Montana je stát velký asi jako Japonsko, venkovský (žije zde jen milion obyvatel), chudý ekonomicky, ale nesmírně bohatý na přírodní krásy. Montana je státem se silně individualistickým duchem bělochů, který produkuje silný odpor k federální nebo státní vládě bez ohledu na vládnoucí stranu. Zbraně tu mají velmi rádi. Stejně jako hovězí – celým státem se táhnou pastviny na dobytek.
Lidé v Montaně vzpomínají na volby v roce 2016, kde uštědřili Hillary Clintonové těžkou porážku o celý dvacet procent. Trump získal 56,2 % a Clintonová 35,8%. Někteří si vzpomenou i na předchozí volby, kde na kaši rozsekali všechny demokratické kandidáty. Poslední demokrat, který tu vyhrál byl Clinton v roce 1992 (v roce 1996 svůj mandát v Montaně už neobhájil) a předtím až v roce 1948, kdy i zde vyhrál demokrat Harry S. Truman. Z předvolebních průzkumů vyplývá, že tři volitelé státu Montana dají téměř jistě hlasy Donaldu Trumpovi, průměr činí 43 % pro Bidena a 49 % pro Trumpa, zbytek, tedy 8 % voličů, je v Montaně považován za nerozhodnutý. Trend je zřetelný: Trump posiluje, od května získal čtyři procenta.
Kdo roste?
Bidenův trend je také růstový, získal během této doby ale jen dvě procenta, přičemž jeho trend má značné výkyvy, což komentátoři vysvětlují pohybem nerozhodnutých, kteří u Bidena v Montaně tvoří zřejmě větší skupinu. To znamená, že má více nejistých voličů, než Trump.
Amerických voličů bylo v roce 2018 asi 233 milionů voličů, což je nárůst od roku 2000 o přibližně 40 milionů. Z tohoto přírůstku tvoří 30 miliónů černoši, hispánci nebo Asiati.
Nejrychleji přibývají hispánští voliči, kteří mají na svědomí až 60 % všech porodů ve Spojených státech a jsou v USA už největší menšinou. I hispánský vzestup má však své státní speciality. Např. na Floridě roste rychleji portorikánská porodnost než kubánská a velikostí komunity se Kubáncům dokonce vyrovnají. V Nevadě a Kalifornií zase dominují mexičtí Američané. Větší skupinu Hispánců můžeme politicky přiřadit spíše k Demokratické straně, ale s důležitou poznámkou, že Hispánci, stejně jako černoši a Asiaté se účastní voleb statisticky méně častěji než bělošská většina. Pro nás zajímavou výjimkou jsou vietnamští Američané, kteří více tíhnou k republikánům.
Nechte volit nelegály…?
Počet osob, které v USA pobývají nelegálně – a kterým chce většina demokratů umožnit volit – se odhad od odhadu liší. Nejnižší číslo, které jsem zaregistroval, uvádí počet 12 milionů. Reálnější (a častější) však budou hodnoty mezi šestnácti a sedmnácti milióny. Počet nelegálů klesá, ve srovnání let 2017–2019 klesl počet nově příchozích o 84 %. Stojí za ním samozřejmě přitvrzení vynucování zákonů ze strany federální vlády a také dohoda Trumpa s mexickou vládou, která děravé americko-mexické hranice posílila letos o další tisíce vojáků, na celkových asi 20 000. (A zeď na této hranici se staví, kdyby náhodou někdo nevěděl.)
Imigrantská rétorika patří do vějíře důležitých politických panelů prezidenta Trumpa, mění náladu k nelegálům směrem k realitě. Palčivým problémem, který Američany skutečně trápí, je totiž zločinnost nelegální migrace. Pěkně zpracované statistiky kriminality v USA jsou třeba zde.
Montaně sice vládnou republikáni, ale dvě křesla ve federálním Senátu si s demokraty férové rozdělili. Jedno místo ve Sněmovně reprezentantů USA si ale nechali pro sebe. Ve státních zákonodárných sborech převládají republikáni, v Senátu v poměru 30:20, ve Sněmovně 58:42. Guvernérské křeslo nicméně odevzdali demokratovi Stevu Bullockovi.
Po letošním sčítání lidu by stát mohl získat zpět druhé kongresové místo, o které v roce 1992 přišel. Dva volební okrsky také lépe demonstrují politické rozložení sil. Zatímco východní Montana je rozhodně republikánská, západní je spíše demokratická. Šikovným vytyčením hranic nových volebních okrsků však může jedna ze stran získat obě kongresová místa.
Rozkaz zní jasně
Na obrázku vidíme Steva Bullocka (54), demokratického guvernéra státu Montana, kterým je od roku 2013. Předtím působil jako generální prokurátor Montany a na radu Baracka Obamy kandiduje do Senátu Kongresu, kde má oblíbený guvernér celkem slušně vyhlídky. Jeho stranický úkol je jasný: zničit republikánskou převahu v Senátu USA. K souboji vyzval republikána a dosavadního senátora Steva Dainese (58). V průzkumech však vede o tři procenta republikán Daines a z celoročních průzkumů to vypadá, že náskok snad udrží. I když je guvernér Bullock považován za umírněného demokrata, splňuje všechny požadavky na pravého demokrata (podporuje potrat – vetoval veškeré snahy ho omezit – bojuje s počasím, apod.). Na druhou stranu je z Montany, takže musí být proti omezování těžby, který tak vehementně prosazovala Clintonová ve své neúspěšné prezidentské kampani v roce 2016. Bullock podporuje trest smrti a je proti zpřísňování kontroly zbraní. V roce 2014 zrušil zákaz sňatků osob stejného pohlaví v Montaně, čímž se Montana stala 34. americkým státem, který legalizoval manželství osob stejného pohlaví.
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
