Astonův úvodník „Záhada hlavolamu“ (Neviditelný pes, 15.3.2024) mě inspiroval k tomu, abych oprášil myšlenku, kterou jsem již mnohokrát popsal v různých diskusích a možná dokonce už někdy někde i zveřejnil. Ale pokud ano, je to dávno, doba pokročila, takže jsem přivítal hned bezprostředně následující ujištění paní senátorky Kovářové, že „Pitomé úvahy nejsou trestným činem“, čili že mě za to nezavřou…
Kdysi nevolil nikdo. Pak jen bohatí… muži… no, nebudu zdržovat, to všechno jsme odvrhli, pokrok je pokrok. Ale když šly volební systémy vylepšovat do teď, tak to možná je možné je vylepšovat i dál, ne? Kdo dokáže, že jsme už došli k tomu nejdokonalejšímu? Třeba taková myšlenka, že by rodiče volili „za děti“ – realizace by mohla být různá, třeba když by rodina měla 3 děti a víc, tak maminka i tatínek by dostali o hlas víc…
Jenže to jsem odbočil, rád bych nasvítit hloupost, resp. možný způsob, jak jí u voleb naházet trošku klacků pod nohy, což bych tedy také s dovolením považoval za jistý druh vylepšení volebního systému. Jen si to představte: v každé volební místnosti, při každých volbách, stojí počítač, klidně nějaká „stará šunka“, a tam jediný software. Šlo by o program, který by z tisíce otázek náhodně vybral každému příchozímu jinak oprávněnému voliči toužícímu v příslušných volbách volit, třeba otázek deset. A kdo se 2x splete, tak tentokrát nevolí – může samozřejmě přijít zkusit štěstí příště. Zato kdo odpoví alespoň 9x správně, může směle k urně…
O jaké otázky by šlo?
O takové, které padají v pořadech typu „Nikdo není dokonalý“… ta Astonem zmíněná „Je těžší kilo peří nebo kilo železa?“ by se určitě vešla. Otázky by byly formulovány ve spisovném českém jazyce, sada by byla neměnná a předem veřejně známá, včetně správných odpovědí, mohlo by se to i vydat knižně coby „volební příručka“ – jako testy pro autoškolu. Aby nevznikl nějaký neřešitelný problém při sestavování té sady otázek, klidně bych navrhnul vzít shora zmíněný zábavný pořad plus jeho slovenský předobraz „Aj múdry schybí“ (dnes pod názvem „Nikto nie je dokonalý“…) a šel zpět díl po díle tak hluboko do historie, až by byl potřebný počet otázek naplněný.
Osobně bych se ani nezlobil, kdyby lidé, kteří se domnívají, že středem Sluneční soustavy je Polárka, neměli v příštím volebním období příslušného zastupitelského sboru žádný vliv na můj život. Kromě toho, mám podezření, že by to mohlo poněkud komplikovat tzv. kupčení s hlasy… ale to je samozřejmě čirá spekulace.
…jenže tohle asi nikdy nikde nikdo do volební praxe nezavede (nota bene, jak by se to asi realizovalo při korespondenční volbě, že?). Co mně z téhle „pitomé úvahy“ ale vždycky vyšlo – a vychází mi to pořád, že volební systém samotný, v rozporu s převládajícím míněním, by měl být do jisté míry složitý, přičemž kdo nepochopí, jak se volí, celkem oprávněně tentokrát přichází o svůj hlas… může se nachytřit dopříště… a na pohlaví, genderu, věku, rase, národnosti, náboženském vyznání ani sexuální orientaci nezáleží.
Autor je předsedou Konzervativní strany.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
