Každý, kdo říká, že za drahým bydlením je trh, třeba „nenasytní developeři“, přece s nimi může vstoupit do konkurenčního boje, dokázat, že to jde mnohem levněji, a vzít jim zákazníky.
Proč to jen tak někdo neudělá?
No právě proto, že státní regulace výrazně znesnadňují zahájení podnikání.
Pokud povolovací řízení trvá dlouhé roky, prodražuje se financování. Nováček v oboru na to vůbec nemusí mít kapitál a i zavedený developer musí toto prodražené financování promítnout do konečné ceny nemovitosti. Když tedy není na vině „zlý developer“, může za vše „zlá banka“, tedy opět trh?
Zase vedle
Banka jen reaguje na to, že regulace prodlužují, tedy prodražují výstavbu.
Když už ne developeři a banky, musí tedy stát za drahým bydlením „nenažraní majitelé a pronajímatelé nemovitostí“.
Jenže i majitelé nemovitostí jen reagují na situaci na trhu. Pokud se staví málo, protože jsou regulace tuhé a povolovací řízení dlouhá, nemovitostí se nedostává a přirozeně tak sílí tlak na jejich cenový růst. Řadě majitelů se tak vyplatí nechat byt prázdný. Vydělávají totiž jen na jeho prostém cenovém zhodnocení, aniž by jej museli vůbec pronajímat. Ostatní pronajímatelé – ti, kteří byt prázdný nenechávají – si tím pádem mohou říci o vyšší nájem.
Tlak na dosažení nižší ceny nájmů tudíž opět vytvoří vyšší intenzita výstavby, která zbrzdí, ba zastaví tempo růstu cen nemovitostí. Takže i ti majitelé, kteří je nyní nechávají prázdné, je budou muset začít pronajímat – pokud tedy budou chtít na své nemovitosti vydělávat.
A co, když už není, kde stavět?
Potom se musí stavět více do výšky. Věžáky. Mrakodrapy. Tomu ale opět brání státní regulace. A památkáři – tedy stát. A také organizace typu UNESCO, což je ale opět jen stát, resp. státy.
Anebo se musí do měst typu Prahy nebo Brna postavit vysokorychlostní železnice. Ta umožní rychlé, snadné a levné dojíždění do centra, takže opadne poptávka po bydlení v centru, širším centru nebo dokonce v daných městech samotných, což opět vytvoří tlak na pokles cen nemovitostí i nájmů v nich.
Jenže to, že ani po desetiletích diskusí vysokorychlostní železnice nestojí, je opět selháním státu, nikoli trhu.
Dostupnějšímu bydlení tedy vskutku brání stát, a nikoli trh. A každý, kdo tvrdí, že je to vina trhu, se může do tržní soutěže zapojit – pokud má pravdu, vydělá „majlant“.
Proč se tolik lidí dobrovolně připravuje o vydělání tohoto „majlantu“ a raději na sítích neproduktivně a lživě viní z drahého bydlení trh, tedy developery, banky či majitele nemovitostí?
Vždyť, mají-li pravdu, jim to mohou všem natřít, a ještě se při tom zaopatřit do konce života?
Převzato z autorova účtu na platformě X.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
