Jak moc je masová imigrace ekonomicky nevýhodná, jsme si ukázali v minulém díle na příkladu Británie. Nyní se Matt Goodwin a Jan van der Beek zaměřili na výzkumy v Dánsku, Švédsku, Německu a dalších zemích, které se shodují na stejném bodě: masová imigrace – zejména ta s nízkými mzdami, nízkou kvalifikací a neevropská migrace z Blízkého východu a severní Afriky – je pro evropské ekonomiky čistým fiskálním nákladem. Vyprazdňuje je zevnitř a podkopává jejich sociální systém.
Jedna z nejpodrobnějších studií, The Borderless Welfare State (Sociální stát bez hranic), vypracovaná na Amsterdamské univerzitě, vykresluje zarážející a bezútěšný obraz. Vychází z neuvěřitelně podrobných a spolehlivých údajů o jednotlivcích v populaci. Co zjistila? Nalezla jasné a zdrcující důkazy o tom, že velká část imigrace, která zaplavuje zemi, podkopává sociální stát a přináší ekonomice velké náklady.
Migrace a sociální stát?
Proč? Protože většinu imigrace do Nizozemska, stejně jako většinu imigrace do Spojeného království, tvoří méně vzdělaní imigranti, kteří lpí na sociálním státu a berou si z něj více, než do něj vkládají.
Jak ukazuje výzkum Jana van der Beeka, podíl málo vzdělaných lidí ve věkové skupině 25-65 let je mezi neevropskými přistěhovalci (34 %) dvakrát vyšší než mezi rodilými Nizozemci (17 %). A protože špatně vzdělaní lidé častěji spoléhají na sociální dávky, zvyšuje se tím podíl čistých příjemců v populaci, což narušuje rovnováhu. Právě proto Milton Friedman řekl: „Nelze mít současně volnou imigraci a sociální stát“. Masová imigrace narušuje sociální důvěru a podporu sociálního zabezpečení – v neposlední řadě proto, že si původní obyvatelstvo začíná uvědomovat, že pouze dotuje cizince ze zcela odlišných kultur, kteří často nenávidí hostitelskou zemi a jsou čistým fiskálním výpadkem pro ekonomiku.
Jan van der Beek také zjistil, že zatímco špatně vzdělaní přistěhovalci jsou pro západní ekonomiky čistým fiskálním nákladem, platí to i pro migranty, kteří se stěhují na Západ za rodinnými příslušníky, studiem nebo žádat o azyl (jako mnozí ve Spojeném království). Zatímco například ve Spojeném království se lidé často domnívají, že zahraniční studenti jsou bohatí doktorandi z Chile, skutečnost je zcela jiná. Více než 40 % držitelů absolventských víz ve Spojeném království vydělává méně než 15 000 liber ročně, přičemž mnozí z nich nakonec skončí jako rozvážeči pizzy s nízkými mzdami a nízkou kvalifikací. Pouze migranti, kteří se stěhují za prací, mají čistý přínos, i když i v tomto případě je struktura různorodá. Jak zjistil van der Beek, zatímco pracovní migranti ze Severní Ameriky, Oceánie a Japonska přinášejí ekonomice čistý fiskální zisk ve výši přibližně 670 000 liber, azyloví migranti z Afriky, stejně jako mnozí z těch, kteří přicházejí do Spojeného království, stojí Nizozemce 685 000 liber na migranta.
Zvláště nákladná je rodinná a azylová migrace (což bylo zjištěno i v Belgii). Vyhovění jedné žádosti o azyl jednomu migrantovi stojí nizozemské daňové poplatníky přibližně 1,1 milionu liber – na pokrytí nákladů na migranta žádajícího o azyl, jeho rodinné příslušníky a dopady na druhou generaci.
Maroko a Turecko
Existují také obrovské rozdíly podle toho, odkud migranti pocházejí. Jedním z příkladů jsou nekvalifikovaní migranti z Maroka a Turecka. Jejich počet se od 70. let 20. století zvýšil z 55 000 na 935 000 osob. V roce 2016 byli v Nizozemsku tito gastarbeiteři a jejich potomci čistými daňovými příjemci ohromujících 8 miliard liber – což odpovídá 2,5 % všech vládních výdajů – což je ještě zarážející vzhledem k tomu, že jsou zpravidla mladší a teoreticky by už měli být integrováni a měli být čistými přispěvateli.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
