provázelo obvinění Clarence Thomase ze sexuálního obtěžování, podle kterého měl v minulosti dělat neslušné návrhy své asistence. Na konci několikadenního bouřlivého slyšení řekl Clarence Thomas komisi vedené Joe Bidenem:
„Včera jsem volal své matce. Je neschopná cokoli dělat a neustále pláče. Už toho bylo dost. Žádná pozice nestojí za to, čím jsem si musel projít.”
Clarence Thomas později uvedl, že mu kdysi říkali, že řidiči náklaďáků jsou ti, před kterými se musí mít na pozoru, ale nakonec pochopil, že jeho největšími nepřáteli jsou moderní liberálové. Protože nemá správné názory.
V roce 2022 jmenoval Joe Biden do funkce soudkyně Nejvyššího soudu liberální Ketanji Brown Jackson, první černou ženu. Jejím nejvýraznějším momentem v senátu byl okamžik, kdy prohlásila, že nemůže definovat ženu, protože není bioložka.
Její jmenování prezentovala administrativa Joe Bidena jako plnění svého závazku na podporu diverzity.
Pozn. autora:
Buď se Joe Biden změnil a dnes by již Clarence Thomase prezentoval jako příspěvek diverzitě, nebo platí to, co napsal Murray Rothbard. Je to výtah k moci.
Na otázku, jak je pravděpodobné, že se charakter člověka během života dramaticky změní k lepšímu, si může každý odpovědět sám. Kolik spolužáků ze základní nebo střední školy nebo prostě z dětství zná, jejichž povahové vlastnosti se od školních lavic dramaticky změnily k lepšímu?
Převzato ze syrzdarma.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
Zdroje:(1) Obstrukce(2) Busing a Desegregace(3) Kokain v. crack a Role Joe Bidena(4) Clarence Thomas , Jeho vzpomínky, Ketanji Brown
