Ještě nikdy od občanské války nebyla americká společnost tak zoufale rozhádaná. Volby v roce 2016 prokázaly, že 43 procenta voličů se sice pozitivně vyslovili o Hillary Clintonové a 38 o Donaldu Trumpovi, avšak pouze 36 procent považovalo Clintonovou za důvěryhodnou osobu a 33 procent soudilo podobně o Trumpovi. Více než polovina obyvatel (53 procenta) se obávala zvolení Clintonové a ještě o něco větší počet lidí se přímo děsil nástupu Trumpa (57). Nikdy v našich dějinách nestáli proti sobě tak šíleně nenávidění kandidáti na prezidentský úřad.
Ve volebním duelu de facto omezeném na dvě osoby nezbytně každý z nich získal miliony podporovatelů. Ovšem většina příznivců každého z obou kandidátů s ním nebyla úplně spokojena. Tito lidé ale nepříčetně napadali voliče z opačného tábora a mnozí kvůli tomu dokonce přestali mluvit se svými přáteli a příbuznými. Jak je tohle možné? Podle průzkumu veřejného mínění Pew Research z července 2017 se 47 procent voličů, kteří se označili za liberální demokraty, přiznalo, že budou mít velké potíže, aby nadále udržovali přátelské vztahy s voliči Trumpa. Mezi konzervativci, kteří jsou tradičně tolerantnější, se našlo pouze 13 procent nesmiřitelných. Není ovšem jisté, zda by se poměr nezměnil, kdyby Trump prohrál. Je ale příznačné, že prakticky polovina (47 procent) voličů Clintonové nemá mezi svými známými ani jediného příznivce Trumpa. Překvapující je i statistický údaj, že 68 procent demokratů pociťuje v rozhovoru s politickým oponentem „tíseň nebo přímo frustraci” a 52 procenta republikánů na tom nejsou o nic lépe. Co se to s námi najednou stalo?
Kam zmizela důvěra?
Tento hluboký rozkol společnosti nezapadá do běžného politického klání, jak jsme na ně byli zvyklí. Američané ztratili důvěru v klíčové instituce státu, ta podle průzkumu Gallupova ústavu klesla na 32 procent. Jen 27 procent občanů důvěřuje bankám, pouze 20 novinám, 41 církevním institucím, pouhých 19 procent federální vládě a 39 procent zdravotnickému personálu. Pouze třetina obyvatel respektuje učitele, pouhých 18 procent uznává autoritu vedení velkých firem a Kongresu už nevěří téměř nikdo – zanedbatelných 9 procent. Stále ještě důvěřujeme policii, ale i její podpora pomalu klesá, zejména mezi demokraty. Všeobecné přízni se těší už jedině armáda, což je celkem pochopitelné, když se stará o společnou obranu.
Co je ještě smutnější: přestali jsme také věřit jeden druhému. V roce 2015 už jen 52 procenta občanů důvěřovalo svým sousedům, mezi černochy to bylo 31 procent a mezi Jihoameričany 27 procent. Dnes už pouze 46 procent lidí alespoň jednou za měsíc navštíví souseda, v roce 1974 to bylo 61 procento. Nedávný průzkum prokázal další propad důvěry občanů: těch, kteří si myslí, že „většině lidí lze věřit”, je pouze 31 procent.
Rostoucí počet Američanů se vyjadřuje negativně i o demokracii. V říjnu 2016 se v jednom průzkumu 40 procent občanů přiznalo, že „v ni už moc nevěří” a dalších 6 procent prohlásilo, že ji tak jako tak nikdy nedůvěřovali. Dohromady je to téměř polovina všech obyvatel, a tak se nelze divit, že pouze 31 procento dotázaných vyjádřilo ochotu v případě prohry svého kandidáta uznat výsledek hlasování a 80 procent nepochybuje, že je Amerika rozpolcena jako nikdy ve svých dějinách. A to máme za sebou plnokrevnou občanskou válku, střety kvůli segregačním zákonům a domácí terorismus šedesátých let 20. století.
Pošetilé bitvy
Rozkol zasahuje především veřejnou sféru. Dnes už ani fotbalové utkání nelze v klidu sledovat, aniž by se do toho vložily debaty o protestech proti národní hymně, dokonce ani zábavní televizní pořady se neobejdou bez hádky o zastoupení žen, ba mnohdy se politice a volební kampani nedokáží vyhnout ani církve a bohoslužby. Často se handrkujeme o nicotnosti – a čím jsou pošetilejší, tím ostřejší slovní bitky vyvolávají.
Co se to s námi proboha stalo? Na to odpoví už zítra druhý díl ukázky z knihy amerického konzervativního novináře, komentátora a spisovatele Bena Shapira Jak zachránit západní civilizaci, kterou vydalo nakladatelství Leda v roce 2020
Benjamin Aaron Shapiro (36) vystudoval na Kalifornské a Harvardově univerzitě politickou filosofii a právo cum laude a od svých 17 let, kdy se stal nejmladším syndikovaným sloupkařem píšícím pro konsorcium médií, patří mezi nejaktivnější politické debatéry v americké slovní válce mezi progresisty a konzervativci.
Od roku 2015 vede své vlastní liberálně konzervativní webové stránky The Daily Wire. Svou obhajobou svobody slova a racionální diskuse si vysloužil nenávist levice a dnes už nemůže veřejně přednášet bez ochrany policie. Stal se také hlavním terčem antisemitských útoků ze strany extrémních nacionalistů.
K dnešku publikoval deset knih na politická a kulturní témata, v nichž kritizuje levicový progresivismus. Jsou to například Vymyté mozky. Jak univerzity indoktrinují (2004), Pornografická generace (2005), Levicová kultura zastrašování (2013), Lid proti Obamovi (2014), Pod roztříštěným morálním vesmírem (2014). Bestseller Jak zachránit západní civilizaci (The Right Side of History: How Reason and Moral Purpose Made the West Great) je jeho první česky vydanou knihou.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
