Jiří Sobota přináší v Respektu zajímavé informace k současným americkým nepokojům a snaží se i o vyvážený přístup. V klíčové fázi se bohužel autor uchyluje k selektivnímu výběru faktů, aby odpovídaly zvolenému jednostrannému narativu.
Autorem prezentované statistické údaje, tj. počet osob zabitých policií ročně podle etnických kategorií, je možné srovnat s narativem článku. Podle autorem samým použité databáze Washington Post bylo v roce 2019 americkou policií zabito 1002 osob, z toho 404 bílých, 250 černých a 163 hispánských, 41 ostatních, 144 neznámého původu (názvy jednotlivých kategorií přejaty doslova z uvedené databáze – pozn. KN). To je 40,3 procent, 25 procent, a 16,3 procent, což je v nepoměru v procentuálním zastoupením v počtu obyvatel, 61,5 %, 12,3 % resp. 17,6 %. (Údaj o Hispáncích je nutno brát s rezervou vzhledem k rozporům v definici této kategorie mezi censem citovaným ve Wikipedii a databází Washington Post).
Druhá strana mince
Tento nepoměr mezi bílými Američany a Afroameričany zdánlivě podporuje autorovu tezi. Nicméně jeho objektivní posouzení vyžaduje znalost kontextu, ze kterého tato čísla vychází. Zajímavé jsou v tomto směru počty zatčení. V roce 2018 činili Afroameričané 33,7 % zatčených za závažné napadení („aggravated assault“), 54,2 % zatčených za loupež a 53,3 % zatčených za vraždu. Podobná čísla lze dohledat i pro předchozí roky na webových stránkách amerického ministerstva spravedlnosti.
Kromě těchto celostátních údajů jsou k dispozici i lokální údaje. V této souvislosti jsou zvláště zajímavé údaje z velkých měst, v nichž dochází k výrazně více zločinům než ve zbytku státu (například v roce 2014 došlo k 54 % vražd v pouhých 2 % policejních okrsků). V případě Minneapolis v letech 2009-2014 Afroameričané představovali 69 % zatčených v případech vraždy, loupeže, znásilnění a závažného napadení. Policejní souhrnná zpráva z New York City za rok 2019 uvádí zatčené pro jednotlivé zločiny rozdělené podle etnické příslušnosti. Konkrétně uvádí následující hodnoty pro Afroameričany, bílé Američany a Hispánce: vražda a zabití – 58 %, 3,3 % a 35,3 %; loupež 59,4 %, 5,2 % a 32,2 %; použití střelné zbraně (v originále „shooting incident“, míněno použití palné zbraně pachatelem vedoucí ke smrti či zranění oběti) 71,6 %, 2,7 % a 24,1 %. V této souvislosti lze doplnit, že podíl těchto etnických skupin v obyvatelstvu New York City činí podle údajů z roku 2018: Afroameričané a ostatní černoši 24,3 %, běloši 42,7 % a Hispánci 29,1 %.
Autor správně zmiňuje, že ve službě je zabito přibližně 170 policistů ročně, konkrétně v letech 2010–2018 se toto číslo pohybuje v rozmezí 127 až 185 mrtvých. Bohužel autor tento údaj dále nerozvádí ani nezasazuje do kontextu. V této souvislosti poskytuje cenné informace webová stránka FBI, která mimo jiné eviduje počty a etnickou příslušnost pachatelů podílejících se na těchto incidentech. V letech 2010 – 2019 se podíl Afroameričanů mezi těmito pachateli pohyboval v rozmezí 49–72 %, v posledních 4 (tj. za prezidentství Donalda Trumpa) pak v rozmezí 57–59 %.
Trochu jiný nepoměr
Lze tedy shrnout, že autor staví svůj článek a v něm deklarované rozhořčení na nepoměru, kdy Afroameričané představují 12,3 % obyvatelstva, ale v roce 2019 zároveň 25 % osob zabitých policií (v letech 2015–2019 se podle databáze Washington Post tento podíl pohybuje v rozmezí 22,9–26 %). Nicméně současně autor vůbec nezmiňuje nepoměr, kdy Afroameričané představují 12,3 % obyvatelstva, ale 33,7 % zatčených za závažné napadení, 54,2 % zatčených za loupež, 53,3 % zatčených za vraždu a 57,1 % pachatelů vražd policistů.
Pokud výše uvedené procentuální nepoměry zabití policií či trestné činnosti v zájmu snazšího srovnání přepočteme na 1 % obyvatelstva v rámci dané etnické skupiny, vychází následující výsledky: V případě údajů z předchozího odstavce, kdy na základě dostupných dat jsou srovnáváni pouze na jedné straně Afroameričané a na druhé bílí Američané společně s Hispánci a ostatními etnickými skupinami, vychází pro případ zabití policií tedy 2,84krát vyšší pravděpodobnost na straně Afroameričanů. Pro případy páchání závažného napadení, loupeží a vražd je na straně Afroameričanů pravděpodobnost vyšší 3,5krát, 8krát a 7,8krát. V případě zabíjení policistů je ze strany Afroameričanů tato pravděpodobnost vyšší 8,9krát.
Tento nepoměr je zvláště výrazný, vezmeme-li v úvahu, že v tomto srovnání jsou bílí Američané řazeni v jedné kategorii společně s Hispánci, ačkoli mezi nimi existuje značný rozdíl v míře kriminality. Tento rozdíl potvrzují například výše zmíněné údaje o zatčeních z New York City, kde jsou údaje pro Hispánce a pro bílé Američany vedeny odděleně. Na 1 % obyvatelstva je tedy u Hispánců v případech vražd a zabití podíl vyšší než u bílých Američanů 15,7krát, loupeže 9,1krát a střelby („shooting incident“, viz výše) 13,1krát. U Afroameričanů ve srovnání s bílými Američany jsou výsledky srovnání následující: vraždy a zabití 30,9krát, loupeže 20,1krát a střelba („shooting incident“) 46,6krát.
Při vzájemném srovnání těchto nepoměrů, kterým autor zjevně nechtěl čtenáře „zatěžovat“, se naopak nabízí otázka, zda není procentuální podíl Afroameričanů zabitých policí spíše nečekaně nízký. To by ovšem naznačovalo za daných okolností nadprůměrnou neochotu policistů použít proti Afroameričanům smrtící sílu, což však ukazuje výrazný rozpor mezi empirickými údaji a prezentovaným narativem článku.
Nereálný pohled
V levicových kruzích je oblíbeným „vysvětlením“ tohoto a podobných rozporů údajný systémový rasismus na straně policie, která podle této teze zasahuje agresivněji a častěji v případech Afroameričanů než v případech jiných etnických skupin, což zmiňuje i autor. I když akceptujeme tezi, že vzhledem k okolnostem američtí policisté (podobně jako následně soudy) mají tendenci ve sporných případech, kdy stojí před dilematem „zatknout-nezatknout“, u Afroameričanů volit častěji první možnost, výše uvedený nepoměr je přesto příliš vysoký. Aby bylo možné jej plně zdůvodnit rozdílným přístupem policie při zatýkání, bylo by nutné akceptovat tezi, že zatímco cca 75–90 % zatčení je v případě Afroameričanů neoprávněných, v případě ostatních etnických skupin je 100 % zatčení oprávněných (viz údaje výše), což je zjevně extrémní a nereálný pohled.
První díl polemiky vyšel 29.6.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173/2010 Děkujeme!
Of
