V předvolebním hodnocení jsme po americku užívali pro stranicky vyhraněný stát termín „pevnost“ a pro stát, ve kterém není výsledek jasný, jako „bojiště“. Wisconsin je rozhodně tím bojištěm. Na Hillary Clintonovou tu Trump před čtyřmi lety vyhrál doslova o chlup – o 0,77 procent.
Wisconsin, jezerní stát na Středozápadě, je bohatý, jeho HDP 352 mld. dolarů (60.425 USD na obyvatele) ho řadí na 21. příčku ekonomického výkonu států USA. Je o něco menší, než Česká republika, žije zde kolem šesti milionů obyvatel. 86% z nich jsou běloši, černochů tu žije asi 6%. Nábožensky jde skoro z poloviny o protestantský stát, římských katolíků je asi čtvrtina, stejně jako neznabohů.
Vymazané úspěchy
Donald Trump lidem z Wisconsinu před volbami slíbil nová pracovní místa, zejména ve výrobním sektoru. Nezaměstnanost zde, a všude po Spojených státech, skutečně klesla na rekordně nízkou úroveň. Trumpovy ekonomické úspěchy sice nepostavily na nohy zejména zpracování mléka, které bylo vládou Baracka Obamy hned po energetice postiženo nejvíce, přesto se lidé ve Wisconsinu měli rozhodně lépe, než za vlády demokrata Obamy. Jenže přišel koronavirus, který většinu z politických zisků Trumpa smazal a je bez nadsázky tragikomické, že Bidenovi k vítězství „pomáhá“ zrovna virová epidemie z Číny. (Úspěšné podnikání jeho syna v Číně je předmětem častých dotazů novinářů, kteří se poněkud škodolibě Bidena ptají, jak to přesně myslí, že s čínským exportním deficitem zatočí.)
Podle průzkumu Marquette Law School (data z 21. a 22. října) vede ve Wisconsinu Biden 48:43% s tím, že 7% respondentů uvedlo, že nebude hlasovat nebo nejsou ještě rozhodnutí. Z republikánů volí Bidena 7% a z demokratů volí Trumpa 3% dotázaných. Podle průzkumu ABC News a Washington Post je stav k dnešnímu dni 57:40 ve prospěch Bidena. To, že se Trump rozčiluje, není se co divit.
Nejvyšší soud USA minulé pondělí potvrdil platnost volebních předpisů státu Wisconsin. Připočítány budou jen ty platné hlasovací lístky, které dojdou do dne konání voleb (3. listopadu), tedy nikoliv ty, které byly předány poště nejpozději v den konání voleb, jak se požadovalo. Zajímavé je, že Nejvyšší soud USA rozhodl v podobné věci týkající se státu Pensylvánie přesně naopak. Tam budou zohledněny i ty hlasovací lístky, které sice dojdou později, ale budou mít poštovní razítko s datem nejpozději 3. listopadu. A aby toho nebylo málo, minulou středu Nejvyšší soud USA zakázal v Alabamě hlasovat na ulici před domem. To se týkalo zejména nemocných COVIDem-19, za kterými by měla přijet volební komise s urnou. Ač se nám to zdá jako celkem normální požadavek, v Alabamě to kvůli prokazování totožnosti, kapacitě volebních komisí a kvůli jiným technickým důvodům zkrátka možné není. Nezapomeňme, že hovoříme o volbách v USA, kde se osobní aktivita vždy očekává a pasivita naopak vždy trestá.
Rád bych napsal, že 10 volitelů z Wisconsinu dá hlas Donaldu Trumpovi, ale nenašel jsem jediný průzkum, který by mi to dovolil tvrdit. V roce 2016, kdy zde Trump nad Clintonovou vyhrál, průzkumy tvrdily něco o přesvědčivém vítězství Clintonové. V druhé polovině října 2016 se její vítězství měřilo nejméně dvouprocentním náskokem, většinou s náskokem přes šest procent, některé průzkumy se nebály přijít i s rozdílem 12%. „Jestli bylo něco, co nás ve volbách 2016 skutečně překvapilo, tak to byl Wisconsin,“ řekla po volbách Hillary Clintonová.
Demokratické primárky zde vyhrál Biden (62,9%), Sanders přesvědčil třetinu demokratů ve Wisconsinu (31,8%). Ostatní kandidáti získali 1,5% hlasů a méně. Donald Trump ve stranických volbách i zde vyhrál (97,4% hlasů).
Starý pardál Sensenbrenner
V Senátu Kongresu USA zastupují stát Wisconsin republikán Ron Johnson a demokratka Tammy Baldwinová. Stranický poměr zástupců ve Sněmovně reprezentantů USA činí 5:3 ve prospěch republikánů. Ve státních zákonodárných sborech převládají také republikáni, v Senátu 19:14 a ve Sněmovně 63:36. Situaci vyvažuje demokratický guvernér Tony Evers.
Jim Sensenbrenner (77), republikánský člen americké Sněmovny reprezentantů od roku 1979, letos už nekandiduje. V roce 1998 přijal funkci prokurátora (House manager) v procesu odvolávání prezidenta (impeachment) Billa Clintona. Je však především architektem řady významných zákonů; Patriot Act z roku 2001 patří jistě mezi nejdůležitější.
Patriot Act byl, a z části dosud vlastně je, soubor desítek zákonů a také stovek změn již platných zákonů, které ve svém souhrnu legalizovaly boj americké vlády proti světovému terorismu po 11. září 2001. Fakticky šlo o posílení pravomocí bezpečnostních služeb a zefektivnění jejich práce. Patriot Act také vytvořil právní rámec pro vyplácení finančních odměn za poskytnutí informací vedoucích k dopadení významných teroristů a také rámec pro odškodňování obětí terorismu. Došlo také ke konsolidaci informací o kritické infrastruktuře a způsobu její ochrany, k zavedení nových trestných činů, apod.
Kongresman Sensenbrenner je také hlavním architektem amerického rodného čísla (ID) z roku 2005, kterým se zavedly jednotné federální standardy pro vydávání všech typů průkazů totožnosti a způsoby jejich ochrany před paděláním, vše v návaznosti na imigrační a azylovou politiku.
Republikána Sensenbrennera by měl jako zástupce pátého kongresového volebního obvodu nahradit buď demokrat Tom Palzewicz nebo republikán Scott Fitzgerald. Tento bohatý a bělošský volební obvod zahrnuje předměstí města Milwaukee, dále města West Bend, Jefferson, Waukesha a další. V roce 2016 zde vyhrál Donald Trump nad Hillary Clintonovou 57:37% hlasů. Větší šance se dávají republikánovi Fitzgeraldovi.
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
