Psychiatr Jaroslav Matýs po rozhovoru opouští pod tlakem kritiky funkce. Jeho slova o autismu a aktivistce Gretě Thunbergové byla pro mnoho lidí kontroverzní a nepřijatelná. V následujícím textu, kterým mapujeme dopady jeho vyjádření, kauzu poprvé hodnotí a říká, že si za svými slovy stojí.
„Oni nerozpoznají, co je dobro a co je zlo.“ „Oni nechápou, co je spravedlnost.“ „Neprožívají smutek ani radost“. Tato a mnoho podobných hodnocení na adresu autistů, respektive lidí s Aspergerovým syndromem pronesl Jaroslav Matýs pro INFO.CZ po vystoupení Grety Thunbergrové na klimatickém summitu. Část psychiatrické obce se od něj distancovala a rodiče autistických dětí tím logicky nadzvedl natolik, že spolu s odborníky sepsali otevřený dopis ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi.
Matýs tak po patnácti letech skončil v čele dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně i v ministerské komisi pro reformu psychiatrie. Zůstává soukromým psychiatrem, ale čeká jej disciplinární řízení na lékařské komoře.
Matýs si za svými slovy stojí
„Nemám důvod měnit názor, říkám jen to, co si skutečně myslím,“ reaguje teď na dotaz INFO.CZ, jak rozhovor s odstupem času hodnotí. Celý spor přitom může mít ještě jeden, dosud nepopsaný rozměr: peníze.
Matýs vidí důvod laviny reakcí mimo jiné v léčebné lobby. „Prosazuje se tu zrovna nová léčba pro děti s autistickými poruchami – takzvaná ABA terapie a ta má i podporu ze strany ministerstva. Existuje tu velký tlak na to, aby léčba byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění, což znamená 50 až 100 tisíc měsíčně na jedno dítě po dobu devíti až deseti let.“
Matýs tvrdí, že skutečný efekt této terapie je velmi sporný. „Nikdo neumí změřit, co se s mozkem stane. Autismus se totiž nedá vyléčit. Navíc se té terapii věnují i lidé, kteří nejsou školení odborníci pro práci s dětmi, a to mi vadí,“ konstatuje lékař a dodává: „Na autismus prostě nasedají různé parazitické skupiny, které cítí, že tady to neštěstí v rodinách je, a ví, že rodiče udělají pro své dítě cokoliv. V tomto případě jde přitom jen o jednoduchou sociálně dovednostní terapii o mnoha hodinách.“
Ministerstvo zdravotnictví na dotaz INFO.CZ upřesňuje, že do konce roku plánuje spustit pilotní projekt pro ABA terapii a efekty této metody ověřit. „Zmíněný pilotní projekt poslouží k nastavení vstupních kritérií, indikací (včetně indikujícího odborníka), dobu trvání/intenzitu, kritéria úspěšné/neúspěšné léčby, tj. kritéria, která jsou pro nastavení úhrad péče zcela nezbytná,“ odpovídá šéfka komunikace resortu Gabriela Štěpanyová.
„Voják“ Matýs
Redakce INFO.CZ oslovila většinu významných psychiatrů napříč republikou a velká část z nich hodnotí slova Jaroslava Matýse o autistech jako „neetická“ a distancují se od něj. Zajímavá však je i druhá skupina lékařů. „On je dost svéráz, bývalý voják, který se s ničím nemaže. Pamatuju si, jak v devadesátých letech v Ostravě bojoval proti kraji za svou soukromou záchranku a odmítl nově nastavená pravidla. Jenže v tomto případě (rozhovor z minulého týdne) jen na rovinu řekl, co si stejně polovina psychiatrů myslíme – že se kolem autistických dětí dělá zbytečně velký cirkus a že za ním stojí velký byznys. Akorát to nikdo z nás neřekne nahlas, protože je to profesní sebevražda,“ řekla lékařka, jejíž identitu redakce zná, ale nezveřejní s ohledem na její obavy z dehonestace a odchodu pacientů.
„Pro českou dětskou pedopsychiatrii udělal (Matýs) za ta léta opravdu hodně a ten hon na čarodějnici není fér,“ dodal další zdroj z pacientské organizace, který také nechce být citován, pro změnu z obav kvůli tomu, že by se jeho pacientská organizace kvůli tomu rozkmotřila s ministerstvem zdravotnictví, které momentálně chystá nový zákon o pacientských organizacích.
Diagnózy na dálku?
Stěžejním momentem, kolem kterého se diskuze točí, je, zda Matýs nepřípustně diagnostikoval švédskou školačku Thunbergovou „na dálku“ či jen dodával kontext k diagnóze, kterou dívka sama zveřejnila. On sám je přesvědčený, že nejednal neeticky a chce se hájit, protože už ví, že se zřejmě nevyhne ani pokárání od disciplinární komise. Mimo jiné tak poukazuje na skutečnost, že kondice veřejně exponovaných osobností bývá v médiích odborníky komentována. „Není pravda, že psychiatři se nevyjadřují k diagnózám na dálku. Sám jsem teď našel hned několik případů z poslední doby, dokonce i v anglické verzi Forbesu, kde vyšel zajímavý hodnotící článek na stejné téma. A i šéf psychiatrické společnosti Martin Anders poskytl rozhovor, kde se sice brání, že může mluvit jen v obecné rovině, nicméně věděl, že hovoří s novinářem o konkrétním člověku a konkrétní diagnóze. A kolik médií řeší zdravotní stav prezidenta, včetně České televize…“ říká Matýs.
Mluvčí České lékařské komory Michal Sojka však oponuje, že prezident je jiná kategorie pacienta. „Neříkám to teď jako mluvčí ČLK, i když jsme to samozřejmě s psychiatry dost řešili, celou tu kauzu. Mluvím teď jako občan, který má oprávněný zájem na tom vědět, v jaké zdravotní kondici je jeho hlava státu. Jsou země, kde to zveřejňují i pouhopouzí kandidáti na prezidenta a kde je každoroční zdravotní prohlídka hlavy státu veřejně zpřístupněna. Ten důvod je jasný: Prezident je vrchní velitel ozbrojených sil a má pod palcem to ‘červené tlačítko’, jímž může rozpoutat válku. Jenže u nás se tato debata vůbec nevede,“ říká Sojka.
Čeká Matýse trest?
Nyní se výroky psychiatra bude zabývat i Česká lékařská komora a psychiatra zřejmě čeká pokárání. Jak INFO.cz potvrdil viceprezident ČLK a předseda vědecké rady komory Zdeněk Mrozek, věci by se zřejmě příští týden měly dát do pohybu. Etická komise ČLK se v podobných případech vyjadřuje jen obecně a sama netrestá. Funguje podobně jako třeba soudní znalci a samotný disciplinární orgán ČLK si před svým rozhodnutím může vyžádat její stanovisko.
„Já jsem osobně přesvědčen, že to etický prohřešek je, takže to musíme řešit. Nelze stanovovat diagnózy na dálku. Ostatně to Americká psychiatrická asociace jasně řekla ve svém doporučení z roku 1973, kdy se nelichotivě vyjadřovali tamní psychiatři o prezidentském kandidátovi Barry Goldwaterovi, že není způsobilý být prezidentem, a on pak volby prohrál. Asociace po prohraném soudu vydala doporučení, které je právně sice nevymahatelné, ale celosvětově platné z etické roviny – nehodnotit nikdy nikoho na dálku na základě jeho vystupování,“ říká Mrozek.
Druhým dechem však dodává, že pokud disciplinární orgány shledají, že lékař pochybil, tak bude pravděpodobně jen pokárán. „Nechci se vyjadřovat k jejich rozhodnutí, nemám právo do toho zasahovat, nicméně nepředpokládám, že by byl například vyloučen z komory. Což by znamenalo z hlediska našich zákonů v podstatě nemožnost vykonávat lékařské povolání, protože členství v komoře je u nás povinné,“ říká s dodatkem, že k tak drakonickému trestu sahá ČLK jen ve výjimečných případech, kdy je lékař třeba pravomocně odsouzen za vraždu.
„Kdybychom takto běžně kádrovali na dálku, tak bychom se mohli podívat na výroky některých našich politiků a hledat tam ty diagnózy, zda netrpí náhodou nějakou psychickou chorobou a pak říct: neberme jeho slova vážně,“ říká Mrozek a dodává: „Takže tvrdím, že to jako lékaři prostě dělat nemáme.“
Převzato v rámci vzájemné spolupráce z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
