Jeden ze států, který potvrdil oprávněnost a současně i genialitu tzv. Jižní strategie (Southern strategy) Republikánské strany USA.
Za tímto desetiletí trvajícím politickým projektem stála analýza založená na volebních studiích, kterou zpopularizoval Nixonův politický stratég Kevin Phillips. Analýza tvrdila, že Afroameričané volit republikány ani v budoucnu nebudou a očekávaný růst černošské populace způsobí permanentní prohry republikánů na federální úrovni. A to způsobí úpadek fiskálního konzervatismu, konec vyrovnaných rozpočtů a vzdálenější vidinu dalšího snižování daní.
Reálnějším řešením, než se vysilovat přemlouváním nepřemluvitelných, považoval Phillips za výhodnější získání konzervativních demokratů v jižanských státech (jižní státy tradičně volily demokraty). K tomu mělo být využito jejich silné averze k zákonu o hlasovacích právech z roku 1965, který zakázal rasová omezení při uplatňování všeobecného volebního práva (práva volit a práva být zvolen). Nesmíme totiž zapomínat, že to byli demokraté, kteří zuby nehty bránili systém otroctví před republikány, což bylo také jednou z příčin americké občanské války.
Nadčasová Jižní strategie prezidenta Nixona, zůstala v povědomí Američanů kdesi v mlze aféry Watergate, z jejíž podrobností si dnes pamatujeme v zásadě už jen střípky – zůstal hlavně hojně rozšířený dojem zlé Republikánské strany a hodných a odvážných novinářů. Jižní strategie však přežila.
Jižní strategie postupně překreslila politickou mapu států na jihu unie a proto dnes právě tyto státy tvoří páteř republikánského vlivu. Prakticky šlo o cílenou odbornou pomoc při budování místních sdružení Republikánské strany. Šlo ale také o podporu konzervativním postupům (i když je hlásal demokrat). Phillips se správně domníval, že konzervativní teze sice těžko, ale nakonec přeci jen zvítězí nad liberálním experimentováním.
Podmínkou pro takové vítězství je však mít po ruce propracovanou a pro místní podmínky uzpůsobenou argumentaci, která bude šířena zdarma, aby zlidověla. Dá se říci, že to byla právě Jižní strategie, která způsobila (opět) klamný dojem, že republikáni nesnáší černochy.
Jižní strategie měla pochopitelně také svůj vývoj. V devadesátých letech byly postupy změněny, protože vznikl dojem, že náboženství může rostoucí počet zámožných a městských Afroameričanů dovést k silnější podpoře republikánů. Dnes víme, že původní verze strategie bude zřejmě tou správnější než její nové mutace, neboť přes násobně vyšší černošskou vzdělanost, než byla v šedesátých letech, se podíl afroamerických voličů Republikánské strany nezvýšil (i dnes hovoříme o maximálně dvacetiprocentní podpoře).
Georgia je spolehlivě republikánská od roku 1972, vyjma stejných módních vln, kterými si prošla většina jižanských států (Carter, Clinton, Obama). Třeba v roce 2004 George Bush snadno porazil Johna Kerryho v poměru 58% ku 41% a v roce 2016 tu porazil Donald Trump Hillary Clintonovou přibližně o 5%. Na druhou stranu Kaliforňan Ronald Reagan se sice stal v roce 1980 prezidentem USA, ale v Georgii tenkrát prohrál. Získal úctyhodných 489 volitelů z 538 (jeho soupeř, James Earl „Jimmy“ Carter pouze 49). Problémem bylo, že Jimmy Carter byl z Georgie…
Georgia drží 16 z 538 volitelů (jen sedm států má více). V Senátu USA sedí za Georgii dva republikáni, ve Sněmovně reprezentantů USA je poměr zvolených zástupců ve prospěch republikánů devět ku čtyřem. Guvernérem je republikán Brian Kemp. V Senátu státu je stav pro republikány také příznivý (34:21), a ve Sněmovně jakbysmet (105:75).
V demokratických primárkách zde zvítězil Biden se ziskem 105 delegátů ze 120. Souboj Biden & Trump je podle několika průzkumů v Georgii naprosto vyrovnaný : Biden drží 45,8%, Trump 46%. Vezmeme-li v úvahu známou míru chybovosti těchto průzkumů, pak se může očekávat, že v Georgii Trump spíše vyhraje.
Georgia je asi dvakrát větší, než Česká republika, má 11 milionů obyvatel. V rámci USA jde o devátý nejbohatší stát, HDP má 550 mld. USD, tedy přibližně dvakrát vyšší, než Česká republika. Žije tu 56% bělochů a 31% černochů. Podobně jako ostatní jižní státy i Georgie je protestantská, římských katolíků tu potkáme jen asi 900 tisíc.
Potraty jsou v Georgii do dvacátého týdne těhotenství legální, ročně se jich provede okolo 30 000. Za tímto vysoké číslem stojí silná černošská komunita, která se na celkovém počtu podílí cca padesáti procenty, tj. vzhledem k počtu obyvatel afroamerického původu v Georgii jde o skutečně alarmující statistiku. Existuje zde velmi podobná potratová legislativa, jako na Floridě. Co se týče nezletilých matek, u těch je pro potrat nutné získat dovolení rodičů (na Floridě musí být rodiče jen předem informováni).
Na obrázku vidíme senátorku za stát Georgia Kelly Lynn Loefflerovou (*1970). Je to první republikánka z Georgie v Senátu Kongresu USA. Je skalní podporovatelkou Donalda Trumpa, hlasovala pro jeho návrhy ze 100%. Podporuje protipotratovou legislativu, práva majitelů zbraní a stavbu mexické hraniční zdi. Je nejbohatším americkým senátorem s majetkem okolo 500 mil. USD.
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme
