Podobně jako média na celém světě, také polský tisk a informační portály zevrubně popisují události na Kapitolu z minulého týdne a rozebírají také jejich význam pro Polsko a pro Evropu.
„Nevraživost mezi demokraty a republikány, kteří podporují Trumpa, trvá už pět let. Nevznikla 6. ledna na schodišti Kapitolu. Lze to přirovnat snad jen ke konfliktu Severu s Jihem v USA v 19. století“. Tak komentuje washingtonské demonstrace Piotr Semka v konzervativním týdeníku Do Rzeczy. Je to z jedné strany důsledek posledních čtyř let, urputných ideologických sporů a neustálých propagandistických útoků na Donalda Trumpa. Na druhé straně také důsledek nezodpovědné rétoriky prezidenta, který bez jakýchkoliv závažných důkazů nadále mluví o „ukradených volbách“ – dodává v textu Soudný den pro konzervativce Jacek Przybylski.
Oslabení USA se rovná oslabení Polska
Jak ovlivní změna pána Bílého domu americko-polské vztahy? Formálně vzato, neměla by mít přílišný dopad, také s ohledem na okruh společných zájmů. Může se změnit atmosféra jednání, alespoň na počátku setkání Andrzeje Dudy s Joe Bidenem. Krom toho by však neměly nastat zásadnější změny. Spojuje nás stejný geopolitický pohled na hrozby, jejich rozsah a povahu. Spojují nás programy dvoustranné spolupráce, především vojenské, ale také v oblasti energetické bezpečnosti. Máme také vyhlídky na spolupráci v oblasti jaderné energetiky a medicíny. Jde tady řádově o miliardy dolarů, o věci, které nekupujeme v Bílém domě, ale v amerických korporacích. Nepočítaje vytváření jistého příznivého ovzduší není nic z toho výhradní doménou Bílého domu – komentuje téma v deníku Rzeczpospolita bývalý polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Na otázku, jaké mohou být po zvolení Bidena polské ztráty, Waszczykowski říká: Ztratí na tom především Amerika. Pokud USA přejdou na nesmírně drahou obnovitelnou energetiku, oslabí vlastní konkurenceschopnost. Znamená to ovšem problém také pro nás, protože každé oslabení Spojených států je problémem pro Evropu.
Nejlepší desetiletí v dějinách polské ekonomiky
Uplynulé desetiletí bylo pravděpodobně nejlepším obdobím v hospodářských dějinách Polska – konstatuje analýza ekonomů největší polské banky, PKO BP. Co svědčí o tak příznivé situaci? Velkou strukturální změnu polské ekonomiky v minulé dekádě znamenalo zlepšení salda migrace – po vstupu do EU v roce 2004 postihl polské hospodářství drastický úbytek pracovních sil, avšak během posledních deseti let se situace obrátila – čteme o zprávě PKO BP na portálu 300gospodarka. Autoři zdůrazňují: Polský HDP na obyvatele dosáhl 70 procent průměru vedoucích evropských ekonomik, výrazně klesla míra nezaměstnanosti, tento ukazatel je nyní druhým nejnižším v EU.
Experti PKO BP došli k závěru, že uplynulé desetiletí přiblížilo Polsko ke skupině zemí s rozvinutou ekonomikou. Polsko splnilo většinu standardních kritérií: Human Development Index je přes 0,8, HDP na obyvatele překročilo v roce 2019 34 tisíc USD. Světová banka klasifikuje Polsko od roku 2009 jako stát s vysokými příjmy, k uznání za „plnoprávnou“ rozvinutou ekonomiku chybí už jen rozhodnutí MMF.
Co dál se sporem o právní stát?
Ministr pro záležitosti Evropské unie Konrad Szymanski vysvětluje v konzervativním týdeníku Sieci, jak se v současné době vyvíjejí vztahy mezi Polskem a Bruselem. Otázka právního státu by se měla řešit v rámci obvyklých procedur, ne politicky. Dnes už je „džin vypuštěn z láhve“ a nevím, jestli má někdo ponětí, jak jej tam zahnat zpátky – komentuje politik mimo jiné nejnovější spor mezi Polskem a unijními orgány, tedy spojení rozpočtu EU s dodržováním tzv. principů státu práva.
V sejmu jsem jasně řekl (…), že veto unijního rozpočtu má smysl pouze tehdy, povede-li k dohodě, jež bude pro Polsko lepší. (…) Dopad veta měl také své meze. (Unijní) dokument o rozpočtu a právním státu mohl být snadno schválen i za předpokladu, že by k dohodě nedošlo. S rozpočtovým balíčkem souvisel pouze politicky, ne právně. Nikdo nechtěl blokovat rozpočet ani sabotovat unijní koncepci fondu obnovy, proto se práce pozastavily a hledaly se možnosti dohody – vysvětluje Szymanski a dodává: státy EU, zvlášť v našem regionu, s výjimkou Maďarska, nejsou dvakrát ochotny podstupovat v této věci konfrontaci s Evropskou komisí nebo s Evropským parlamentem. Čas ukáže, zda to je či není chyba, dnes však břemeno tohoto zásadního sporu o roli a podobě integrace spočívá na Polsku a na Maďarsku.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!