Ostatky bývalého nejvyššího představitele Španělska generála Francisca Franca byly dnes proti odporu rodiny a opatství, ve kterém spočívaly, exhumovány.
Španělská vláda rozhodla o přemístění ostatků již 15. února 2019. Od té doby probíhala soudní bitva mezi vládou a rodinou Francisca Franca podpořenou benediktinským opatstvím, na jehož půdě se hrob bývalého španělského vládce nachází. Rozhodnutí, které exhumaci ostatků definitivně povolilo, padlo 17. října, kdy španělský ústavní soud vyzvednutí ostatků odsouhlasil. Vláda, která je ve funkci bez důvěry parlamentu a v listopadu ji čekají předčasné volby, má tak naspěch.
Nejpikantnějším detailem celé akce je fakt, že ač komplex Valle de los Caídos (Údolí Padlých), kde byl Franco pochován, je ve správě španělských památkářů, basiliku, ve které se nachází samotná hrobka, má na starost přilehlé benediktinské opatství. Právě představený tohoto opatství se proti znesvěcení hrobky postavil a odmítl dát španělské vládě svůj souhlas s exhumací. Ta nicméně započatou práci nezastavila.
Důvodem proč španělská vláda přání opata nerespektovala, je možná i to, že sám papež František se dle deníku El País v březnu vyjádřil v tom smyslu, že „nemá na věc názor; něco se děje, ale já se do toho nemontuji“. Je tak velmi nepravděpodobné, že by papež jako jedna ze stran konkordátu mezi Španělskem a Svatým stolcem namítal něco proti porušení smlouvy, kterým by exhumace bez předchozího souhlasu dotčeného opata mohla být.
Ostatky generála Francisca Franca byly v maximálním utajení přeneseny do rodinné krypty na hřbitově kousek od Madridu. Potomci neuspěli ani s požadavkem, aby byly ostatky jejich dědečka uloženy v Madridské katedrále, kde je v soukromé hrobce pochována jeho dcera se svým manželem.
Celý proces je značnou částí španělské veřejnosti zleva doprava chápán pouze jako marketingový počin současného premiéra, který místo aby řešil palčivé problémy současného Španělska, otevírá staré rány. Nepsaným pravidlem po přechodu Španělska po přechodu k demokracii po Francově smrti přitom bylo neotvírat staré rány, protože společnost byla v hodnocení Francova dědictví stále rozdělená zhruba na půl. Socialistické vlády ovšem od konce devadesátých let nevynechají jedinou příležitost k odstranění památek (názvů ulic, soch atd.) na frankistickou stranu.
Zbývá snad jen doufat, že v rodinné hrobce bude generál, který Španělsko (pravda, nevybíravými metodami) zachránil před levicovou totalitou a nastartoval jeho hospodářský růst, moci odpočívat a nenechavé prsty socialistických vlád si odpustí další vykopávání mrtvých.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
