Co se děje v Polsku? Poláci sledují Rusko. Nord Stream a vzpomínají

Pozornost celého světa se v těchto dnech upírá k Rusku a k tamním protestům vyvolaným zatčením disidenta Alexeje Navalného. Tématu se podrobně věnují také polská média a think-tanky.

Vzpoura mladých, kteří demonstrují na obranu Alexeje Navalného, otřásla celou zemí – stojí v článku „Ruská bitva generací“, který otiskl deník   Rzeczpospolita. Několik desítek tisíc lidí  vyšlo v sobotu do ulic ruských měst, aby protestovali  proti korupci mezi vrcholnými politiky a na obranu zatčeného disidenta Alexeje Navalného (…) Podle portálu OVD-Info, který monitoruje politické represe, bylo v celé zemi zadrženo 3425 osob. Od pádu Sovětského svazu se v Rusku neodehrála manifestace, po níž by se ve vazbě ocitlo  tolik lidí – uvádí list Dziennik Gazeta Prawna.

V analýze Centra východních studií (OSW) čteme, že příčinou tak ostré reakce Kremlu je strach před pozicí, jakou Navalný zaujímá. Putinovský režim se stále více opírá o neexistenci politické alternativy, přičemž Navalný, vzhledem  k tomu, jaké má charizma a jak  roste jeho popularita, může takovou alternativu představovat. Když oznámil své rozhodnutí o návratu do Ruska, bez ohledu na riziko s tím spojené, hodil prezidentovi rukavici, což žádný opoziční politik už léta neudělal – vysvětluje jeden z analytiků OSW.

Situaci v Rusku pozorně sledují nejen polská média, ale také politici. Sejm 21. ledna  vyzval  úřady Ruské federace k propuštění Navalného a k zanechání represí vůči němu i jeho spolupracovníkům. Proti usnesení byl  jen jeden poslanec, jeden se zdržel hlasování.

Spor o sankce a Nord Stream 2

Jednání ruských orgánů se stalo také předmětem debaty na evropském fóru. Z iniciativy polského europoslance Andrzeje Halického byl bod týkající se propuštění Navalného zařazen do agendy Evropského parlamentu.  Ten minulý týden na Navalného zatčení reagoval usnesením, v němž vyzývá k okamžitému zastavení stavby plynovodu Nord Stram 2 a k sankcím na ruské oligarchy. O sankcích v pondělí jednali také unijní ministři zahraničí.  Dziennik Gazeta Prawna píše: Evropský parlament je toho názoru, že Evropská unie by měla uvalit sankce na osoby z okruhu prezidenta Vladimíra Putina a na ruské představitele, kteří mají podíl na Navalného uvěznění (…) Europoslanci se domnívají, že EU by už neměla být místem  příznivým ruskému kapitálu nejisté  provenience – čteme.

Jak však píše autorka článku, Magdalena Cedro, Berlín nechce stavbu Nord Stream 2 spojovat se situací v Rusku. Stanovisko  federální vlády ve věci plynovodu, který je komerčním projektem, jsme prezentovali dostatečně často a zůstává neměnné –  připomíná Cedro slova Steffena Seiberta, mluvčího německé vlády.  Rovněž nový předseda CDU Armin Laschet je stoupencem další spolupráce s Ruskem, odkazuje přitom na německé ekonomické a bezpečnostní zájmy. Podporuje také dostavbu Nord Stream 2 – čteme v analýze Polského institutu pro mezinárodní záležitosti (PISM).

Rok Ladosovy skupiny

Dziennik Gazeta Prawna informuje rovněž o  připomenutí Ladosovy skupiny – okruhu osob, které se během holocaustu snažily zachraňovat Židy. Sejm ohlásil rok 2021 Rokem Ladosovy skupiny.Uctil tak polské diplomaty ve Švýcarsku a představitele židovských organizací, kteří s nimi spolupracovali. Skupina za II. světové války získávala pro evropské Židy  jihoamerické pasy – připomíná list. Skupinu vedl polský velvyslanec v Bernu Aleksander Lados, klíčovou postavou, která dokumenty osobně vystavovala, byl konzul Konstanty Rokicki. V letech 1941-1945  skupina získala falešné pasy a potvrzení o občanství Paraquaje, Hondurasu, Peru a Haiti pro zhruba 10 tisíc osob židovské národnosti.  Iniciativu uctění památky skupiny podpořily všechna  polská parlamentní uskupení. Poznání pravdy má tvořit jeden ze základních pilířů našeho života, neboť právě náš život do velké míry rozhoduje o tom, jaké budou příští generace. Kdo zachrání jeden život, zachraňuje celý svět – komentoval usnesení jeden z opozičních poslanců.

Sté výročí narození básníka Krzysztofa Kamila Baczynského

Poláci si také 22. ledna připomněli osobnost  básníka, vojáka a vlastence Krzysztofa Kamila Baczynského. Patří ke kánonu polské identity (…) reprezentoval polskost a polské řešení dilemat – prohlásil při výročních slavnostech ministr kultury Piotr Glinski. Chtěl žít, tak jako to chtěla celá generace narozená ve 20. letech, po obnovení nezávislosti Rzeczpospolité. Generace našich, mých rodičů, kteří tehdy museli dostát velmi závažným povinnostem, jež Baczynskému nedovolily věnovat se umělecké dráze – připomněl Glinski.

Krzysztof Kamil Baczynski byl polským básníkem, za druhé světové války poddůstojníkem Zemské armády (AK), vedoucím odbojových skautských oddílů Szare Szeregi (Šedé zástupy).  Básník – stejně jako jeho žena, jíž věnoval jednu z nejkrásnějších polských milostných básní –  zahynul  během varšavského povstání, bylo mu 23 let. Poslední známá báseň nese datum 13. července 1944 a je předtuchou dalšího osudu (nachýlen nad smrtí, na zbrani prsty křiví/vstává a ještě černý prachem bitvy – cítí/ tichý hlas houslí v sobě).  Baczynského život i tvorba –  více než 500 básní, několika poém a   povídek – inspirovaly mnohá pozdější literární, hudební  i filmové díla.

 

Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!