Velké technologické společnosti jako Facebook či Google v posledních letech rapidně navyšují své rozpočty na bruselský lobbing, ukazují nová data. Jejich cíl je zřejmý. Ovlivnit společenskou debatu a formování regulací, které upravují jejich byznys. Jak ovšem ukazuje nezávislá iniciativa LobbyControl, ne vždy je lobbing technologických hegemonů transparentní.
Výdaje i lobbistická aktivita velkých technologických společností v posledních letech strmě rostou. Největší pětka technologického oboru (Google, Facebook, Microsoft, Apple a Amazon) už dnes s přehledem patří do třicítky nejaktivnějších korporací, které na půdě evropských institucí lobbisticky působí. Z pohledu výdajů na lobbing v Bruselu se pak Facebook, Google a Microsoft řadí mezi pět největších firem.
Pro srovnání: před čtyřmi lety utratila sociální síť Marka Zuckerberga za svůj lobbing na evropské půdě jen něco přes milion eur, loni už to však bylo téměř 4,5 milionu. Facebook je i přesto optikou útrat stále jen „menším bráškou“ Googlu, který žebříčku lobbistických výdajů dominuje. Podle posledních dostupných dat za rok 2018 utrácí za svůj vliv na evropské politiky přes osm milionů eur ročně. Což je mimochodem více, než kolik za lobbing vynaložila sedmička lobbisticky nejaktivnějších automobilových výrobců dohromady.
Firmy mají k růstu svých lobbistických aktivit pochopitelně pádný důvod. Diskuse evropských politiků se totiž stále častěji týkají jejich neustále expandujícího byznysu a zejména v poslední době vzniká řada pravidel, která ovlivňují jejich fungování na evropském trhu. Aktuálně jde například o legislativu o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), balíček opatření, který bude upravovat fungování jednotlivých platforem na internetu a zamezovat možnému zneužití dominance.
Nejde však jen o DSA. Nedávno se poměrně bouřlivě přijímala třeba evropská směrnice o ochraně autorských práv či obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). A nejde nezmínit, že právě nejaktivnější lobbistická firma, Google, má s evropskou exekutivou poměrně vyostřený vztah, když společnost v posledních letech od Evropské komise obdržela několik pokut v řádu miliard eur – za omezování konkurence na trhu s internetovou reklamou, zneužívání dominantního postavení operačního systému Android či zvýhodňování vlastního srovnávače cen.
Snaha ovlivňovat evropskou politickou debatu a vznik nových regulací je tak z pohledu technologických společností logický. Data nezávislé iniciativy LobbyControl.de ovšem ukazují, že přímý lobbistický vliv není jediný způsob, jakým se technologičtí hegemoni ve formování evropských politik angažují. Část jejich lobbistických rozpočtů totiž míří i do různých asociací a think-tanků, které následně na evropské půdě rovněž bojují za dobrý byznys svých členů. A právě zde je problém – jak zjistil LobbyControl.de, mnoho takových spoluprací mezi think-tanky a technologickými společnostmi je apriori nepřiznaných. Buď tyto asociace neuvádí, že mezi jejich členy technologičtí hegemoni patří, nebo technologické firmy nepřiznají své vazby na tyto think-tanky. Největším hříšníkem je v tomto podle LobbyControl.de Facebook, který nepřiznal své členství minimálně v šesti asociacích.
Nedostatek transparentnosti však lze najít i ze strany think-tanků. Například Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE) ve své lobistické registraci uvádí, že neeviduje žádné členy, ovšem společnost Microsoft ve svých materiálech přiznává, že je jeho členem. Podobná situace panuje i v dalších asociacích, namátkou v Centru pro evropskou reformu (CER) či v Centru pro datové inovace (CDI). Tyto think-tanky a asociace přitom samy na evropské půdě lobbují za zájmy technologických firem, na což vynakládají poměrně výrazné prostředky, například rozpočet asociace DigitalEurope na lobbing loni dosáhnul 1,25 milionu eur. Zájmy technologických společností jsou tak v Bruselu artikulovány vlastně dvakrát, byť občas není úplně zřejmé, že se jedná právě o hlas jedné z nejvlivnějších světových korporací – Facebooku, Googlu či Microsoftu.
V rámci vzájemné spolupráce přebíráme z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!