Oblíbená metoda je zeptat se lidí, jak moc věří nějakému tvrzení (často jakoby konspirativnímu), a pak soudit podle odpovědí, jak moc jsou dezinformovaní.
Kromě toho, že je mnohdy těžké zjistit, jak si tvrzení respondenti interpretují, je problém v tom, že ve většině takovýchto průzkumů se nenabízí možnost „Nevím“, „Nejsem si jistý“, „Nedokážu odpovědět“, apod. (podle Luskin et al. 2018 ve více než 90 %)
To pak vede k tomu, že respondenti jsou nuceni hádat správnou odpověď, střílet od boku a po pocitu v té chvíli zjišťovat, co si vlastně myslí.
U věcí, jež nejsou úplně jasné (např. „Ještěři ovládají svět“), pak významná část odpovědí spadne do „dezinformované“ kategorie, což se bere jako důkaz zhoubného vlivu dezinformací.
Příklad z České republiky je loňské šetření od CEDMO, kde se ptali, jak věrohodné je tvrzení:
Tam vyšlo, že 40 % lidí tvrzení vnímá jako „spíše/zcela věrohodné“ a odpovědi se automaticky braly jako výsledek vlivu falešného videa, které se objevilo v době Zelenského návštěvy.
„Dezinformaci o vypískání Zelenského v Praze uvěřili čtyři z deseti lidí. Zfalšované video mělo miliony zhlédnutí“, psal Deník N.
Poradce premiéra o dezinformacích Miloš Gregor v rozhovoru v prosinci příklad vypíchl jako doklad zákeřnosti dezinformací:
Člověk by od Gregora a od CEDMO čekal trochu vyzrálejší přístup k metodologii a interpretaci výsledků.
Ale je to těžké, protože u obou platí, že smysl jejich práce závisí na tom, aby dezinformace byly problém. Bez „informačních poruch společnosti“ nedává CEDMO smysl. Bez „hrozby dezinformací“ nedává smysl pozice poradce premiéra.
Incentivy jsou nastaveny tak špatně, že se člověk pomalu ani nemůže divit, proč je diskuze o dezinformacích vedena tak nešťastně. Samotného mne totiž překvapilo, že falešné video mělo tolik shlédnutí, 2,6 milionu. O to víc, když jsem si našel, že v té době neměl TikTok v ČR ani tolik uživatelů. Ono je to totiž tak, že když Deník N napsal „Dezinformaci o vypískání Zelenského v Praze uvěřili čtyři z deseti lidí. Zfalšované video mělo miliony zhlédnutí“, tak první věta znamená „4/10 u nás“ a druhá věta „miliony celosvětově“. Chápete přece…
Autor je ředitelem Institutu H21. Převzato z jeho Twitteru.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme