V pondělí byl jmenován nový ministr školství, Przemyslaw Czarnek, tímto posledním krokem v rekonstrukci polské vlády politické změny skončily, možná na dobu několika let. Tisk rovněž informuje o summitu Iniciativy Trojmoří, polsko-americké jaderné spolupráci a vývoji situace v Bělorusku.
V pondělí se v Tallinu setkali účastníci 5. summitu Iniciativy Trojmoří (Polskem vedená iniciativa států mezi Středozemním, Baltským a Černým mořem), setkání kvůli epidemické situaci proběhlo částečně on-line, ačkoliv prezidenti Polska a Bulharska, Andrzej Duda a Rumen Radev, se do estonského hlavního města vydali osobně. Dálkově se schůzky zúčastnil mimo jiné německý prezident Frank-Walter Steinmeier a americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
Síla států Trojmoří
„Pokud nám skutečně záleží na tom, aby iniciativa byla pro region přínosem, měli bychom prostřednictvím našeho fondu realizovat investice v regionu“ – prohlásila v rozhovoru pro list „Dziennik Gazeta Prawna (DGP)“ estonská prezidentka Kersti Kaljulaid.
Podle vedoucího polské prezidentské kanceláře Krzysztofa Szczerského je zmíněný Investiční fond Iniciativy Trojmoří jedním z největších výdobytků tohoto uskupení. „Iniciativa je založena na přesvědčení států ležících na východě Evropské unie, že spolupráce je v zájmu rychlejšího nivelování rozdílů v životní úrovni mezi západem a východem unie nezbytná, že náš region potřebuje integraci na ose sever-jih. Motivující je také politický aspekt. Uskupení ukazuje, že ve zkostnatělé Evropě je stále místo na nové politické ideje a projekty (…). Iniciativa Trojmoří je také velmi konkrétní a tvoří reálné projekty, jež lze vyzbrojit reálnými nástroji“ – vysvětloval Szczerski v rozhovoru po revue „Polski Przeglad Dyplomatyczny“.
Konkrétní spolupráce a důvěra mezi partnery z Iniciativy Trojmoří a z Visegrádské skupiny se projevila také minulý týden na summitu Evropské rady. Premiér Mateusz Morawiecki nemohl kvůli karanténě do Bruselu odletět, polské stanovisko prezentovala Česká republika a Maďarsko – informuje polský tisk. Kancelář polského premiéra zdůraznila, že Morawiecki byl ve stálém kontaktu se svým českým i maďarským protějškem, zpřístupnil jim také polská stanoviska k jednotlivým bodům agendy.
Atom z Washingtonu v zemi na Visle
Během summitu v Tallinu se také rozhoduje o polsko-americké dohodě o rozvoji programu jaderné energetiky a nevojenského jaderného průmyslu v Polsku. Americký ministr energetiky Dan Brouillette podepisuje smlouvu za oceánem, polská strana jej tudíž podepíše ještě tento týden, po doručení dokumentu do Varšavy. Ve smlouvě stojí, že Polsko a USA provedou během roku a půl společnou analýzu, na jejímž základě se Varšava rozhodne o konečné volbě partnera pro stavbu jaderné elektrárny. Přední americké firmy z tohoto sektoru mezitím provedou přípravné a projektové práce – informuje „DGP“.
Význam změn v USA pro Evropu
Deník „Rzeczpospolita“ se zamýšlí nad podobou vztahů mezi USA a střední a východní Evropou, pokud by došlo ke změnám v Bílém domě. V roce 2016 byl Viktor Orbán prvním evropským politikem, který v kampani podpořil Trumpa. Teď v deníku „Magyar Nemzet“ prohlásil: „Známe dobře vládu demokratů, je založena na morálním imperialismu. Nechceme si tuto zkušenost zopakovat“ – připomíná autor článku a dodává: polský prezident, premiér či ministr zahraničí se takovýmto prohlášením vyhýbá. Komentář také připomíná výroky, v nichž se Trumpův protikandidát Joe Biden kriticky, často na základě fake newsů, vyjadřoval o Polsku. Současně autor zdůrazňuje, že pro USA je prioritou střet s Čínou, z hlediska Polska se toho tedy moc nezmění, ať už listopadové volby vyhraje kdokoliv.
Za východními hranicemi
Polští komentátoři také nadále sledují události v Bělorusku, kde se situace nestabilizuje. Ochromené hlavní město, davy protestujících a zástupy ozbrojených policistů. Bělorusové odpočítávají dny do konečného termínu „lidového ultimáta“ – píše běloruský zpravodaj „Rzeczpospolité“. Sobotu 25. října totiž opoziční lídři určili jako „deadline pro všechny, kdo si zadávají s Lukašenkovým režimem“. Je to také signál pro všechny Bělorusy: buďto teď, anebo se perspektiva svobody vzdálí a Bělorusko na dlouhou dobu zabředne do protestů, během nichž jsou lidé zatýkáni a mrzačeni – vysvětluje v rozhovoru s deníkem Franak Viačorka, spolupracovník Svjatlany Cichanouské. Sama disidentka požaduje, aby Lukašenka do 25. října podal demisi, zanechal represí a propustil politické vězně. Pokud prezident na tyto podmínky nepřistoupí, chce opozice vyhlásit generální stávku a iniciovat celostátní protesty.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!