Také oblast Banátu, příznačná svou multikulturností a četností menšin, mezi nimi i německou a českou, má svého zástupce mezi mučedníky a vyznavači – prvního římskokatolického biskupa temešvárské diecéze Augustina Pach.
Narodil se 26. listopadu 1870 v obci Măureni (Moritzfeld) v oblasti Banátu v dnešním Rumunsku. Přišel na svět jako dvanácté dítě obuvníka Mariana Pachy a jeho ženy Elisabethy Halsdorfer, rodiny švábských Němců. Zajímavostí je, že Augustinův otec pocházel z českých zemí z Petrovic u Hradce Králové, odkud se s rodiči odstěhoval kvůli špatným ekonomickým poměrům rodiny v roce 1938 do Banátu. Předkové Augustinovy matky pocházeli z Bavorska a Falce a do Banátu odešli koncem 18. století. Rodičům se narodilo celkem třináct dětí, ale téměř všechny zemřely brzy po narození či v útlém věku na různé choroby – většinou neštovice či záškrt. Pouze tři z Augustinových sourozenců přežili otce. Jeden z nich, Stefan, se stal také knězem. V letech 1876 až 1881 navštěvoval Augustin obecnou školu v rodné obci, poté v letech 1881 až 1887 studoval na gymnáziu v Kecskemétu a Szegedinu a od roku 1887 v Temešváru, kde v roce 1889 odmaturoval. Následně se rozhodl pro kněžství – v letech 1889 až 1893 absolvoval studia teologie v kněžském semináři v Temešváru a složil doktorát z teologie.
Biskup Banátu
Dvanáctého srpna 1893 byl vysvěcen v dómu v Temešváru na kněze csanádským biskupem Alexandrem III. Csernekim. Následně působil jako kaplan v Mezőkovácsháza. Otec Pacha byl jazykově velmi dobře disponován – ovládal němčinu, maďarštinu, latinu a naučil se i rumunsky. V letech 1896 až 1898 působil jako zpovědník a kazatel Bukurešti a Brăila. V roce 1900 byl ustanoven sekretářem biskupa z Csanádu, díky čemuž získal četné zkušenosti v oblasti fungování diecéze a také v této funkci podnikl řadu zahraničních cest do Itálie a rakouské části habsburské monarchie. V roce 1906 se stal kanovníkem a konzistorním radou a obdržel od papeže vyznamenání „Za Církev a papeže“. V roce 1911 se stal diecézním kancléřem csanádské diecéze. Stál také u zrodu Banatia v Temešváru, které v roce 1926 vysvětil a jež se stalo jedním z největších německých kulturních center v jižní Evropě. V roce 1927 byl jmenován titulárním biskupem z Lebedu a 15. května byl v dómu v Temešváru ustanoven apoštolským administrátorem. 5. Června 1930 rozhodl papež Pius XI. o vytvoření nového biskupství z csanádsko-temešvárské administratury. V čele nového temešvárského biskupství měl stanout právě Augustin Pacha. 16. října 1930 byl jmenován temešvárským biskupem a 29. října přijal biskupské svěcení a byl uveden do biskupského úřadu. V rámci své biskupské činnosti vysvětil řadu kostelů ve své diecézi, podporoval pastoraci mládeže, působení řeholí a konání poutí do mariánských svatyň. V rámci multikulturní oblasti Banátu se snažil o pokojné soužití všech národností své diecéze. Rovněž byl činný politicky – v letech 1939 až 1944 působil jako senátor v rumunském sněmu v Bukurešti.
Hákový kříž i rudá hvězda
Jako pastýř temešvárské diecéze prožíval s bolestí zásahy totalitních režimů 20. století – nejprve nacismu, jehož vliv mezi švábskými Němci v Rumunsku ve 30. letech narůstal a projevoval se omezováním pastoračních aktivit a církevního školství, a po válce pak komunismu. I Banát zasáhla v letech 1946 až 1947 konfiskace církevního majetku, zatýkání katolických kněží a likvidace církevních organizací komunistickými úřady. V roce 1948 následovalo zrušení katolických klášterů a mnišských řádů, likvidace temešvárské diecéze a uzavření kněžského semináře v Temešváru. Biskup Pacha po těchto represivních opatřeních komunistického režimu neváhal zveřejnit exkomunikační dekret členů komunistické strany, vydaný Svatým ofi ciem 1. července 1950 a odmítl se připojit k výzvě režimu, aby se katoličtí kněží a ordináři připojili k národní církvi a souhlasili s odlukou od Říma a papeže. Tím se stal pro komunistický režim nebezpečnou a nepohodlnou osobou. Odsouzen jako vatikánský špion 18. července 1950 byl biskup Augustin Pacha jako katolický ordinář, navíc pocházející z německé rodiny, zatčen na faře v Caraşova tajnou policií Securitate a odvezen do vězení v Sighetu. Po ročním věznění v jednom z nejhorších rumunských vězení byl převezen do věznice v Bukurešti a byl připravován vyšetřovateli pro soudní proces. Monstrproces s biskupem Pachou a dalšími devíti obžalovanými, většinou kněžími – např. tajným biskupem v Bukurešti Josefem Schubertem či rektorem teologického semináře v Temešváru Vojtěchem Borosem – probíhal před vojenským soudem v Bukurešti ve dnech 10. až 17. září 1951.
Biskup Pacha byl jako většina katolických hierarchů obviněn ze špionáže pro Vatikán, devizové zpronevěry a vzhledem ke svému německému původu i z vstřícnosti k nacistickému režimu, přičemž měl pasivně ve své diecézi přijímat rostoucí vliv nacistů ve své diecézi a jejich zásahy v církevním školství. Toto bylo zcela absurdní obvinění, protože Augustin Pacha se snažil během své návštěvy v Německu v roce 1934 dosáhnout omezení nacistické proticírkevní propagandy a jejích zásahů do církevních záležitostí mezi Němci v Rumunsku. Přesto byl biskup Pacha ve svých osmdesáti letech(!) odsouzen na 18 let odnětí svobody.
Jen ne mučedníkem
V souvislosti s jistou liberalizací komunistického režimu v Rumunsku a s obavami z biskupovy smrti ve vězení, což by z něj v očích věřících učinilo mučedníka, přistoupil komunistický režim v červnu 1954 k Pachovu omilostnění a propuštění. Biskup Pacha byl propuštěn ve velmi vážném zdravotním stavu – téměř slepý a v pokročilém stadiu rakoviny. Vrátil se do Temešváru a po krátké léčbě byl umístěn do domácího vězení ve farním domě. V období kolem svátku Všech svatých se vážně zhoršil jeho zdravotní stav, byl operován, ale z narkózy už se neprobral. 4. listopadu 1954 „biskup Švábů“ a „lidový biskup“ umírá. 8. listopadu 1954 byl pohřben v kryptě temešvárské katedrály.
Autor je historik a pedagog, spolupracuje s Českou křesťanskou akademií a Ústavem pro studium totalitních režimů.
Seriál Mučedníci komunismu přebíráme z časopisu RC Monitor (19/2014)
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173/2010 Děkujeme!