Greendealové aktuality – říjen 2024

Druhý díl nového seriálu článků, věnovaných aktualitám na poli Green Dealu neboli Zeleného údělu. Přehled událostí za říjen 2024.

Podruhé zařazuji přehled událostí, týkajících se Zeleného údělu, které se odehrály během uplynulého měsíce.

Cla na čínské elektromobily

Komise uvalila konečná vyrovnávací cla na dovoz čínských elektromobilů (29. října). Jde o reakci na údajné nezákonné subvencování výrobců těchto vozidel ze strany čínského státu. Opatření se má uplatňovat pět let, nedojde-li v mezidobí k dohodě s ČLR na jiném řešení.

Výše cla je nastavena odlišně pro různé výrobce:

Postup pro uvalení cel upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie. Konkrétní opatření přijímá Komise prováděcími akty, přičemž ji kontrolují zástupci členských států v příslušném komitologickém výboru.

Ostatní aktuality související s automobilovým průmyslem

Europoslanci Alexandr Vondra a Ondřej Krutílek představili (8. října) dopis Ursule von der Leyenové, ve kterém žádají Evropskou komisi, aby urychleně přezkoumala nařízení o limitech CO₂ pro osobní automobily a dodávky. Mimo jiné navrhují odložit pokuty pro automobilky a urychlit přehodnocení celého zákazu spalovacích motorů. „To, co nyní vidíme, není transformace automobilového průmyslu v Evropě, ale jeho řízená likvidace,“ řekl při této příležitosti Vondra. Výzvu podepsalo přes 100 europoslanců.

Ohledně toho, jak se nová Komise k těmto a dalším výzvám (v minulém dílu byla řeč o iniciativě Itálie a dalších států) postaví, nám mohou hodně napovědět slyšení s designovanými komisaři, která proběhnout v Evropském parlamentu v první polovině listopadu.

Financial Times již informovaly o uniklých podkladech, které připravili úředníci pro komisaře Wopkeho Hoekstru. Má z nich vyplývat, že Komise se bude držet přijaté úoravy, z níž prý nemůže slevit.

Odložení účinnosti nařízení proti odlesňování

Komise navrhla odložení účinnosti sporného nařízení proti odlesňování (2. října). Vyhověla tak žádostem některých členských (ale i dalších) států a podnikatelů. Nařízení mimo jiné zavádí pro dovozce některých komodit povinnost prokázat, že tyto nepocházejí z půdy, která byla v posledních letech předmětem odlesňování či znehodnocování lesů. Úprava se původně měla uplatnit pro větší a střední podniky od konce roku 2024, pro malé podniky pak od poloviny roku 2025. Podle návrhu Komise by měla být účinnost odložena v obou případech o jeden rok.

Rada a Evropský parlament se na přijetí tohoto opatření již dohodly. Formální přijetí by mělo následovat brzy.

Pozice EU na COP29

Rada schválila vyjednávací pozici EU na nadcházející klimatickou konferenci OSN COP29, která se bude konat v listopadu v Baku v Ázerbájdžánu. Ta sestává z obecných závěrů (14. října) a závěrů k problematice financování (8. října).

Základní vizí Unie ohledně výsledku konference je, že dojde k dosažení „ambiciózního a vyváženého výsledku“, který:

• zajistí, aby zůstal dosažitelný cíl udržet globální oteplení na úrovni nejvýše 1,5 °C s ohledem na nejlepší dostupné vědecké poznatky;
• nás všechny posune vpřed směrem k dlouhodobé odolnosti;
• bude zahrnovat dohodu o efektivním, dosažitelném a ambiciózním novém kolektivním kvantifikovaném cíli v oblasti financování.

Konkrétně chce EU zejména:

• apelovat na zvýšení ambic smluvních států, které se odrážejí v jejich vnitrostátně stanovených příspěvcích, tj. v jejich příslibech ohledně snižování emisí skleníkových plynů a klimatické akce obecně;
• zasadit se o to, aby nový kolektivní kvantifikovaný cíl v oblasti financování klimatické akce pro období po roce 2025, který má být na konferenci přijat, byl ambiciózní – aby bylo vyčleněno více prostředků a aby se rozšířil okruh přispěvatelů.

Viktor Orbán v Evropském parlamentu

Viktor Orbán na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku (9. října) představil priority probíhajícího maďarského předsednictví a vyjádřil se ke stavu EU. Obsáhle se věnoval klesající konkurenceschopností Unie ve světě, respektive chronickým problémům jejího hospodářství včetně vysokých cen energií. V této souvislosti se dotkl i Zeleného údělu. Konstatoval, že bychom neměli podléhat iluzi, že řešení problému s cenami energií spočívá pouze v zelené transformaci. „Tak tomu není. I kdybychom přijali pozitivní přístup a vycházeli z předpokladu, že cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie budou splněny, všechny analýzy ukazují, že podíl provozních hodin, během nichž fosilní paliva určují ceny energie, se do roku 2030 výrazně nesníží. Musíme se této skutečnosti postavit čelem.“

Dále poznamenal: „Zelený úděl pro Evropu byl založen na vytváření nových zelených pracovních míst. Smysl této iniciativy však bude zpochybněn, pokud dekarbonizace povede k poklesu evropské produkce a ztrátám pracovních míst. Automobilový průmysl je jedním z nejkřiklavějších příkladů nedostatečného plánování EU, kde aplikujeme klimatickou politiku bez průmyslové politiky. Uplatňujeme klimatickou politiku, zatímco nám chybí průmyslová politika. EU dosud neprosazovala klimatické ambice podporováním transformace evropského dodavatelského řetězce, a proto evropské společnosti ztrácejí významný podíl na trhu. A věřte mi, pokud se vydáme směrem k obchodním omezením – a vidím plány na jejich zavedení – ztratíme ještě větší podíl na trhu.“

Výroční zpráva o pokroku v oblasti klimatu

Na samém konci měsíce vyšla výroční zpráva Komise o pokroku EU v oblasti klimatu za rok 2024, jeden z hlavních pravidelných bilančních dokumentů v oblasti energetické a klimatické politiky (spolu s minule připomínanou zprávou o stavu energetické unie). Prozatím jsem neměl prostor tento obsáhlý dokument pozorně prostudovat.

Podle Komise je EU na dobré cestě k dosažení svého závazku snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 %. V roce 2023 prý emise v EU klesly ve srovnání s předchozím rokem o 8,3 % a jsou nyní o 37 % nižší než v roce 1990. Podíl EU na celosvětových emisích poklesl na 6,1 %. Objem celosvětových emisí ovšem nadále stoupá.

Výroční zpráva o fungování Nástroje pro oživení a odolnost

Zeleného údělu se částečně týká také výroční zpráva Komise (z 10. října) o fungování Nástroje pro oživení a odolnost, což je ústřední složka Next Generation EU neboli tzv. fondu obnovy. Minimálně 37 % jeho prostředků má totiž proudit na klimatické cíle. Komise uvádí, že zatímco je příliš brzy na posouzení plného dopadu Nástroje na zelenou transformaci, protože konečné efekty se projeví až v dlouhodobém horizontu, doposud dosažené zelené milníky a cíle pomohly zvýšit dynamiku této transformace.

Odkazy na závěr

Doplňuji odkaz na nové video Green Deal – největší bizáry a na dva díly podcastu na Spotify, kde se věnuji dotazům čtenářů: díl 1, díl 2.