„Bojíme se ztráty velké plochy lesů v této republice, protože to s sebou přinese hrozivý nedostatek vody,“ upozorňuje Radomír Charvát, ředitel Lesního družstva Vysoké Chvojno na Pardubicku a soudní znalec v oboru lesní hospodářství, který má dvaačtyřicetiletou praxi v oboru lesnictví. Za čtyři týdny se mu podařilo shromáždit pod petici s výzvou pro zdravé a prosperující lesy 16 tisíc podpisů, které předložil v Senátu.
„Je zapotřebí najít řešení, a to rychle,“ upozornil v návaznosti na petici předseda senátorského klubu za KDU-ČSL a nezávislí Petr Šilar, sám původním povoláním agronom. Podle něj se ani nedá očekávat, že v nejbližším období nastane nějaké zásadní zlepšení. Jedinou možností je, aby se na nápravě situace spolupodílel stát, a to dostatečně rychle.
Lesy nevyrostou za den
Všem to je jasné, přesto se zdá, jakoby s tím takřka nikdo ve svých plánech a koncepcích nepočítal. Současná situace je velmi zjednodušeně chápána jako kůrovcová kalamita. Ve východních Čechách například dochází k hromadnému hynutí borových porostů, dubů i dalších listnatých dřevin, jinde je ve velkém měřítku kůrovcem napaden smrk a situace se liší region od regionu. Jen v loňském roce se podle Českého statistického úřadu vytěžilo z našich lesů 23 milionů kubíků dřeva, které padlo za oběť kůrovci.
Kalamita je i ve všech okolních zemích, takže vývoz dřeva nepřipadá v úvahu. Tuzemské zpracovatelské kapacity jsou nastavené na 12,5 milionů kubíků dřeva ročně, což je zhruba polovina toho, co je nyní zapotřebí odvézt z lesů a nechat zpracovat. V reálu to znamená, že lesníci nemohou dříví prodat, odmítají jim ho odebírat v zahraničí i na tuzemském trhu, díky tomu nemají na obnovu napadeného lesa a dostávají se do patové situace.
Kde nyní vzít peníze na udržování a obnovu lesů? „Vlastníci mají zpracované dřevo, ale chodí se na něj jen koukat, protože ho nemůžou prodat. Přitom je trápí otázka rychlého zalesnění, na které ale nemají prostředky,“ upozorňuje na současný stav Radomír Charvát.
Lesní kalamity byly, jsou a budou…
Tak proč jsme nyní tak překvapení? Protože zmizely rezervní fondy, které byly pro tyto případy připravené. A nemají je ani ve státních lesích, kde v minulosti existoval obrovský rezervní balík peněz, ale ten se díky neuváženým politickým krokům rozpustil a nyní není z čeho brát. „Do budoucna je zapotřebí řešit koncepci lesního hospodářství a její financování jako celek,“ podotýká k této problematice Šilar a dodává, že když byla před zhruba sto lety na našem území mnišková kalamita, byl to právě stát, který lesům pomáhal. „I když v přímém vlastnictví státu bylo jen 17 procent rozlohy lesů, školní děti sbíraly motýly, vojsko zasahovalo postřikem a do záchrany se zapojila celá společnost,“ připomíná Šilar.
Byl to právě smrk, který po mniškové kalamitě lesníci vysázeli a stalo se tak na základě společenské objednávky. Byla poptávka po rychle rostoucí ekonomické dřevině. „Lesníci pouze naplnili přání společnosti, naši předkové to udělali náramně dobře a rychle. Celá společnost pak z těchto lesů dlouho a dobře prosperovala,“ připomíná Radomír Charvát, že smrkový porost tenkrát rychle zaplnil pláně v rozloze 400 tisíc hektarů. V současnosti se nám sice tento krok vrací v podobě kůrovcové kalamity, která momentálně zasáhla 110 tisíc hektarů, nicméně je zapotřebí mít stále na paměti, že ve své době velmi dobře splnil svůj účel.
U státních i soukromých lesů, lesníci dlouhodobě mění jejich věkovou strukturu i druhovou skladbu. Jsou a byli ve své práci přesvědčeni o tom, že to společnost to vnímá dostatečně. „Nemají čas na Facebooku uveřejňovat své úspěchy tak, jak se to úspěšně daří některým neziskovým organizacím, které zasadí dva stromky, a okamžitě s tím na sociálních sítích ohromují veřejnost,“ konstatuje Petr Šilar a Radomír Charvát jeho slova potvrzuje.
Bez lesů nebude dostatek vody
Podle Charváta pracovníci lesů dohromady zasázeli miliony a miliony stromků, ale dnes už, bohužel, na další zalesňování nejsou peníze, protože v lesích leží kůrovcem napadené a neprodané dřevo. „Jestliže chceme zachovat ekologické funkce lesa a potažmo zachovat třeba i to, že nám z vodovodních kohoutků teče voda, musíme s tím brzy něco udělat,“ připomíná Charvát fakt, že zdravé lesy a dostatek vody spolu úzce souvisí. I proto je zapotřebí, aby se do řešení této situace opět zapojila celá společnost, jako tomu bylo za první republiky. Bez dalšího zodpovědného společenského přístupu a rychlého zásahu státu lze očekávat, že si odlesnění vybere svoji daň i v podobě dramatického nedostatku pitné vody.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!