Stát o rozloze větší než Velká Británie, ale jen s přibližně šesti milióny obyvatel, je demokratický. V minulých třech prezidentských volbách zde zvítězil demokrat. Poslední takové vítězství, Hillary Clintonové, bylo o pět procent. Jde o modrý demokratický ostrov obklopený červenými republikánskými státy (vyjma Nového Mexika). Pravděpodobnost, že zde Donald Trump vyhraje a získá svých šest volitelů, je tedy nízká. Stav klání podle aktuálních průzkumů činí průměr 53 % pro Bidena a 40 % pro Trumpa. To tak nějak odpovídá i aktuálnímu výzkumu v rámci celých USA (52:42).
U průzkumů jsou v amerických prezidentských volbách tři měsíce před nimi důležité pouze trendy. V těžkém socialistickém oparu sjezdu Demokratické strany USA je pochopitelné, že v srpnových průzkumech převládá nárůst preferencí pro Bidena. Demokraté totiž okupují všechny sdělovací prostředky – jsou více vidět. Jedná se o dočasný jev, který opadne. Stejně dočasný, jako u sjezdu republikánů, který se koná v těchto dnech a který se projeví v průzkumech počátkem září. Co se ale týká obecných trendů, Trump i přes tento očekávaný sjezdový výkyv jak v Coloradu, tak i v rámci USA ztrácí. Srovnáme-li prosincové a srpnové průzkumy, ztratil průměrné osm procent.
Důvodem Trumpovy ztráty jsou především následky coronakrize a ekonomických návrhů demokratů. Ty obecně zasahují voliče s nižšími příjmy, ale na rozdíl od evropské politiky nepředstavuje ekonomický status v Coloradu nutně stranickou preferenci. Ani v Coloradu se moc nevěří na prospěšnost hysterického rozdávaní. Republikánská strana není stranou bohatých a Demokratická strana rozhodně není silou, která zastupuje chudé. Takto vnímaná politická vyhraněnost v USA úplně nefunguje.
Jak se země Skalistých hor, prérií a řeky Rio Grande, stala demokratickou? Colorado je sice stále zemí dobytka a pšenice, ale deroucí se strojní a hi-tech průmysl myšlení obyvatel dočista změnil, zlevicovatěl… Díky Obamovu „boji s chudobou“ navíc za osm let jeho vlády přibylo Američanů zainteresovaných na státních výdajích. Objevil stovky zapomenutých miliard, které dokázal politicky prodat s typickou liberální pompézností. Nejviditelnějším produktem jeho vlády je však jen radikalizace studentstva a afroamerické levice, kteří společně objevily nové možnosti nicnedělání, a co víc, další a další nevýhody kapitalismu.
Struktura voličů v Coloradu byla dlouhodobě rozložena na přibližně stejně velké skalní tábory demokratů a republikánů, oba s okolo třiceti procenty. Zbylých 40 % voličů byli fluktuanti. Od roku 2018, do kterého bylo Colorado považováno za fialový stát, se situace změnila a je dnes považován za rozhodně modrý (demokratický).
Za změnou zřejmě stojí i rasové složení obyvatelstva, které se za posledních padesát let dost proměnilo. Dnes činí bělošská populace okolo 70 % obyvatel, potomků zejména německých, švýcarských a rakouských imigrantů. Latinos tvoří cca 11 %, z nichž potomků raných mexických osadníků koloniálního španělského původu je cca polovina z nich. Afroameričanů zde žije okolo 4 % a přibližně 2 % Asiatů. Počet obyvatel se od posledního sčítání lidu v roce 2010 zvýšil o 14 %.
Demokratické primárky v Coloradu vyhrál Biden se ziskem 26 delegátů z osmdesáti. Na druhém místě skončil Sanders s 24, třetí byl Bloomberg a čtvrtá Warennová. Z tohoto výčtu lze dovodit, že i demokraté v Coloradu jsou zásadně rozpolceni. Dobrým znamením při té bídě je však vítězství skupiny tzv. umírněných demokratů nad Sandersem.
Co se týče parlamentního zastoupení státu Colorado, v Senátu USA je to demokrat Michael Bennet a republikán Cory Gardner. Ve Sněmovně reprezentantů je poměr 4:3 ve prospěch demokratů. Senátu státu vládnou též demokraté ve stavu 19:16 a ve Sněmovně je to 41:24. Guvernérem státu je demokrat Jared Polis.
Na obrázku vidíme Dianu DeGetteovou (63), demokratickou členku Sněmovny reprezentantů USA za stát Colorado. Poslankyní je od roku 1997, tedy 23 let. Je také hrdou členkou Congressional LGBT Equality Caucus, což je výbor složený ze 163 demokratů a jednoho republikána, kde si povídají o právech osob s poruchami sexuálního chování. Popularitu DeGetteová získala, když úspěšně navrhla zrušení limitů prezidenta George W. Bushe pro federální financování výzkumu embryonálních kmenových buněk. Prezident zákon vetoval a Sněmovna reprezentantů zákon už znovu neprosadila.
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!