V prvním díle úryvků z knihy Bena Shapira Jak zachránit západní civilizaci jsme se dozvěděli o fatálním rozdělení americké společnosti, kde si dvě strany nejen nevěří, ale v zásadě spolu už odmítají komunikovat. Ve druhém díle pro to nabídl Ben Shapiro nejčastější vysvětlení, jaká se obvykle nabízí. A nyní přináší své vlastní, opřené o osobní zkušenost. Ve třetím díle popsal své osobní zkušenosti, když na něj při přednáškách fyzicky útočili levicoví studenti. Nyní se podíváme na hlubší kořeny problému současné západní civilizace.
Jistě, filosofové sami neurčují dějiny. Adam Smith nevynalezl kapitalismus a Immanuel Kant neobjevil morálku. Avšak myslitelé otevírají pohled na problémy a předávají nejdůležitější ideje své doby. V románu Vojna a mír se Lev Nikolajevič Tolstoj zabývá otázkou, co hýbe dějinami a dochází k závěru, že je těch sil materiálních i duchovních mnoho, ale v určitou chvíli se některé sloučí a vyvolají kolektivní hnutí. Ovšem i samotné ideje mají značný vliv a myšlenky velkých myslitelů představují významnou motivaci na cestě životem. Jednáme, protože věříme.
Je zapotřebí, abychom si uvědomili, co je zásadní. Uznáváme snad ještě osobní svobodu, neboť Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, a tak nám umožnil zkoumat a využívat boží svět ke svému prospěchu. Takový je odkaz Athén a Jeruzaléma, který zrodil naši dvojdomou civilizaci i nás jako jednotlivce. Zdědili jsme diamanty duchovních géniů svobody, víry a rozumu. Zdědili jsme i přesvědčení, že je život víc než jen konzum a úsilí vyhnout se bolesti. Hlavním úkolem člověka je ctnostný život a povinností vlády je neomezovat individuální svobodu, bez níž by morálka i víra v rozum ztratily svůj význam a my bychom nemohli zlepšovat svůj úděl ani svět. Pokud věříme, že lidské bytosti mají vyšší smysl než pouhé přežívání, jsme dědici Jeruzaléma a Athén.
Tento dvojí zdroj židovsko-křesťanské symbiózy položil základ vědy a v podobě přirozeného zákona i formulaci lidských práv. Dosáhli jsme nevídané prosperity, míru a uměleckých výkonů, porazili jsme nacisty i komunisty, zrušili otroctví a miliardy lidí vysvobodili z bídy a nemocí. Především však lidé získali duchovní rozměr. Na pilířích Jeruzaléma a Athén stojí Magna Charta, Vestfálský mír, Deklarace americké nezávislosti, Lincolnovo vyhlášení emancipace i slavný dopis Martina Luthera Kinga z vězení.
Ideologie, které tuto tradici popíraly, se zhroutily. Utopie jednolitého kolektivu a „sociální spravedlnosti” nahradila židovsko-křesťanské hodnoty i řecký přirozený zákon. Výsledkem byl hladomor a desítky milionů obětí v Sovětském svazu. Také nacisté nabídli extrémní alternativu – ta skončila vražděním rodin a dětí v plynových komorách. Miliony občanů ještě nedávno tak prosperující Venezuely dnes prchají z domova nebo z hladu jedí psy a kočky, protože i zde nastoupila vláda negace západní kultury.
My Američané už dlouhou dobu díky svým úspěšným dějinám považujeme pokrok a blahobyt za své rodové právo. Máme pocit, že se nás konflikty ostatních zemí netýkají, že nám nehrozí revoluce ani rozvrat. Říkáme si: jsme přece naprosto odlišní, nám se nic takového stát nemůže. S rozkladem společnosti je ale zapotřebí zápasit stále, zápas nikdy nekončí a naivní optimismus je naprosto mylný. Ve skutečnosti není náš blahobytný způsob života vzdálen od propasti víc než jednu generaci. Je opravdu zlé, když vidíme, jaký otřesný počet občanů ztrácí víru ve svobodu projevu a podnikání, nevěří v demokracii, společnou morálku a cíl. Jak opouštějí hodnoty, které nám daly všechno, co máme.
Odklon od židovsko-křesťanských hodnot a řeckého přirozeného zákona vede k morálnímu relativismu, podléhání pudům a vášním, společnost se rozpadá na pravěké kmeny a do popředí vystupuje individualistický hédonismus. Nemylme se, stále ještě čerpáme z podstaty své civilizace a práce našich předků. Začínáme ale věřit, že nahradíme soudržný národ vědeckým materialismem, nebo progresivistickou politikou, autoritativní vládou, či jakousi sadou různorodých společenských identit nazývanou intersekcionalita, možná i souručenstvím nacionalismu. Velký omyl. Po dvě století už přetínáme své historické kořeny, hromadí se protiklady a rozpory, a nyní už pozorujeme, jak ve společnosti bez hodnot a mezi jednotlivci bez smyslu života kultura pomalu odumírá.
Ani hospodářství Západu se nerozpadne naráz. Socialistické programy parazitující na infrastruktuře a tržním hospodářství nezpůsobí okamžitý kolaps, ekonomika ještě nějaký čas nápor unese. Bylo by ale naivní myslet si, že dlouho. Západ už delší dobu tyje z vědeckých a technických úspěchů minulosti, ale filosoficky už celé generace mele naprázdno. Vidíme, jak rapidně klesá porodnost, prudce se zvyšují státní výdaje a společnost polarizuje import přistěhovalců neznalých západních hodnot a často vůči nim antagonistických. S tím vším nejsme schopni nic udělat, protože se západní politika proměnila v bitvu mezi utopickými socialisty a radikálními nacionalisty. Prohrát musejí obě strany. Amerika dnes pomalu dohání starou etatistickou Evropu. Co nás v Americe kdysi svazovalo, se trhá.
Civilizační pouta se vytvářela ohněm, vodou, rozumem i modlitbou. Vývoj k modernitě byl dlouhý, trnitý a neobešel se bez násilí. Napětí mezi Jeruzalémem a Athénami je reálné, pokud ho ale zrušíme, most mezi nimi se zřítí. Musíme prozkoumat jeho základy a konstrukci, jinak stavbu nezachráníme. Západní civilizace se vytvářela tři tisíce let – ztratit ji lze během jediné generace.
Podívejme se na historické a filosofické základy této civilizace, i když nemáme možnost být všem velkým myslitelům po právu a na pozadí tisíce let dějin filosofie se nevyhneme zjednodušení. Musíme pochopitelně mnohé opomenout, takže zvídavý čtenář bude podle svého pokračovat v myšlení, které jej osobně zaujalo, a ku pomoci si vezme větší odborníky, než jsem já. Nabízím jednoduchý a co nejsrozumitelnější přehled všeobecně uznávaných idejí, aby vynikly zásadní otázky týkající se smyslu a moudrosti naší civilizace.
Začněme však od počátku.
Kde je počátek? To se dozvíte v dalším pokračování ukázky z knihy amerického konzervativního novináře, komentátora a spisovatele Bena Shapira Jak zachránit západní civilizaci, kterou vydalo nakladatelství Leda v roce 2020
Benjamin Aaron Shapiro (36) vystudoval na Kalifornské a Harvardově univerzitě politickou filosofii a právo cum laude a od svých 17 let, kdy se stal nejmladším syndikovaným sloupkařem píšícím pro konsorcium médií, patří mezi nejaktivnější politické debatéry v americké slovní válce mezi progresisty a konzervativci.
Od roku 2015 vede své vlastní liberálně konzervativní webové stránky The Daily Wire. Svou obhajobou svobody slova a racionální diskuse si vysloužil nenávist levice a dnes už nemůže veřejně přednášet bez ochrany policie. Stal se také hlavním terčem antisemitských útoků ze strany extrémních nacionalistů.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!