Po týdnech vyčerpávající kampaně Poláci 28. června odevzdali hlasy v prezidentských volbách. Jak však připomíná mimo jiné list „Dziennik Gazeta Prawna“, ještě není všemu konec, neboť „Poláci rozhodli: bude dohra“. V prvním kole volebního klání zvítězil s rozhodnou převahou současný prezident Andrzej Duda (43,5 procenta hlasů), zatímco druhý z celkem jedenácti kandidátů, varšavský primátor a politik největší opoziční strany Rafal Trzaskowski získal 30,46 procent. Výsledek prvního kola znamená další dva týdny kampaně a boje politiků o rozšíření vlastního elektorátu. Druhé kolo proběhne 12. července. Boj bude urputný. O úspěchu či porážce může rozhodnout jediné chybné rozhodnutí volebních štábů – čteme v deníku „Rzeczpospolita“.
Volební záplavy
Státní volební komise už konstatovala, že největšími vítězi voleb jsou Poláci, kteří se zúčastnili voleb v takřka rekordním počtu, frekvence dosáhla 64,51 procent. Na mnoha místech přitom hlasování proběhlo navzdory překážkám. Krom zvláštních opatření souvisejících s epidemií koronaviru je provázely také lijáky a bouře, jež v mnoha obcích způsobily záplavy a závažné škody.
Epidemie také o prázdninách
Pokud jde o epidemii, ta nadále silně ovlivňuje každodenní život Poláků. Deník „Rzeczpospolita“ upozorňuje, že děti kvůli výuce online omezily reálný kontakt se svými vrstevníky, více času tráví se smartfonem. Navíc během karantény chodily méně ven, nehrály si tolik na čerstvém vzduchu. Bude dálkové vyučování od září pokračovat? Byť se o tom mluví a některé školy se už na tuto možnost začínají připravovat, vláda takové zprávy rozhodně popírá. Tvrdí, že 1. září se žáci vrátí do škol, od října se zaplní také univerzity – čteme.
Týdeník „Do Rzeczy“ píše o jednom z pozitivních dopadů epidemie – o oživení cyklistiky. Kvůli obavám před virem se vyhýbáme hromadné dopravě či posilovnám, nahradila je kola. Prodejci mluví o skutečné konjunktuře. Tyto prázdniny budou patřit cyklistům – čteme. Přičemž míst, která lákají k cyklistickým výpravám, je v Polsku nemálo, například přímořské Kašubsko, podkarpatský region či oblast Mazurských jezer.
O stavu polské ekonomiky píše v optimistickém duchu týdeník „Gazeta Polska“. Přesto, že polská inflace (HICP, dle metodiky Eurostatu) byla letos v květnu nejvyšší v rámci celé EU, není důvod si zoufat. Meziročně je to totiž o něco víc než 3 procenta. Současně se ve 14 ze 27 Eurostatem sledovaných unijních států projevila deflace (…). Z jedné strany jde samozřejmě o důsledek koronavirové krize, na druhé straně také o odraz ekonomického vývoje většiny zemí EU, a ten byl nepříznivý rovněž před epidemií – vysvětluje autor textu a dodává: Hospodářská situace Polska, jež přece v důsledku epidemie rovněž prochází krizí, působí v tomto kontextu poměrně dobře. Ačkoliv ještě před pandemií mnozí odborníci prognózovali zemi deflaci, dnes jsou toho názoru, že tento jev nám zřejmě nehrozí.
Jménem celého NATO
Polské sdělovací prostředky stále žijí také nedávnou návštěvou prezidenta Andrzeje Dudy v Bílém domě. Setkání bylo podle nich důležité nejen pro Polsko, ale pro celé NATO, především pak pro střední a východní Evropu. Duda totiž s Donaldem Trumpem nejednal pouze o možnosti přesunu dalších amerických jednotek do Polska, ale především o nutnosti zachovat jejich přítomnost v Evropě. Jak poznamenává v týdeníku „Gazeta Polska“ redaktor Antoni Rybczyński, naštěstí je jedním z cílů Trumpovy administrativy odstrašování Ruska a také obnovení evropského vojenského potenciálu. Jednání o možném přesunu vojáků souvisí s potvrzením Trumpova úmyslu snížit počet amerických vojáků v Německu na 25 tisíc, přičemž část z nich by podle komentátorů mohla být lokalizována v Polsku. „O financování a rozmístění těchto sil se nepochybně bude diskutovat, ten proces potrvá několik měsíců, snad i let“ – komentoval schůzku v Bílém domě bývalý ministr zahraničních věcí Witold Waszczykowski. V současnosti je v Polsku lokalizováno přes 5 tisíc amerických vojáků.
Během návštěvy Andrzeje Dudy ve Washingtonu byla ohlášena také „nová kapitola“ energetické spolupráce mezi USA a Polskem, prezident prohlásil, že v nejbližší době dojde k podpisu smlouvy o přípravě stavby jaderné elektrárny. Podle komentářů listu „Dziennik Gazeta Prawna“ vede od těchto slov k jejich naplnění ještě daleká cesta, neboť stavba elektrárny potrvá zhruba deset let a vyžádá si investici převyšující deset miliard dolarů.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!