O „obnově“ polské demokracie Donaldem Tuskem by mohl být natočen seriál. Po tvrdém ovládnutí veřejnoprávních médií a masové čistce v diplomatickém sboru přichází na řadu soudnictví. A to vše pod blahosklonným pohledem Bruselu, i když například v případě Ficova Slovenska i při drobných útocích na instituce zaznívají z EU poměrně ostrá varování.
Na začátku září svolal Donald Tusk spolu s ministrem spravedlnosti Adamem Bodnárem tiskovou konferenci, na které představili návrh změn v justici. Ten by měl být schválen po prezidentských volbách v příštím roce.
Tusk hovořil u příležitosti největší státní čistky v Evropě od dob Norimberského tribunálu a vyšetřování zločinů z válek v bývalé Jugoslávii. O několik dní později připustil, že to s těmito paralelami možná trochu přehnal, ale to nic nemění na problematičnosti jeho návrhu.
Nejprve trochu souvislostí
Spor o podobu polského soudnictví mezi národně-konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a Tuskovou Občanskou platformou (PO) se táhne již několik let. Za vlády Kaczyńského PiS do něj aktivně vstoupil i Brusel.
Kořeny tohoto sporu sahají až do 90. let 20. století. Část polské politické scény, kterou asi nejlépe reprezentují bratři Kaczyńští, se nikdy nesmířila s představou, že se polské soudnictví po komunismu zůstane tak, jak bylo. Tak to totiž bylo díky kompromisu tzv. dohody u kulatého stolu mezi Jaruzelského vládou a opozicí.
Naopak prostředí, které dnes obklopuje Donalda Tuska, vždy blokovalo jakékoli pokusy o personální změny v justici. Výsledkem je, že mezi polskými soudci jsou dodnes lidé, kteří za stanného práva v letech 1981-1983 odsuzovali opoziční aktivisty.
Politici PiS svým voličům slibovali, že to změní. Využili také toho, že Občanská platforma jmenovala některé ústavní soudce v roce 2015, tedy ještě před nástupem strany PiS k moci, v rozporu s pravidly. Občanská platforma tak chtěla upevnit svůj vliv v této instituci.
Po získání vládní moci PiS oznámilo reformu soudnictví, která rovněž neprobíhala v rukavičkách. V soudní samosprávě došlo k rozsáhlým změnám, v nichž hrála roli i politika.
Na druhou stranu měla polská justice kvůli svému uzavřenému fungování a odmítání vyrovnání se s minulostí velmi nízký kredit u občanů a značná část veřejnosti změny v justici podporovala. Způsob, jakým vláda PiS reformu provedla, si však vysloužil silnou domácí i zahraniční kritiku, která byla do jisté míry oprávněná.
Ani Jarosław Kaczyński si však nikdy nedovolil tak otevřený zásah do nezávislosti soudnictví, jaký dnes ohlašuje Donald Tusk. Ten přitom používá terminologii hodnou Orwellova románu 1984.
Polský premiér zpochybňuje všechny změny, k nimž v justici došlo od roku 2018. Soudce, kteří nastoupili do funkce po tomto roce, označuje za „nesoudce“ a zpochybňuje jejich legitimitu.
Prokažte lítost!
Ministr spravedlnosti rozdělil soudce, kteří nastoupili nebo profesně postoupili v justici na začátku vlády PiS, do tří skupin.
První tvoří soudci, kteří podle vlády neměli na výběr. V podstatě se jedná o nováčky, kteří v tomto období dokončili vzdělání a nastoupili do justice. Nové orgány jim dají pokoj.
Pak je zde skupina soudců, kteří postoupili na nějakou pozici po roce 2018. Ta bude rozdělena do dvou podskupin.
Do první budou patřit soudci, kteří se z ideologických důvodů podíleli na „budování nedemokratických poměrů v Polsku“. Ti budou nemilosrdně degradováni.
Druhou skupinu budou tvořit soudci, kteří přijali povýšení z kariéristických důvodů. Pro ně bude zaveden tzv. institut aktivní lítosti.
„Pokud učiní prohlášení a řeknou, že to byla chyba v jejich životě, dobrovolně se vrátí k soudu, kde byli dříve, ale nic dalšího se ve vztahu k nim dít nebude, mohou se přihlásit do nových konkurzů od následujícího dne a požádat o působení podle nových pravidel. V jistém smyslu je považujeme za zproštěné viny,“ vysvětlil svou představu Donald Tusk.
Na vše má dohlížet nový disciplinární orgán, který bude posuzovat porušení soudcovské etiky.
Bojující demokracie
Premiér Tusk si je samozřejmě vědom toho, že jeho kroky jdou nad rámec právního státu. Odůvodňuje to však koncepcí bojující demokracie, která je nezbytná pro obnovu liberální demokracie v Polsku.
Jak trefně napsal komentátor listu Rzeczpospolita, který se kriticky vyjadřuje i k vládám PiS: „Stručně řečeno, právní stát byl důležitý, když byli u moci předchůdci, nyní už důležitý není, protože nyní nastala doba bojující demokracie“.
Samotný pojem „bojující demokracie“ by vyžadoval hlubší diskusi. Jisté však je, že v pojetí Donalda Tuska by se mohl stát stejnou hrozbou pro demokracii jako autokratická politika.
Převzato z slovenského deníku Postoj
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
