„Pochválen buď Pán Ježíš Kristus…“
„Cože? Co je to za pozdrav? A jak se sem vůbec dostali? Teď, po pracovní době.“
„Promiňte. Nevěděl jsem. Víte, já dneska umřel a řekli mi, že se mám hlásit u nebeské brány. Tak jsem tady. Já normálně na ulici zdravím „Dobrý den“, ale když jsem teď v nebi, napadlo mě, že se to bude víc hodit, že je to vlastně jako v kostele.“
„Poslouchaj, odkud oni jsou? Přijdou pozdě, neuměj správně pozdravit a ještě po smrti špekulujou, jak dělat dojmy u nebeskýho úřadu!“
„Prosím za prominutí, svatý Petře. Jmenuji se Josef Novák, 68 let. Manželka Ludmila, tři děti, všichni jsme pokřtění katolíci, do kostela chodíme pravidelně.“
„Nesnažej se zalíbit, Novák. Teď je jiná doba, vědí? Tohle už tady neplatí. Na všechno jsou teď tabulky a kvóty! Hlavně nezraňovat a plnit procenta! Kdepak mám tu jejich složku… Á, tady je. Hm… Tak to se podívejme. Vždyť oni tu, Novák, vůbec nemaj bejt! Dřív by šli rovnou do nebe, to ano. Ale dnes? S tímhle jejich profilem to bude stěží na očistec!“
„Ale to musí být nějaký omyl, svatý Petře. Děti jsem řádně vychoval, manželku jsem nikdy nepodvedl, modlil jsem se denně. Přiznávám, občas jsem si dal nějaké to pivo navíc, se ženou jsme se někdy neshodli, ale hned jsme se zase udobřili.“
„Nebudou nám, Novák, říkat, co je normální. Na to jsou teď nové předpisy. Oni představují typický produkt zastaralého způsobu života založeného na škodlivých stereotypech tzv. tradiční rodiny, vědí? Proč se nepokřižovali? Při vyslovení „tradiční rodina“ je povinnost se pokřižovat! No prosím, jak jim to jde. Tak dál. Duhové vlaječky do oken jste věšel?“
„Nevěšel, prosím. V katechismu se píše, že…“
„Nic neříkaj, Novák. Ještě je někdo uslyší a přihoršej si. To mají z toho, že čtou zpátečnickou literaturu a vědí houby, kam se lidstvo posunulo. Až tam dole někomu dojde, že na přijetí světce do nebe nejsou uplatňována pravidla o rasové, náboženské a sexuální pestrosti, můžeme to tu všichni zabalit. Ale aby viděli, že nejsem nelida, dám jim pár publikací k prostudování. Mezi námi, Novák, jsou to samé nesmysly, ale s tím už si nějak poraděj.
„Děkuji, svatý Petře. Víte, já jsem měl vždy v úctě každého člověka. Nikdy jsem nikoho neposuzoval podle barvy pleti, sexuální orientace nebo náboženského přesvědčení…“
„Dost, Novák, dost! Oni snad úplně zešíleli. To bývalo dřív, chápou? To už teď nestačí! Kouknou se, oni jsou běloch, heterosexuál. A už to je samo o sobě průšvih, protože jsou podle nových pravidel zatížený hříchem, který je v podstatě neodpustitelnej. Že tomu vůbec nerozuměj, jsem poznal hned, jak vešli do dveří a pozdravili. „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus“ se už nepoužívá! Slovo Pán může být zraňující, vědí? Navíc, z pozdravu brzy zmizí i jméno Ježíš a zůstane jen „Buď pochválen“. Jinak by totiž nebyla dodržena rovnost všech náboženství. Některé kritičky navíc poukazují, že by se slovo „pochválen“ mělo také vypustit, nebo upravit na „pochválena“. No, uvidíme, jak to dopadne. Náš Pán to zatím nechává být, ale když k nám do kanceláře občas koukne, kroutí hlavou a říká něco o polnicích a posledním soudu. Ale protože je po pracovní době a já jdu spát, probere to s nimi zítra svatá Petra, s kterou se teď musím u brány pravidelně střídat. Vezmou si teď, Novák, ty knihy a… Novák! Kam to jdou? Vrátěj se! Tam nechoděj! Tam se jde do pekla!
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!