Předseda ODS, místopředseda sněmovny, bývalý ministr školství a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala o tom, zda nelituje politické kariéry, co si myslí o Andreji Babišovi, o spolupráci opozičních stran a že údělem pravice je přebírat vládu s prázdnou pokladnou.
Když jsem dělal rozhovor s kardinálem Dukou, zeptal jsem se ho, jestli se slzou v oku nevzpomíná na časy, kdy byl „jen“ hradeckým biskupem. Nevzpomínáte Vy na časy, kdy jste byl „jen“ rektorem a mohl se věnovat více politologii a méně politice?
Já tak nejsem zvyklý uvažovat. Já cokoliv dělám, dělám naplno a dělám to proto, že to chci dělat. A ničeho nelituji. Takže jsem strašně vděčný za to, že jsem mohl dělat rektora Masarykovy univerzity v době, kdy se rozvíjela. A mám radost z toho, co se povedlo a že jsem u toho mohl být. Akademická dráha mě baví, rád učím, rád píšu, to je všechno pravda. Ale politiku chci dělat, myslím si, že je to potřebné, a chci jí dělat.
Jste si tím opravdu jistý? Chcete být premiér, ale průměrný český premiér končí v opovržení, popliván a s rozvrácenou rodinou…
To vždycky záleží na okolnostech a obsazení… Já sem přesvědčen o tom, že premiérem má být ten, kdo v našich poměrech dokáže sestavit koalici a v té koalici má nejsilnější uskupení. Já nechci být premiérem, protože je to nějaký můj životní cíl. Osobní ambice jsem si dávno naplnil. Já chci sloužit této zemi – a to není fráze! I když to v době marketingu může znít divně. Já se nechci stát premiérem, abych byl premiér, ale abych mohl měnit věci v této zemi. A věřím tomu, že to budu dělat dobře a že tudíž nedopadnu tak, jak jste zmínil. Ale k tomu je ještě dlouhá cesta.
To ano, když se člověk podívá na průzkumy…
Já nehraju na průzkumy, ale na volební výsledky. Ukažte mi druhou stranu, která od roku 2017 roste v každých volbách o padesát procent. To jsme jen my a Piráti. Vyhráli jsme senátní volby, zvítězili jsme v Praze. Piráti rostou taky, ale ve všech volbách jsme je zatím porazili. Ale pořád čtu v novinách, jak nás Piráti válcují. A píšou to často ti samí lidé, co nás už jednou pohřbívali
A co Andrej Babiš? Stále má svých třicet procent a vypadá to, že je bude mít, i kdyby se ukázalo, že zabil vlastní babičku…
Andrej Babiš je politik, který má v Evropě největší moc. Mediální, politickou, ekonomickou… I takový Donald Trump je proti němu slabý hráč. Jeho koncentrace moci je neuvěřitelná. Ale je dva roky u moci a nedosahuje výsledků, jaké s mnohem menší mocí dosáhli třeba Fico nebo Orbán. A v roce 2021 může skončit. Ale nepomáhá tomu, když všichni píší, jaký je to skvělý marketingový mág. A jak je neschopná a slabá opozice. To prostě není pravda.
Mimochodem, Babiš je už dva roky premiérem, předtím byl ministrem financí. Když člověk dosáhne takových pozic, zjistí najednou, že ani jako premiér nemůže zdaleka prosadit vše. Že tu je třeba státní správa, dosti rezistentní vůči změnám. Že všechno jde pomaleji, než si může člověk myslet v opozici. Změnilo ho to nějak toto poznání? Jeho osobnost…
Já nesleduju jeho osobnost, ta je mi celkem jedno. Sleduju jeho politiku a to je marketingová politika bez reálných základů. A pokud má nějakou charakteristiku, tak je to to, že je levicová. Andrej Babiš není schopen pracovat s vyrovnaným rozpočtem a to, i když má v průměru meziroční nárůst příjmů sto miliard a víc. Což je neuvěřitelné číslo. A on není schopen sestavit vyrovnaný rozpočet. Neudělal nic. Žádná hala pro Sáblíkovou, žádný rychlovlak, žádné mosty, žádné dálnice. Velkolepý investiční plán za 1,3 bilionu, kde je?
Voličům to ale zjevně nevadí…
Protože ekonomice se daří a příjmy státního rozpočtu jsou takové, že ať dělá politiku sebehorší, tak to ono to zatím nějak vychází.
Takže ten marketing přece jenom funguje. Výsledky nejsou, ale voliči mu zachovávají přízeň…
Když máte část médií, obrovské ekonomické možnosti. V parlamentu je jištěný komunisty a Okamurou, sociální demokraté jsou směšní, na Hradě ho jistí Miloš Zeman, se kterým tvoří propojené mocenské duo. Tohle všechno dohromady nedokáže využít k tomu, aby třeba výrazně zvítězil v evropských volbách.
Jaký chcete být premiér?
Jaký chci být premiér, kterému byste se nebáli dát na týden svoje děti. Protože o něm víte, že je rozumný, odpovědný, kompetentní, nenechá se unést nějakými emocemi a o vaše dítě se dobře postará. A Andreji Babišovi bych dítě nesvěřil. A nad tím, ať každý přemýšlí. Co od politika očekávat.
Každopádně Vás už nyní jako příštího premiéra lituji. Budete tak trochu v roli Petra Nečase. Přijdete k prázdné pokladně, pravděpodobně v době poklesu ekonomiky a budete muset začít škrtit výdaje, rušit levné jízdné, a propouštět lidi…
To je úděl pravice.
A jak zvládnete to nutné propouštění? Tím si naděláte hodně nepřátel…
Já se toho zas tak nebojím. Je moc úředníků. Ale cestou není, že plošně propustím dvacet procent úředníků. Nejdřív je nutno zbavit stát agend, které dělá. Vyčistit tu právní džungli, snížit počet věcí, předpisů, nařízení, často úplně nesmyslných. To je boj, který vedeme už teď. Byrokracie dusí úplně každého a spousta věcí se v téhle zemi už nedá dělat. V tom se ztrácejí už i sami úředníci. Já dostávám dopisy od úředníků, kde mi píšou, že je dobře, že chceme to či ono zrušit, protože se stydí, že se musí zabývat takovou blbostí. Tady je reforma státu na místě. Ale nová vláda bude mít i další úkoly.
Jaké?
Musíme něco udělat pro mladé lidi do čtyřiceti let. Pokud neuděláme změny v penzijním systému, tak žádný mladý člověk se nebude moct podívat do budoucna s jistotou, že bude mít důchod. To je obrovský úkol této politické generace. Lidé mají problémy zakládat rodinu, protože neseženou bydlení. Nestaví se byty. Musí se změnit vzdělání, jeho dnešní podoba neodpovídá potřebám dneška. A je tu velké téma životního prostředí, které lidi trápí a pravice musí nabídnout své řešení. A taky na to půjdou v EU největší peníze po druhé světové války. To vše bude muset řešit příští vláda. A Česká republika na to má. My jsme dokázali z krizových situací vyjít dobře. Postkomunistickou transformaci jsme zvládli nejlépe ze všech. My máme na to být znovu mezi deseti nejvyspělejšími státy.
Co tomu brání?
Nevěříme si. „na to nemáme“, říkají lidé. Ale máme. Ale pokud v době největší konjunktury postavíme čtyři kilometry dálnic za rok, tak se nikam nedostaneme. Lidé si poradí s lecčíms, ale infrastrukturu si sami nepostaví.
Každopádně, na porážku Babiše sami nestačíte. Jak vypadá spolupráce s dalšími demokratickými středopravicovými stranami?
Spolupráce tu je. A vyrůstá přirozeně. Ukázali jsme jí v minulých senátních volbách. To není náhoda, že je dnes v senátu rozumná středopravicová většina, která brzdí ty nesmysly ze sněmovny. Není ani náhoda, že jsme vyhráli senátní volby a máme předsedu senátu. I to je díky spolupráci s dalšími stranami. A v klíčových věcech se ve sněmovně dokážeme dohodnout. Teď stojíme před otázkou, jak s tou spoluprací dál do voleb. To datum, kdy musí být jasno, jsou vánoce 2020. To je datum, kdy by lidé měli vědět, jak bude vypadat volební souboj. A musíme udělat vše pro to, aby nepropadaly hlasy demokratické opozice. Jak se to udělá, to je zatím otázka. Nečekejte nějakou opoziční Národní frontu. Rozumnou spolupráci ale ano.
Ať počítám, jak počítám, budou k té vládě potřeba i Piráti. To je ale dost specifická parta…
Já si dovedu představit vládnout s tím, kdo ctí ústavu a demokracii. Ale taky s tím, kdo uznává kapitalismus a chce, abychom byli pevnou součástí Západu. A já když sleduju Piráty, tak v těchto věcech úplně jasno nemají. Předseda možná ano, ale zbytek ne. Já chápu, že je lákavá taková ta pozice mezi levicí a pravicí, ale v těch věcech si budou muset udělat jasno.
Jak čelit klimatickému alarmismu?
Jedna věc je ekologický či klimatický alarmismus a druhá věc je péče o životní prostředí. A to je obrovské téma pro střední třídu napříč generací. Prakticky se nesetkáte s pravicovým voličem, který by nechtěl, aby se dobře dýchalo ve městech, všude byla zeleň a fungovala kvalitní veřejná doprava, měli jsme zdravé potraviny atd. A od politiků očekávají, že na změnu klimatu (a můžeme se bavit, do jaké míry je zapříčiněná člověkem) budou politici nějak reagovat. Já jsem z jižní Moravy a sucho je tam opravdu hmatatelné. A na to je potřeba reagovat. Ne nijak přehnaně a radikálně. Ale třeba podporovat takové formy zemědělského hospodaření, které pomáhají zadržovat vodu v krajině.
Pak je obrovské téma, jak se k tomu postavit na úrovni EU. Už teď je jasné, že půjde o největší finanční investici od druhé světové války. Naším úkolem je zapojit se do té debaty a ovlivnit, kam ty prostředky půjdou. Třeba evropské energetické závazky nevycházejí z nějaké racionální úvahy, ale z ideologických cílů. Je nesmysl, aby nám za několik let zakázali diesely a my budeme jezdit mezi Prahou a Brnem v elektromobilech, které zůstanou v půlce cesty viset. Ale má smysl bavit se o elektromobilitě ve městech. Tady my musíme být hlasem zdravého rozumu.
V energetice třeba musím i nadále rozvíjet jádro. To si v rámci Evropy umíme prosadit. Ale co nám to pomůže, když ty nové bloky nepostavíme. To by totiž vláda musela něco dělat. Jenže vláda marní ty neskutečně dlouhé roky příprav, které jsou potřeba, a nic se neděje.
Jste bývalý ministr školství a rektor. Jste pro povinou maturitu z matematiky?
Teoreticky ano. Pro život jsou klíčové jazyky – ten mateřský a pak ty cizí. Ale má umět i jazyk přírodních a technických věd. A to je matematika. Ale teď přichází to „ale“. Ale je otázka, jestli má být na všech typech škol. O gymnáziích nepochybuji, tam ano, ale u ostatních škol si tím jistý nejsem. A druhá věc – nejsem pro zavedení povinné maturity z matematiky nyní. Protože ty školy na to nejsou připraveny. Pokud existují školy, kde 40 až 60 procent studentů neudělá volitelnou (!) maturitu z matematiky, tak to není chyba těch dětí. To je chyba toho, jak se vyučuje. A dokud se toto nezmění, tak nemůžeme mít povinnou maturitu z matematiky. I když ona obecně maturita je věc ke zvážení.
Jak to myslíte?
U nás je to tradice. Ale plní skutečně svůj smysl? Je to vodítko pro roztřídění studentů? Je to vodítko pro vysoké školy? Není! Takže se ptejme, zda vůbec potřebujeme maturitu. Ve většině vzdělávacích systémů není. U nás je to tradice, já to respektuji, ale ptejme se, jakou maturitu chceme a co od ní očekávat. To je debata, která je před námi. A to je důležitější, než shora zavést najednou nějakou přísnou hranici a nikoho na to nepřipravit.
A co Váš názor na víceletá gymnázia?
Tam mám dost jednoznačný názor. Jsem pro jejich zachování. Umožňuje nám to práci s talentovanými dětmi, což je něco, co náš vzdělávací systém jinak vůbec neumí. Práce s průměrem je z mezinárodního hlediska docela slušná, umíme pracovat s handicapovanými, systém speciálních škol je na světové špičce. A práce s talentovanými nám moc nejde. A víceletá gymnázia je forma, jak tomu trochu pomoc. Ale jsou i víceletá gymnázia, kde ta výběrovost nefunguje a tam samozřejmě postrádají smysl.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!