Nebudeme zdržovat – lidé ze státu New Mexico si za svého prezidenta přejí Joe Bidena. Demokraté tu vyhráli šest ze sedmi posledních voleb, tou výjimkou je George W. Bush z roku 2004. New Mexico je velké asi jako Polsko, ale má jen něco málo přes dva miliony obyvatel. Hodnota HDP (2,5 bil. Kč) ho řadí na 38. příčku pořadí výkonu států USA. Ve srovnání s Českou republikou, která dosahuje HDP okolo 5,5 bil. Kč ale s deseti milióny obyvatel, je to výkon moc pěkný. Nicméně, na americké poměry jde spíše o stát chudý.
New Mexico je státem těžby ropy, statisícových stát dobytka a domovem indiánského kmene Navajo, který se stal v důsledku počinu americké kinematografie (film Kód Navajo) populárním, když byl jazyk tohoto národa použit jako šifrovací kód pro válku v Tichomoří. Japoncům se kód rozluštit nikdy nepodařilo.
Indiánská bída
Právní rámec indiánské existence na území Spojených států je vskutku velmi zajímavá problematika a právo domorodých obyvatel v autonomních rezervacích je veskrze odbornou záležitostí, podobně jako kterýkoliv jiný právní obor. Indiánské právo, jako soubor vztahů mezi příslušníky kmene, vztahů k jednotlivých státům (kmenová území se obyčejně rozprostírají napříč několika státy – kmenové území národa Navajo prochází územím států Arizona, New Mexico a Utah) a vztahy k federální vládě, vychází z Ústavy USA. Ze zajímavostí bych mohl uvést, že uznané kmeny, resp. jejich vrcholné orgány nemohou svá území prodávat. Dále např. veškeré své předpisy musí posoudit federální Úřadu pro indiánské záležitosti, což je úřad při Ministerstvu vnitra USA.
Indiánské rezervace mají svého prezidenta, zákonodárný sbor, soudní systém a jiné znaky státu. Kmen Navajo má také svou „navajskou ústavu“, nejvyšší soud, policii s cca třemi stovkami policistů, ministerstva (zaujalo mne ministerstvo ryb a divoké zvěře), atd. Partnerem pro jednání s kmenovými radami je vždy federální vláda. Co se týče trestního řízení, tak u těch méně závažných skutků jsou obecně legitimovány navajské orgány, u větších průšvihů jsou to federální orgány USA. Prezidentem národa Navajo je demokrat Jonathan Nez a viceprezidentem republikán Myron Lizer.
Řada indiánských kmenů na území USA podniká a neplatí daň z příjmů. Někteří indiáni provozují kasina, výnosy z jejich kasín se na území Spojených států odhadují na 12,5 mld. USD (287 mld. Kč) ročně.
Národ Navajo se však zabývá především chovem ovcí a koz, zpracovávají vlnu, vyrábějí deky a koberce a také vyrábějí šperky. Na poměry Spojených států žijí vesměs pod hranicí chudoby, polovina z nich nepracuje a trápí je po staletí alkoholismus. Do roku 2019 z nich také přibližně polovina žila bez elektřiny. Vládní infrastruktura národa Navajo tak víceméně žije z licenčních poplatků za prodaná práva na těžbu uhlí, ropy a zemního plynu bílým mužům. Existují také nějaké „státní“ indiánské podniky, ale je to více socialisticky zoufalé, než efektivní.
Tady to bouchlo…
New Mexico je také místo, kde došlo k prvnímu odpálení atomové zbraně pod kódovým označením Trinity. Došlo k tomu na střelnici Armády Spojených států White Sands 16. července 1945, v poušti Jornada del Muerto, asi 90 km od města Socorro. Termín nebyl zvolen náhodou, souviselo to se strategií prezidenta Harryho S. Trumana při vyjednávání v Postupimi (17. 07. – 02. 08. 1945). Výbuch bylo možné spatřit až ze vzdálenosti okolo 100 km, proto velitel základny vydal prohlášení o nehodě, při které explodovalo velké množství munice, ale nikomu se nic nestalo. Přísně tajný projekt Manhattan (nástupce projektu Tube Alloys) také ani jiný postup v té době neumožňoval.
New Mexico zastupují v Kongresu výhradně demokraté, v Senátu je to Martin Heinrich a Tom Udall a ve Sněmovně reprezentantů USA je to Debra Haalandová, Xochitl Torresová Smallová a Ben Ray Lujan. Guvernérem je taktéž demokrat, Michelle Lujanová Grishamová. Ve státním Senátu převládají samozřejmě také demokraté, a to v poměru 26:16. Ve státní Sněmovně pak v poměru 46:24.
Guvernérka Grishamová (60) je první ženou v této funkci v New Mexicu a také prvním Hispáncem tomto úřadě (v New Mexicu ale žije cca 50% Hispánců). Narodila se v Los Alamos, vyrůstala v hlavním městě Santa Fe. Bývala členkou Sněmovny reprezentantů USA (2013 – 2019), odkud si nepřinesla příliš dobrou reputaci. Jako členka delegace totiž při své služební cestě v roce 2013 do ázerbájdžánského Baku nepřiznala dary, které od místních vládců obdržela (nefritové náušnice, čajové soupravy, hedvábné šály, tkané koberce a další dary, celkem 34 položek). Nepřiznání darů v hodnotě nad 350 USD je etickým přestupkem, ale především velkou ostudou.
Potraty, zbraně a Izrael
Guvernérka je demokratka každým faldíkem. V otázce potratů zastává moderní názory, podle kterých potrat nikoho nebolí. V New Mexicu platí stále zákon z roku 1969, který provedení potratu a účastí při něm kriminalizuje s výjimkou případů vedoucích k záchraně života matky nebo proto, že její těhotenství bylo důsledkem znásilnění nebo incestu. Zákon je judikatorně sice zastaralý (je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu USA z roku 1973 známého jako Roe v. Wade) a je tak prakticky nevynutitelný, nicméně je to určitý symbol vztahu lidí z New Mexica k zabíjení dětí. Několikrát se ho demokraté pokoušeli zrušit a nahradit, ale nepodařilo se to. Guvernérka k poslední snaze z dubna 2019 zákon zrušit, uvedla: „Přineste mi ten návrh zákona a já ho podepíšu“.
V lednu 2019 podepsala guvernérka Grishamová výkonný příkaz nařizující, aby se stát New Mexico připojil ke Klimatické alianci Spojených států a aby se do roku 2030 snížily emise skleníkových plynů o 45% pod úroveň roku 2005. To by neměl být problém, protože se emise v New Mexicu od roku 2005 nezvýšily. Na tento argument vláda státu reagovala posměšně – něco v tom smyslu, že skleníkové plyny neznají hranice, což by se dalo vysvětlit, jako snaha guvernérky eliminovat i ty emise, které do New Mexica připlují odjinud.
Grishamová je nepřítelem zbraní a přítelem minimální mzdy ve výši 12 USD na hodinu, která v tomto chudém státě dělá podnikatelům celkem problémy. K dobru jí však musíme přičíst vztah k státu Izrael, který v ní má hlasitého zastánce. Odsoudila všechny rezoluce OSN ze strany arabských a evropských pomatenců namířené proti tomuto židovskému státu.
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
