Na Národní konferenci Efektivní energetika měl nejpodnětnější projev bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS). Na jeho tři zásadní otázky, bohužel, nikdo z ostatních řečníků nepředložil odpověď.
Projev Mirka Topolánka na Národní konferenci Efektivní energetika působil jako z jiného světa. Ze světa mimo Evropskou unii. Položil v něm tři naprosto zásadní otázky, na které zároveň naznačil odpovědi. Bohužel, naznačené odpovědi jsou právě ty, kterým se vůdcové EU zatvrzele brání.
„Chceme zajistit občanům bezpečnější dodávky elektřiny a tepla?“
Právě tak zněla první otázka. Všichni politici na ni odpovídají ano.
„Pak nemůžeme sázet na zdroje, které jsou nestabilní, které vyrábějí neefektivně a dráž nebo dlouhodobě spoléhat na dotace a subvence,“
nadhodil základ řešení bývalý premiér, který se sám v energetice dlouhodobě pohybuje.
Realita české energetiky i energetiky v prostoru EU? Ta je přesně opačná. Stojí na dotacích a mají ji táhnout za dotace postavené občasné zdroje energie. Německo, jež se samo pasovalo do role unijního, ba i světového zeleného lídra, se loni stalo závislým na dovozu elektřiny. A energie tam stojí tolik, že už se to zajídá i bohatým Němcům. Jak je to s energiemi v Česku, není nikomu z čtenářů iUHLI.cz potřeba popisovat…
A jaký je oficiální postoj všech rozhodujících figur a figurek v EU? Řešením je podle nich více OZE. OZE ve smyslu obnovitelných zdrojů energie, tedy větru a fotovoltaiky. Ale OZE jsou, pohříchu, také jen občasnými zdroji energie.
„Chceme posílit naší svobodu a nezávislost?“
I druhá otázka mířila k jádru věci. A opět na ni každý politik odpoví, že ano. Kdo z nich se však podepíše pod řešení, jež Topolánek nadhodil?
„Pak nemůžeme z velké míry spoléhat na import ropy a plynu a současně na dovoz zařízení pro obnovitelné zdroje, komponenty a suroviny, nota bene z rizikových oblastí Ruska a Číny. Dekarbonizace není snahou o „záchranu planety“, ale právě snahou posílit naši bezpečnost, a tím i svobodu a nezávislost! Sázka na obnovitelné zdroje by byla strategicky pro dekarbonizaci klíčová, pouze pokud by nezvyšovala naši závislost. Tak tomu ale není! Je to slepá ulička.“
V členských státech EU se vyrábí maximálně jedno procento světové fotovoltaiky. Bez dovozu, primárně z Číny, se evropské sedmadvacítce postaví jen zlomek plánované fotovoltaiky. A ještě za vyšší cenu. Ale bez surovin, jež z většiny kontroluje také Čína, se nepostaví nic. Ve větrných elektrárnách je situace lepší, ale ani tyto unijní plány není možné pokrýt bez dovozu. Bohužel, ani dovoz z USA nestačí. I v tomto sektoru Čína ovládá stále větší část trhu.
„Chceme-li mít cenově udržitelnou, bezpečnou a nízkoemisní energetiku a naplňovat tak frekventované energetické trilema: cenovou přijatelnost, bezpečnost dodávek a udržitelnost, tedy ochranu životního prostředí, pak se neobejdeme bez jádra a potenciálně bez jaderné fúze.“
Třetí otázka bývalého premiéra už byla rovnou konstatováním. Reakce politiků na její první část by byla opět ano. Oním trilematem se i na konferenci zaklínal kde kdo, včetně generální ředitele ČEZ. Na její druhou část o jádru už by tak jednoznačná nebyla. Rakušané, Němci a Lichtenštejnci by se stavěli na zadní. A pak ještě leckdo další. Jenže méně emisní a zároveň koncentrovanější zdroj energie neznáme. Tam, kde fotovoltaika potřebuje desítky čtverečních kilometrů a větrné elektrárny stovky kilometrů čtverečních, stačí jádru čtvereční kilometry čtyři.
„Už Andrej Dmitrijevič Sacharov ve svém textu „Jaderná energetika a svoboda západu“ před téměř 50 lety měl jasno. U obnovitelných zdrojů musíme eliminovat jejich největší omezení, a tím je občasnost, což je ve zkratce OZE to klíčové adjektivum. Měli bychom hledat rezervy ve skutečně obnovitelných zdrojích – v hydro a geotermální energii a musíme vyřešit efektivní skladování energie ze slunce a větru. A počítat s tím, že nové mantry – kumulace, agregace a flexibilita fakt nejsou zadarmo a jdou minimálně proti jednomu z vrcholů trilema, proti cenové přijatelnosti,“
tak vidí třetí odpověď Topolánek
A těžko se najde energetik, který může říct na plno svůj názor, který by s ním nesouhlasil.
S tím těsně souvisí i další pasáž z jeho vystoupení.
„Proč nejsme dnes bezpeční geopoliticky, nejsme bezpeční politicky, nejsme bezpeční ekonomicky? Je to mimo jiné nebo hlavně proto, že nejsme bezpeční energeticky!“
Bývalý premiér naznačil i cestu k tomu, jakým způsobem se mají hledat energetické recepty v členských státech EU.
„Preferuji fyziky, matematiky a ekonomy před ideology, sektáři a populisty, obecně před politiky. Možná proto, že jsem obojí chvíli dělal.“
Čert ví, co by říkal, kdyby teď seděl v premiérském křesle. Ale nesedí. Možná i proto pojmenovává věci tak, jak opravdu jsou.
Převzato z iUhli.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme