Zajímavý článek vyšel v únoru ve Financial Times. Zajímavý nejen obsahem, ale i tím, kde vyšel a kdo ho psal. Financial Times jsou totiž jedním z hlavních hlasatelů myšlenek „stále užší a hlubší integrace“. A autorem je francouzsko – rumunská europoslankyně z Macronovy eurofilní frakce Renew Europe. A přesto… Dovolil si zpochybnit jedno z dogmat zastánců evropské integrace v zemních bývalého sovětského bloku – tedy, že je výhodná především pro nás, protože přece dotace… Podívejme se tedy na hlavní argumenty Clotilde Marie Brigitte Armandové.
Lídři EU mají před sebou doslova bilionový úkol vyřešit následující sedmiletý rozpočtový plán. Jednání kolem rozpočtu bývají často mylně prezentována jako souboj ukňouraných východoevropských a středoevropských zemí žádajících více peněz od šetrných štědrých seveřanů. Bohatší země se staví do pozice charitativních duší a kritizují východoevropské voliče za to, že si do čela svých zemí vybrali euroskeptické autokraty, kteří si za stálého brojení proti Bruselu nárokují od EU čím dál tučnější šeky.
Zkusme se na to podívat „z východní perspektivy“. Velká část evropského bohatství proudí z chudších zemí do bohatších, ne naopak. Periferie Evropy ztrácí mladé nadějné lidi, jejichž vzdělání bylo financováno daňovými poplatníky jejich rodných zemí. Náklady způsobené odlivem mozků ale rozpočet EU nezohledňuje.
Mezi lety 2009 až 2015 Rumunsko přišlo o polovinu svých lékařů, přičemž vzdělání jednoho doktora stojí rumunskou veřejnou pokladnu kolem 100 000 eur. V Bulharsku se jedná o bezmála o 90 %, Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013, ztratilo 5 % svých zdravotníků a ztráty Polska čítají za poslední desetiletí více než 7 % zdravotnického personálu. Průzkumy ukazují, že více než polovina polských studentů medicíny plánuje po ukončení studia odejít za prací do zahraničí.
Maďarsko, Polsko, Česká republika a Slovensko obdržely mezi lety 2010 až 2016 od EU finanční prostředky odpovídající zhruba 2-4 procentům jejich hrubého domácího produktu, přičemž odtok zisků a majetkových příjmů na západ z těchto zemí se ve stejném období pohyboval od 4 do 8 % HDP.
Členství v EU bezesporu přineslo střední a východní Evropě nesmírné výhody, ale z rozšiřování evropského společenství bohatě těžily i západní ekonomiky. Peníze z EU nejsou charita, je to něco za něco.
Když východní Evropa vstoupila do EU, odstranila obchodní bariéry a umožnila západním firmám expandovat na zahraniční trh. Západ na oplátku východu přislíbil finanční prostředky, aby bývalý komunistický blok mohl vybudovat tehdy zoufale potřebnou infrastrukturu.
Západ vydělával, Východ dělal pokroky. Dohoda byla oboustranně výhodná. Pokud teď však Západ začne tento pakt porušovat, riskuje zničení evropské společenské smlouvy. Všichni profitujeme z jednotného trhu, rozpočtová hra EU nemá mít vítěze ani poražené.
Za překlad děkujeme Lauře Przybylakové.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!