Texas je spolehlivým republikánským územím, demokrata si tu za prezidenta přáli naposledy v roce 1976. Ve státu dobytka, nafty a texaských klobouků tehdy vyhrál Jimmy Carter z Georgie nad Geraldem Fordem z Michiganu. Pokud Texas s necelými 30 milióny obyvatel do budoucna nezůstane republikánský, mohou se konzervativci s prezidentováním na dlouhá desetiletí rozloučit. Bez 38 texaských volitelů 270 hlasů potřebných pro vítězství získat nemohou. Trump zde sice vyhraje, jeho podpora je ale klesající.
Červenost státu umocňují nejznámější Texasané – otec a syn Bushovi. George HW Bush (†2018) byl Reaganův viceprezident a poté prezident v letech 1989 – 1993, což si dobře pamatujeme. Jeho syn, George W. Bush (74), první z bojovníků proti muslimskému terorismu, byl prezidentem v letech 2001 – 2009, když předtím zastával post guvernéra státu Texas.
Klan Bushů
Rodina Bushova, nejúspěšnější politická dynastie v amerických dějinách, se honosí několika dalšími zajímavými osobnostmi:
- Samuel P. Bush, dědeček prezidenta Bushe staršího, byl poradcem prezidenta Herberta Hoovera.
- Prescott Bush, otec prezidenta Bushe staršího, byl senátorem Kongresu USA za stát Connecticut.
- Jeb Bush (67), mladší bratr prezidenta Bushe mladšího, býval guvernérem státu Florida. A nakonec i jeho syn, George P. Bush (46), o kterém si něco dalšího povíme později.
Rodina je to velká, několik Bushů úspěšně podniká nebo zastává významné manažerské funkce. Několik dalších působí v komunální politice nebo zastávají různé pozice ve státní správě. Celé příbuzenstvo, včetně vyženěných rodin, spolupracuje a nenalezl jsem také žádné významné skandály, které by vzájemnou nevraživost nebo společenské poklesky dokládaly. Záchranné mechanizmy, znemožňující negativní mediální pozornost k členům této dobře známé rodiny, fungují na výtečnou.
Texas je spolehlivě republikánským státem, 38 jeho volitelů státu dá i letos své hlasy Donaldu Trumpovi. Nejedná se však o míru podpory, kterou můžeme vidět v ostatních jižanských státech. V roce 2016 zde Trump zvítězil se ziskem 52,2 % hlasů ku 43,2 % hlasů pro Hillary Clintonovou, což je sice přesvědčivé vítězství, nicméně nemůžeme Texas odměnit označením republikánská pevnost.
Trend Trumpovy podpory v Texasu je od konce září jasně klesající – z původních 50 % ztratil v průměru tři procenta. Na jeho klesající podpoře v Texasu se shodují všichni. Momentálně si Trump v Texasu prožívá nejnižší podporu republikánského prezidentského kandidáta za posledních dvacet let (48:47). Za nižší podporou i zde hledejme především rychle rostoucí hispánskou populaci.
Zveřejněné průběžné výsledky průzkumů v Texasu mají velký psychologický vliv. Jednak jde o největší republikánský stát a jednak má Texas obecně velký ekonomický (a politický) vliv v rámci celých Spojených států. Opakovaně zveřejněný sestupný trend podpory kandidáta právě v Texasu ovlivňuje preference zejména skupiny nerozhodnutých (někteří odborníci hovoří až o 5 %). Skalní příznivce samozřejmě neodradí, ale na nižší stupně podporovatelů v módu „spíše ano“ mají důležitý vliv. Američtí voliči jsou sice zkušenější, než třeba ti čeští, a důvěra v mainstreamem šířené informace i v USA dlouhodobě klesá, přesto nejsou předvolební průzkumy ve skutečnosti vůbec podceňovány (žádný volič totiž nechce prohrát volby, to platí vždy a všude).
Jde o COVID-19
Rozdíl v podpoře Donalda Trumpa v polovině října 2020, ve srovnání s podobným obdobím roku 2016, činí v průměru -4%. To může znamenat ledacos. Podle mého mínění jde o kombinaci několika faktorů. Prvním je jistě vyšší přijatelnost „klidného“ Bidena u starších voličů, než kterou mohla získat naopak „agresivní ženská“ Clintonová. Druhým důvodem může být také obava starších voličů z Trumpova podceňování čínské chřipky (jsou rizikovou skupinou). CNN do toho všeho nikdy nepřestává bombardovat voliče o nebezpečí plynoucí z onemocnění COVID-19, vysílá v zásadě permanentně příběhy hrdinství i podlostí a ukazuje dramatické záběry o úsilí zdravotníků, což obavy z onemocnění systematicky prohlubuje, a hlavně, vytváří negativní obraz každého, kdo onemocnění podceňuje (Trump).
V českých médiích je zcela bez skrupulí Trump vyjevován, jako blázen, který může za statisíce mrtvých – Biden jako člověk, který umí problém klidně pojmenovat.
Z poslední televizní debaty jasně vyplývá, že soupeři bojují za pomoci i zakázaných zbraní (Obama kritizoval Trumpa, což je porušení nepsaného pravidla, které zatím žádný bývalý prezident neporušil).
Bidenova marketingová nit se šmodrchá okolo dvou témat. Prvním, více podprahovým, je veřejné zdravotní pojištění, resp. zdravotní péče obecně. Sděluje tím, že pokud by vládli demokraté, zvládnou nezvladatelný nápor akutně nemocných COVIDem-19 mnohem efektivněji – lidé by neumírali. S tím souvisí prohlášení Bidena, že za dvě stě tisíc mrtvých Američanů může Republikánská strana, která systém zdravotní péče v jejich státech zkomplikovala, tj. za mrtvé může především Trump. Není to sice fér argument neboť nápor nemocných nezvládají ani socialistické evropské státy, které vzájemné okrádání zkompletované do hesla „dostupná zdravotní péče“, mají zavedeno desítky let. Odpovědnosti federálního prezidenta Trumpa za úroveň zdravotní péče v jednotlivých státech Unie, je možné snadno odmítnout neboť k tomu má pramálo kompetencí. Co se týče trvalého bydliště mrtvých, ti pochází především z městských aglomerací a metropolitních oblastí, které, jak dobře víme, jsou především demokratickými baštami.
Druhým marketingovým a nijak neskrývaným okruhem Bidena, je sama postava Donalda Trumpa. Je vykreslována jako pošukální a nezodpovědná bestie, lačnící jen po penězích. Tuto charakteristiku přejala většina demokratů a víceméně tím (úspěšně) nahrazuje racionální argumentaci (je to magor, takže je úplně jedno, co dělá a říká). Výrazové schopnosti Trumpa jsou v médiích nakloněných Bidenovi zobrazovány výhradně jako neohrabané (slon v porcelánu) se zvláštní zálibou se soustředit na to nejméně podstatné. I Česká televize se totálně zhlédla v intonaci Trumpova hlasu, zejména v jeho naléhavé poloze, kdy skutečně působí podivně, až nepříjemně. Každý šot ČT tuto věčně málo významnou část obsahuje, přitom v poslední debatě to nejpodstatnější řekl naopak v klidné, o řád lépe poslouchatelné intonaci. (Jako pozorný divák zkrátka nevěřím tomu, že editory České televize u Trumpa pokaždé a vždy zaujmou jen ty kvílené pasáže jeho přímé řeči – to mohou vyprávět holubům a voličům TOP09.)
Co se týče Trumpovy strategie, ta se točí okolo stále stejného – totiž ekonomických problémů. Kritizuje demokratické guvernéry, že jejich opatření nejsou efektivní a až příliš ustrašená – způsobují tím zbytečné astronomické škody. V řadě států došlo k úplnému uzavření opakovaně a bez zjevného epidemiologického efektu, ale o bezradnosti demokratických guvernérů se hovořit rozhodně nedá. Nakonec i některé z nich Trump veřejně pochválil (na pochvalu reagovali vždy podrážděně). Venkovští voliči Trumpovi věří (tam je nemoc rozšířena mnohem méně), myslí si stejně jako on, že ochranářské úsilí má být směřováno k rizikovým skupinám a zavření ekonomik nemá logiku. Řada z nich má o nemoci jasno – jde o Boží trest za sodomisticky vedený způsob života.
Buď jak buď, covidová krize je stěžejní téma letošních voleb. Ať už má smrt statisíců Američanů svůj původ v Číně a v extrémně nezdravém životním stylu Američanů nebo proto, že prezident se z nemoci uzdravil za tři dny neboť nenosil roušku, je do 3. listopadu vlastně jedno.
Osmá nejsilnější ekonomika světa
Texas, po Aljašce největší stát federace, je větší než Francie nebo Ukrajina. HDP ve výši bezmála dvou biliónů dolarů (asi devítinásobek českého výkonu) ho staví na druhou příčku v rámci USA a na osmou v celosvětovém srovnání. Výkon státu Texas je vyšší než výkon Kanady, Brazílie, Austrálie, Jižní Koreje nebo třeba Ruska. I když HDP není jediným hodnotitelem bohatství země, jde jistě o jedno z nejdůležitějších hledisek.
Jak už víme z vyprávění o jiných státech Unie, tam, kde mají demokraté delší dobu nižší politický vliv, dochází k jejich radikalizaci. Nejinak je tomu v Texasu. V demokratických primárkách zvítězil Biden se ziskem 34,5 % hlasů, Sanders ale získal nebezpečných 30%. Na bedně stál ještě Bloomberg (14,4 %), další viditelná místa zaujali Warrenová (11,4 %) a Buttigieg (4 %).
Senátory v Kongresu tvoří republikánské duo John Cornyn a Ted Cruz (ano, to je ten Cruz, který nenávidí Trumpa a Trump o něm řekl, že je lhář). Poměr zástupců ve Sněmovně reprezentantů USA je 22:13 ve prospěch republikánů. Ve státním Senátu převládají také republikáni (19:12) a ve Sněmovně taktéž (83:67). Guvernérem státu je známý republikán Greg Abbott.
Rozhodující voličskou skupinou jsou v rámci celých USA vysokoškolsky vzdělaní běloši. Ti svým vlivem určují, kdo bude zvolen. Ač tuto slabikářovou marketingovou berličku Trump zlomil přes koleno ve volbách 2016, kdy poprvé vznikla velká preferenční propast mezi touto skupinou a těmi, které měla ovlivnit, svůj důležitý vliv zejména ve venkovských oblastech stále má. Městské aglomerace jsou více vyhraněné, nerozhodnutých voličů je zde méně.
Budoucí prezident?
Na obrázku je George P. Bush (46), synovec prezidenta Bushe mladšího. Zmiňován je často, jako další kandidát na prezidentský úřad z rodiny.
Od roku 2018 vykonává své druhé čtyřleté volební období, jako předseda mocného Texaského pozemkového fondu (Texas General Land Office). Ten spravuje státní pozemky o rozloze asi 5 milionů hektarů a také nerostné bohatství státu. Z výnosů fondu se financuje státní školství a jiné kapitoly veřejných výdajů, což je v gesci předsedy fondu a také předmětem předvolebního boje kandidátů o tento důležitý post.
George P. Bush jako jediný z rodiny otevřeně podporuje Donalda Trumpa, ostatní významní členové rodiny jsou k Trumpovi více než chladní. Jeho matka, Columba, je hispánského původu, proto George umí plynně španělsky, což ho dělá atraktivním pro nebývale rychle se rozrůstající hispánskou populaci.
Republikáni budou muset na vysokou hispánskou porodnost adekvátně reagovat. Nemusí sice ukládat stranické úkoly v podobě sňatku s krásnou hispánkou, jako se „obětoval“ Jeb Bush, aby se rodili budoucí úspěšní republikáni, ale Hispánci nebo také Latinos, jednoduše jsou tradičními voliči Demokratické strany.
Problém republikánů na Floridě, kde silná kubánská imigrace ze zkušenosti většinou demokraty nevolí (vědí, co znamená socialismus), není levicovatění Kubánců, nýbrž vysoká porodnost demokratických Portorikánců. Ta způsobila, že je jich už skoro stejně jako republikánských Kubánců.
Kulturní rozdíl mezi Afroameričany a Latinos spočívá ve společenské úspěšnosti. Postavení Hispánců v další generaci má obecně vzestupnou tendenci a jejich podíl na kriminalitě se postupně také snižuje. Hispánci však nedosahují socioekonomické úrovně odpovídající střední třídě ve druhé nebo třetí generaci, jak můžeme vidět u většiny imigrantů z Asie. Hispáncům to trvá v průměru o 20 let déle. Tento populační trend mění politickou mapu USA.
Doktor práv George Prescott Bush (Prescott je po pradědečkovi) v rámci své vojenské služby prodělal výcvik zpravodajského důstojníka a sloužil osm měsíců v Afghánistánu. O jeho totožnosti, jako vnukovi a synovci prezidenta, neměl ponětí ani jeho velitel. Účastní se řady oficiálních diplomatických misí a byl také součástí různých delegací Kongresu USA. Využívá se jeho hispánského a prezidentského původu a on tím získává zkušenosti.
Je jediným Bushem, který vyhrál své první volby a který získal většinu hispánských hlasů. Od League of United Latin American Citizens získal ocenění „Señor Internacional“. Jde o největší a nejstarší hispánskou organizaci ve Spojených státech, ocenění získal za podporu asimilace Hispánců.
Trump mezi Amerikou a socialismem
V ekonomických otázkách je považován za fiskálně konzervativního. Po nástupu do funkce předsedy pozemkového fondu propustil na 100 zaměstnanců, nejdříve jim však vyplatil dohromady 1 milión dolarů na odchodném a čtyři měsíce po jejich propuštění jim platil mzdu. Za to, že tu jsou zbyteční, nemohou, komentoval své kroky médiím, která ho nařkla ze strachu před žalobami propuštěných.
George P. Bush je ženatý, má dva syny. K podpoře Donalda Trumpa řekl: „Trump je jediná věc, která stojí mezi Amerikou a socialismem.“
Kdo všechno z významných republikánů nebude volit Trumpa se můžete dočíst třeba zde.
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
