Na konci dubna vybuchla v Německu takříkajíc politická bomba – policie zatkla asistenta europoslance AfD Maximiliana Kraha. Ten vede kandidátku AfD do Evropského parlamentu a jeho asistent Jian G., původem Číňan, je podezřelý ze špionáže pro Čínu a ze špehování čínských exulantů v Německu. Měl také předávat obchodní informace z Evropského parlamentu čínské zpravodajské službě Interna. Krah svého asistenta propustil a zatím neexistují žádné důkazy, že by se na špionáži podílel.
Aféra vypukla na začátku kampaně před volbami do Evropského parlamentu, tedy v době, kdy AfD již nemůže měnit kandidátní listinu – jako v případě Petera Bystroně, který je podezřelý z braní peněz od Rusů. Krah v reakci na tuto aféru uvedl: „Pokud si nyní myslíte, že je to konec mé kandidatury do Evropského parlamentu, musím vás zklamat. Jsem a zůstávám jedničkou.“ Na první pohled se zdá, že svá slova neadresoval široké veřejnosti, ale především svým stranickým kolegům, kteří by se ho rádi zbavili. Bulvární deník Bild citoval nejmenovaného člena předsednictva strany: „Pan Krah začíná být pro AfD problémem.“ Podívejme se proto blíže na osobu Maximiliana Kraha a načasování aféry (a vyšetřování ponechme na policii).
Muž s nenaplněnými ambicemi
Maximilian Krah zahájil svou politickou kariéru v saské CDU. Před více než deseti lety usiloval o přímou kandidaturu do parlamentu v drážďanském volebním obvodu. Ve vnitrostranickém boji však opakovaně neuspěl a prohrál s víceméně bezejmenným kandidátem CDU. Když v roce 2015 začala do Německa proudit první vlna uprchlíků, začal Krah stále více veřejně kritizovat kurz kancléřky Merkelové a v roce 2016 CDU opustil. V listopadu téhož roku vstoupil do AfD s image mladého muže s obrovským politickým talentem – v té době mu ještě nebylo 40 let a v životopise měl prestižní vzdělání – práva z německé univerzity a tituly MBA z New Yorku a Londýna. K tomu si připočtěte vždy perfektně padnoucí oblek s kapesníčkem a manžetovými knoflíčky na košili – svým vystupováním a chováním vzbuzoval v mnohých důvěru. O pouhé dva roky později, v listopadu 2018, byl ze třetího místa na kandidátce AfD nominován do Evropského parlamentu. Dalo by se říci, že v rámci strany udělal raketovou kariéru, zvláště když sám nepatřil k jejím zakladatelům. Na rozdíl od jiných bývalých členů CDU v AfD nepatří Krah k umírněnému občanskému křídlu, ale naopak se postupně přesunul k radikálnímu křídlu takzvaného „Flügel“. Jeho spojenectví s radikály ve straně mu nepochybně pomohlo k postupu ve straně. Zda tento názorový posun učinil z přesvědčení, nebo z pragmatismu, nechť posoudí každý sám. Faktem je, že pragmatický přístup mu není cizí – proto se obdivně vyjadřoval o Číně nebo dokonce o hospodářské politice tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (údajně proto, aby získal hlasy konzervativních německých Turků).
Od roku 2019 je tedy Krah členem Evropského parlamentu a v jeho rámci euroskeptické frakce Identita a demokracie. Už zde je však cítit, že Krah je všechno, jen ne týmový hráč. V rámci frakce byl opakovaně suspendován za to, že svým kolegům dělal vyložené naschvály. Například zaměstnal bývalého člena a zaměstnance Rassemblement National (někdejší Národní fronty), který byl příliš radikální i na stranu Marine Le Penové. Odmítl také podpořit Marine Le Penovou ve francouzských prezidentských volbách a nedůvěru mezi kolegy vyvolal i tím, že zmanipuloval zakázku frakce pro konkrétní PR agenturu. Kvůli Krahovi také ustrnuly kontakty mezi AfD a stranou Bratři Itálie Giorgie Meloniové.
Nesnesitelný brilantní rétor
Poslanci AfD jsou díky němu smrt rozhádaní – bývalý mluvčí strany a europoslanec Jörg Meuthen stranu s velkým zklamáním opustil a Krah si s dalším parlamentním kolegou Nikolausem Festem nemohou ani tykat. V době, kdy aféra s Krahovým asistentem vypukla, Fest zveřejnil video, v němž popisuje personální „sračky“ v AfD. Jmenuje se výmluvně: Proč už AfD není mojí stranou.
Z Bruselu se Krah ještě pokusil kandidovat na starostu v Drážďanech, ale skončil až čtvrtý (za kandidáty SPD a Zelených).
Jak je možné, že navzdory všem skandálům a podezřením spojeným s jeho osobou loni opět získal nominaci své strany do Evropského parlamentu, a to dokonce jako jednička? Krah nepochybně dokáže posluchače zaujmout, dokáže mluvit přes půl hodiny bez papíru – přestože se rád a často dívá na dno sklenice. Pro srovnání – na Popeleční středu pořádají německé politické strany tradičně své regionální sněmy, kde politici takříkajíc předvádějí své rétorické schopnosti. Krahův projev si můžete poslechnout zde. Na začátku působí dojmem, že si dal do těla, ale fazonu si udrží až do konce. Jeho projev je směsicí břitkých analýz, ale i hospodských vtípků typu „skuteční muži jsou pravičáci (…) skuteční muži chtějí skutečné ženy (…) feministky jsou nechutné a odporné“. Ale vše v mezích ústavy a zákona. Naopak, když si poslechnete projev Hanse Georga Maassena z Unie hodnot, působí příliš intelektuálně a spíše uspává hady, než aby burcoval davy.
Načasování
O tom, že Krah pěstuje nadstandardní kontakty s Čínou, si už nějakou dobu štěbetají vrabci na střechách v Berlíně i Bruselu. Již v prosinci 2022 se objevil článek z pera konzervativního novináře Marca Galliny, který informoval o tom, že Krahovy cesty do Číny financovaly společnosti Huawei a Petroleum China. Upozornil také na podivné video, které Krah natočil k 72. výročí vzniku Čínské lidové republiky.
Přesně před rokem se na evropské konzervativní platformě The European Conservative objevil článek, který poukázal na Krahova asistenta a značně ho zpochybnil: „Vysocí představitelé Evropského parlamentu vyjádřili obavy o osobu Krahova dlouholetého spolupracovníka i o Krahovu osobní integritu.“ Časopis politika kritizoval za jeho „rozsáhlé obchodní styky s vládnoucí Komunistickou stranou Číny“. Krah tehdy na sociální síti X označil článek za pomluvu a lež. The European Conservative uvádí jako zdroj informací výše zmíněného parlamentního kolegu Nikolause Festa.
S odstupem jednoho roku se tehdejší informace jeví jako blízké pravdě. Vyvstává však otázka, proč policie nezasáhla dříve. Neměly být tajné služby o krok napřed před novináři? Měly a zřejmě i byly, protože podle posledních informací měly tajné služby o špionáži Jiana G vědět již v roce 2019. Dále vyšlo najevo, že Jian G byl dvojím agentem a v roce 2018 poskytoval informace i německé tajné službě. Jsou Němci opravdu takoví amatéři, nebo v tom byl záměr? Ve světle těchto odhalení se bulvární deník Bild ptá, proč tajná služba Kraha na jeho asistenta celé čtyři roky neupozornila?
Od začátku roku probíhá v Německu zuřivý „boj proti pravici“ – po celé zemi byly svolány masové demonstrace v reakci na schůzku několika málo nepříliš významných lidí (členů CDU bylo více než členů AfD), jistý zpěvák nahrál píseň proti AfD, jedno berlínské divadlo bezprostředně po „odhalení tajné schůzky“ zinscenovalo scénické čtení s touto tematikou a takto bych mohla pokračovat. Celé to zkrátka působí poněkud zinscenovaně. V reakci na zatčení Jiana G se vyjádřil politik Zelených Konstantin von Notz: „Tyto události jsou vážné, v blízké budoucnosti budou následovat další“. Von Notz je předsedou parlamentního výboru pro kontrolu tajných služeb, takže se nabízí otázka: co měl von Notz na mysli?
A co volič?
Jak na aféru zareaguje volič AfD? Je docela dobře možné, že mnohé voliče AfD nechá aféra chladnými a budou si ji vykládat jako další spiknutí mocných proti AfD a že se ve straně posílí „sektářská“ mentalita. Posílí se jejich nedůvěra ve státní orgány a stát jako takový. Existuje však také možnost, že AfD ztratí několik procent. Tito případní zklamaní voliči AfD se však určitě nerozhodnou pro tzv. systémové strany, jako je CDU, FDP, natož pro levici v jejích rudo-rudo-zelených odstínech. SPD má v průzkumech kolem 15 procent, Zelení 12 procent, FDP je na hranici volitelnosti. CDU se skutečně pohybuje kolem 30 procent, ale její zisk jde na úkor liberálů. Pokud AfD opustí značná část voličů, je na Unii hodnot (Werteunion – odštěpená konzervativní část CDU), aby se chopila příležitosti.
Převzato z Deníku Štandard
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
